Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci daru 10 000 kusů převážně zimní výstroje Ukrajině. Chtěl bych po vás informaci, komu konkrétně či které instituci byla tato výstroj darována a zda nám můžete poskytnout garanci, že tato výstroj neskončí zčásti či zcela u dobrovolnických jednotek pravého sektoru či u soukromých armád oligarchů. Dle informací se jednalo o trvale nepotřebný majetek. Zajímalo by mě, kolik takového majetku naše armáda ještě má a zda neuvažujete o tom věnovat případné další nepotřebné ošacení lidem bez domova a sociálně slabým u nás v České republice. Děkuji.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající.
Už nedisponujeme žádným přebytečným majetkem tohoto typu, čili to byla jednorázová záležitost. Samozřejmě v případě nějaké akutní potřeby bychom mohli ještě zvážit, podívali bychom se do svých starších zásob, ale rozhodně by to nebylo na úkor vybavenosti naší vlastní armády. Žádost byla podána oficiální cestou, to znamená přes ukrajinské velvyslanectví. Dodávka bude, zčásti ještě není realizovaná. Jak jsem říkal ve svém prvním vysvětlení, dopravu si ukrajinská strana obstarává sama. Bude věnována na základě oficiální žádosti oficiálním ozbrojeným ukrajinským silám. Nemáme samozřejmě možnost, abychom tam konkrétně dohlíželi - dovolím si takový vulgarismus - kdo si ten kabát na sebe navlíkne, ale není nejmenší důvod si myslet, že by to mělo končit v nějakých nepovolaných rukou. To je asi všechno, co bych k tomu dodal.
Přiznám se ale - to je osobní poznámka na okraj - že mě trochu mrzí, jakoby tam byla presumpce určité viny nebo minimálně podezření v případě, když Ukrajině, která nám je v řadě ohledů blízká, včetně i geografické blízkosti a do jisté míry třeba i kulturní, že se vnímá takhle ostře nebo s takovými častými pochybami. Jako příklad uvedu zjevnou provokaci a manipulaci a můžeme se dohadovat, kdo ji způsobil. Ale je to pár dnů, kdy po veřejných sítích lítal děkovný dopis ministra obrany Ukrajiny mně za dodávku tanků. Byl to evidentní podvrh, který žil několik dnů, který vyvolal různé otázky novinářů, ale i jiných lidí. Ukrajinské ministerstvo se na svých webových stránkách od toho oficiálně distancovalo, že není původcem. Bylo to na hlavičkovém papíře s podpisem ukrajinského ministra obrany. Nebyla to pravda. Stejně tak si dovolím tvrdit, že není založeno na žádné skutečnosti, že bychom posílali nějakou výbavu někomu jinému, než je řekněme oficiální ukrajinská armáda. Děkuji.
Poslanec René Číp: Děkuji panu ministrovi. Budu jej brát za slovo. Trošku jsem měl problém s termínem oficiální ukrajinská armáda, abychom se skutečně ve finále nedozvěděli, že to třeba skončilo u některých batalionů typu Azov, Adar, Dněpr a podobně. To by byli asi ti nesprávní příjemci takového druhu daru. Děkuji.