Program schůze nebyl schválen, takže vystoupilo jen omezené množství řečníků s přednostním právem. O EET se namluvilo a napsalo mnohé, proto bych jen rád shrnul, co můžeme těsně před první vlnou začátku evidence od tohoto nástroje očekávat.

Tento zákon z dílny ministerstva financí se inspiroval chorvatským způsobem evidence tržeb, který zatím jinde ve světě praktikován nebyl. Je to škoda, neboť myšlenka je to dobrá a existovaly i jiné a zřejmě jednodušší způsoby evidence, jako například registrační pokladny s fiskální pamětí, které jsme dlouhodobě prosazovali my. Ministr zvolil tuto cestu jako nástroj boje proti daňovým únikům. Zaštiťují a garantují, že evidence bude účinná a její způsob a provedení funkční a ponesou za to plnou politickou odpovědnost. Tento zákon byl označen jako jedna z vládních priorit a nepochybně mu toto označení právem patří. Škoda jen, že tomuto zákonu, který je primárně určen ke kontrole těch menších, logicky nepředcházelo v první řadě zavedení korporátních či sektorových daní, poté zavedení daňové progrese u daně z příjmu fyzických i právnických osob a firem a také zamezení vyvádění zisků velkých firem do zahraničí. Všechny mnou zmíněné daňové nástroje by nepochybně byly pro stát daňově přínosnější než EET, u kterého očekávám značně nižší výnos pro státní rozpočet, než očekává ministerstvo financí a také omezení služeb na vesnicích či v turistických oblastech se sezonním provozem.

Účelem EET má být také zamezení podvodů s nepřiznanými tržbami, narovnání podnikatelského prostředí mezi poctivými a nepoctivými podnikateli a také případná účtenková loterie, která má motivovat zákazníky brát si účty a dává jim možnost jejich dodatečné kontroly, zda je evidence skutečně v pořádku. To je nepochybně pozitivní a s podobným nástrojem na potírání daňových úniků bychom měli souhlasit víceméně všichni, i když bychom volili jiný způsob kontroly. Za negativa lze označit několik skutečností. První nesouvisí přímo se zákonem, ale se způsobem jeho projednávání, kdy byla násilně ukončena sněmovní rozprava, kde nemohli promluvit všichni poslanci přihlášení do rozpravy, i když byl čas na jejich vystoupení již omezen. Dalšími a důležitějšími jsou však věcné nedostatky zákona jako například několik technických nejasností evidence, dále nejasné a neúplně předkládané studie a nedořešenost některých technických systémů ani k dnešnímu dni. Ministerstvo financí má k dispozici jen kladné stanovisko na část systému použitého k EET a to »úpravu daňového systému ADIS«. Vznik státního podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb k 1. 1. 2015, který evidenci tržeb prakticky realizuje, je v rozporu s tehdy platným zákonem o státním podniku.

Další nejasně specifikované záležitosti jsou spojeny s okruhem povinných osob, které jsou definovány vládním nařízením a nikoliv zákonem, a stále, řekl bych ne úplně dořešené technické zajištění této evidence a její spravování a také propustnost systému, aby nedocházelo ke zpožděním či přechodu k off-line přenosu a nekomplikovalo to zbytečně život jak prodejcům, tak zákazníkům.

Je toho dost, čím tento způsob evidence tržeb vzbuzuje mé pochybnosti. Toto byly primární důvody, proč poslanecký klub KSČM při schvalování zákona a hlasování o něm jako o celku, zákon nepodpořil a zdržel se hlasování. Přes to všechno, se ale domnívám, že by nebylo vhodné nyní odsouvat začátek evidence o další dva roky, neboť většina podnikatelů a dalších osob, kterých se evidence týká již v první fázi, nepochybně učinila kroky, aby liteře zákona vyhověla a je na EET připravena, či se připravuje a tyto investice by tak byly vynaloženy zbytečně. Uvidíme, co nám spuštění evidence přinese a jak rychle budou nutné určité korektury a úpravy.