O lithiu samotném jsme se už dozvěděli od mých předřečníků mnohé. Sám se v této otázce nepovažuji za odborníka, abych Vám zde přednášel o jeho ceně, jeho využití a dalších případných technikáliích. Na to zde máme dostatek odborníků, kteří nám tyto podrobnosti již blíže vysvětlili. Mě zajímá něco jiného a jsem přesvědčen, že to je podstatné jak pro občany, tak Českou republiku a její ekonomickou budoucnost.
Česká republika jako celek, již dnes nedisponuje příliš velkým množstvím nerostného bohatství, které by náš stát mohlo finančně zabezpečit s výhledem do daleké budoucnosti. Hnědé a černé uhlí, kaolín a vápenec, to jsou dnes zhruba hlavní suroviny naší produkce. V minulosti to byl také uran a kovy mu příbuzné a ve velmi malé míře také ropa a plyn. Samozřejmě se u nás těžily i jiné suroviny, ale v množství, jehož ekonomický význam nebyl pro republiku zásadní.
V době po II. světové válce, těžbu zajišťoval stát a jemu připadaly i případné zisky. Po nastalých změnách koncem roku 1989 a divoké privatizaci na počátku devadesátých let, kdy vše přecházelo do soukromých rukou, stát postupně rezignoval na těžbu a zpracování surovin vlastními silami, což považuji za velmi špatné. V té době stát vlastnil jak ložiska, tak technické prostředky pro těžbu, ale těch, jak později ukázalo, se vzdal za velmi nepříznivých podmínek jak pro sebe, tak i pro svou budoucnost i většinu občanů. Zisky, které mohly plynout do státní pokladny, se daly využít nejen pro rychlejší zvyšování životní úrovně lidí, ale mohly se v podobě investic použít pro naší budoucnost, až nám tyto zásoby dojdou. Česká republika dnes mohla disponovat vědecko-technickými provozy s vyšší přidanou hodnotou, které z nám mohly přinášet více, než nerostné suroviny samotné. Nechci říci, že by u nás vůbec žádné nebyly, ale nemáme je zde v takové míře, v jaké mohly být.
Podívejte se, jak například nakládají se svými nerostnými surovinami chytří šejkové ze Spojených Arabských Emirátů. Záměrně zde uvádím stát, o kterém nikdo nemůže říci, že by byl státem socialistickým. Jde tedy zejména o ropu. Tuto pro tento stát tak životodárnou surovinu těží státem vlastněná společnost, která je řízena přímo vládou. A jak nakládá vláda Emirátů se zisky? Reinvestuje je do rozvoje turistického ruchu, do vědy a výzkumu, nakupuje akcie významných zahraničních firem, a podniká další kroky, aby stát byl připraven a mohl v budoucnu existovat i poté, až zásoby ropy dojdou. To je přístup, který považuji za jediný správný a přínosný.
A to je, bohužel něco, co je naší zemi po listopadu 89, jaksi cizí. Neumění využít nerostné bohatství státu pro budoucnost státu je buď důkazem, že nám ve vládách seděli a sedí hloupí lidé, nebo naopak lidé velmi chytří, jejichž zájmem je však něco jiného než přínos pro stát jako celek a tím i pro občany. A stejný problém máme na stole dnes. Stát vydal povolení k průzkumu soukromé firmě. Já se táži, proč stát tento průzkum nezajistil vlastními silami. Konstatování o nedostatku odborníků, případně technických prostředků k průzkumu odmítám, stát si mohl klidně tuto firmu pro tento průzkum najmout a nic by se nestalo. O zásobách lithia a dalších jemu příbuzných surovin se vědělo a investice do průzkumu by nebyla pro Českou republiku ničím neřešitelným, při jejím rozpočtu.
Sám bych navrhoval takovou změnou zákona či případné přijetí speciálního zákona o této surovině, která zajistí, že i když to nebude přímo stát, kdo jí bude těžit a zpracovávat, tak zajistí, že z něj bude mít rozpočet České republiky zásadní profit a případný těžař a zpracovatel, které by mělo probíhat povinně přímo u nás, bude mít jen takový profit, aby pro něj investice byla stále zajímavou, ale nebyla v značném nepoměru se ziskem státu. To je ta správná politika!
V nadcházejících volbách slibujeme občanům republiky, jak to s nimi myslíme dobře, jak se jim bude lépe žít, když budou volit právě nás a nikoliv někoho jiného. To svým způsobem říkáme všichni ze všech stran, s tím rozdílem, že cesty k naplnění těchto slibů, máme rozdílné. Jeden slib, bychom ale měli mít všichni společný. Slibme občanům, že nenecháme opět někoho okrást naši zemi, slibme občanům, že uděláme všechno proto, aby nerostné bohatství, kterým naše země ještě disponuje, přineslo prospěch právě primárně naší zemi a občanům a nikoliv úzké skupince zahraničních investorů. A tento slib dodržme, ať už je naše politické přesvědčení pravicové nebo levicové! Jsme volení zástupci České republiky a její zájmy musíme chránit v první řadě!
Děkuji za pozornost...
