Podle kontrolorů se už řadu let nedaří dokončit reorganizaci a transformaci české armády a zabezpečit pro resort obrany dostatečný rozpočet.
NKÚ kontroloval 17 projektů z let 2011 až 2015, které měly dohromady téměř za 3,3 miliardy korun pomoci zvýšit akceschopnost armády. NKÚ také poukázal na to, že až do konce loňska neexistoval dokument, který by uceleně řešil budoucí schopnosti české armády, tedy koncepce anebo aktualizace obranné strategie. Střednědobé plánování armádních nákupů podle kontrolorů komplikovaly také opakované organizační změny na ministerstvu obrany. Podle ministerstva je výsledek kontroly ovlivněn tím, že se v letech 2011 až 2015 v čele resortu vystřídalo pět ministrů. Zlepšení schopností armády podle zjištění NKÚ brzdí také nedostatečný rozpočet na obranu a změny jeho struktury, když peníze se přesouvaly více na stranu mandatorních výdajů než na investice do obnovy a modernizace.
Zjištění NKÚ pouze potvrzuje skutečnosti, které jsou veřejnosti všeobecně známé. Naše armáda je dlouhodobě podfinancována, má místy nízkou naplněnost a necvičí intenzivně na všech stupních tak, jak by měla. Výdaje na obranu se dlouhodobě snižují a úroveň obranných schopností jednotlivých druhů vojsk je velmi rozdílná. V otázce příspěvků do NATO jsme až na pomyslném chvostu států aliance. Před námi jsou i takové státy jako Bulharsko a Rumunsko. Armáda se má třeba dlouhodobě dočkat přezbrojení pásových obrněných vozidel, které se opět posunulo z roku 2019 na rok 2020. Přitom pásová obrněná vozidla BVP2 jsou od roku 2015 za prahem životnosti. Podíl mandatorních, investičních a ostatních běžných výdajů MO není dlouhodobě optimální, za což nese politickou odpovědnost ministr Stropnický.
Různých koncepcí, reforem, Bílých knih atp. bylo napsáno spousta a zabývala se jimi celá řada odborníků a vědeckých pracovníků, jak z řad armády, tak i široké veřejnosti. Ve skutečnosti však k žádným positivním změnám v naší armádě nikdy nedošlo. Vždy se jednalo o změny nekoncepční. Armáda české republiky se od roku 1993 potýká s neucelenou koncepcí, která se vždy rozpracovávala a diskutovala tak dlouho až nakonec vlivem nedostatku finančních zdrojů a rozpočtových škrtů nebo změnou politické reprezentace skončila více méně nezdarem. Charakteristiky bezpečnostního prostředí, z kterých obranné dokumenty vycházejí, nejsou aktuální vzhledem k délce doby jejich zpracování a nebraly v úvahu aktuální skutečnosti jako je neřízená masová migrace milionů obyvatel z Blízkého východu a Afriky, nástup radikálního islámu anebo ukrajinskou krizi. Další významem narůstajícím je hrozba terorismu, kybernetických útoků a ochrana kritické infrastruktury.
Politici a média šíří dvě vytrvalé lži. První je falešný názor, že pro obranu země stačí malá profesionální armáda. Není tomu tak. Bez vycvičených záloh a branné přípravy obyvatel dlouhodobá obrana území našeho státu není možná. Druhou lží je budované falešné přesvědčení, že nás bude bránit EU a NATO.
Při stavbě Evropské armády chybí definovat v první řadě její základní atributy bezpečnostní a obranné politiky vzhledem k současnému bezpečnostnímu prostředí. Převládají také rozdílné národní zájmy a rozdíly v úrovni připravenosti jednotlivých armád evropských států. EU také nedisponuje potřebnými kapacitami, jako jsou průzkumné a zpravodajské prostředky, systémy velení, řízení a spojení a také námořní a letecké transportní kapacity. Ty jsou majetkem jednotlivých členských států ale nikoliv EU. Chybí také alespoň základní standardizace jednotlivých oblastí, třeba jakým jazykem se budou uvedené armády domlouvat. Dlouhodobě zpracovávanou stávající standardizaci NATO nelze pro potřeby EU uvolnit pro nečlenské státy (např. Švédsko, Irsko anebo Rakousko). Nedávné úvahy ministra obrany Stropnického o zřízení operačního štábu EU jsou tak zcela mylné. Česká republika se nemůže při výdajích 1,04% HDP zavázat samostatně ani duálně plnit cíle v rámci společné Evropské kolektivní obrany a o cílech v rámci NATO ani nemluvě.
Je potřeba výdaje státu na obranu zásadním způsobem okamžitě navýšit z koeficientu 1,04% na 1,8-2% HDP a je potřeba začít vlastní přípravu občanů na obranu země. K tomu by měla mít armáda odpovídající lidské, materiální a finanční zdroje. Je potřeba také zvýšit počet Aktivních záloh a připravovat je na obranu vlastního území po vzoru Polské armády.
Nález NKÚ tato slova pouze potvrzuje.
