Nechává to na národních státech, jako jindy v krizích, a až pak se zase bude hlásit o slovo?
Odpověď na první otázku je lehká. Vláda Petra Fialy, kde působí ministři ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti, opravdu objektivně nedělá nic pro to, aby občanům České republiky a rovněž firmám snížila zátěž zvýšených energetických nákladů. Ale nejde pouze o občany a firmy, ale o nemocnice, školská zařízení, domovy seniorů atp. Vize sociálního tarifu zní sice v médiích vzletně, ale pokud jediným výsledkem má být drobný řádek na faktuře od dodavatele, ale praktické zmírnění obrovských nákladů zcela nedostačující, pak je něco hodně špatně.
Nedělají členové pětikoaliční vlády nic proto, že nemůžou nebo nechtějí? Vláda Petra Fialy se ohání tím prvním argumentem, tedy že nemůžou, protože to nejde kvůli politice EU. Případně protože to nejde z jiných záhadných důvodů. A když jim dojdou nápady na výmluvy, tak se vymlouvají na předchozí vládu a Rusko. Z toho logicky vyplývá, že členové vlády pětikoalice občanům a firmám s energetickou krizí nepomáhají, protože zkrátka nechtějí. Každopádně tato skandální nečinnost, která táhne českou ekonomiku k hranici 20% inflace, jak věští pro blízkou budoucnost ČNB, se podobá pokusům od porušováním péče řádného hospodáře, přes zneužití pravomocí (u úředních činitelů jej lze spáchat i nečinností) až téměř po sabotáž. Nečinnost vládních kruhů a osob na ni navázaných už přesahuje vše, co jsme zatím viděli v polistopadovém vývoji ČR. Je tady krize a velká!
Z EU také nějakou zářnou aktivitu nevidíme. Hlavní akcí za letní období bylo schválení postupu, co dělat, když budou omezené dodávky energií (především plynu za zahraničí mimo EU). Ano, hlavní výsledek je, že všichni mají „dobrovolně a solidárně“ snížit spotřebu energií o 15 %, pokud taková energetická krize bude vyhlášena. No, to je tedy vítězství ducha nad hmotou! Kupodivu EU nenalezla žádný další zdroj, nevyjednala dodávky pro země EU ani ceny nezastropovala, to zůstává na jednotlivých členských státech. A kdo to mohl a chtěl udělat, tak to již dávno udělal, např. Španělsko, Portugalsko, Maďarsko a Slovensko. A to přestože se EU honosí tím, že existuje unijní energetická politika, i když především tzv. sdílená, ne tedy výhradní (společná). Žádná společná energetická koncepce EU ale neexistuje, protože každý členský stát má rozdílný energetický mix.
Jakou energetickou politiku na úrovni EU tedy můžeme čekat? Akorát tak společnou politiku sdílení ztrát, když zdroje dojdou. Po internetu na toto téma koluje řada vtipů ve smyslu, zda si dokážeme představit, že si v Německu řeknou: „Zastavíme náš průmysl, abychom mohli poslat dostatek plynu do České republiky.“ Zřejmě kromě premiéra Petra Fialy osobně a možná ministra hospodářství Jozefa Síkely, to nikdo nebere vážně. Ono se to totiž hned ukáže, jak to s tou evropskou solidaritou je.
I když má Česká republika v ruce poměrně silný argument, že významně pomáháme Německu s výrobou elektrické energie (zejména v našich jaderných elektrárnách, které Němci z ekologicko-bezpečnostně-politických důvodů na svém území nechtějí). To nám zásadně prodražuje elektřinu pro naše vlastní spotřebitele (až šestinásobně). Ale obávám se, že vláda pětikoalice nenajde odvahu postavit se rázně za české zájmy v oblasti energetiky. Je zajímavé, že srovnatelně velký stát, geograficky nám velmi blízký, Maďarsko, dokáže pod vedením premiéra Viktora Orbána vést samostatnou a sebevědomou energetickou politiku. Snaží se zajistit si odběr z východního směru, ale i z jihovýchodního (přes Turecko). To by mohla být cesta i pro Českou republiku, ať už to letos dopadne s energetikou jakkoli – okamžitě začít jednat všemi směry a neprodleně natáhnout potrubí (známe to, jak rychle se v ČR cokoli staví, no tak se to bude muset zrychlit). Budoucnost je nejistá. Kdo byl přítelem loni nemusí jím být letos a kdo ví, jak to bude příští rok a ty následující. Vrátit se k prezidentově politice „všech azimutů“ je jednou z cest. Některé projekty nemusejí vyjít, proto je třeba mít těch projektů připraveno raději víc než méně. Jinak se do dvou let vrátíme do středověku.
Pokud nezastropuje urychleně ceny energií současná vláda Petra Fialy, tak padne. Pokud nezastropuje urychleně ceny energií EU, tak se rozpadne. Varianta dva je nereálná. Tak a teď babo raď, co je lepší pro Českou republiku? Podle mě obě varianty!
