já samozřejmě bych v reakci na tuto interpelaci mohl, ale nechci se obrátit k tomu, že skutečně plníme akční plán a co je z těch konkrétních opatřeních naplněno, nebo není. Přesto věřte, že já jsem byl na ministerstvu v jiné roli 3. května 2017, kdy tam proběhl zásah policie, a docela jsem viděl, v jakém stavu se nacházelo financování sportu v té dané chvíli, a to po stránce tolik vzývané transparentnosti. Mám za to - a teď si orámuji ten svůj příspěvek, protože samozřejmě Poslanecká sněmovna schválila vznik Národní sportovní agentury, tzn. já v tuto chvíli po jmenování předsedy nejsem ten, kdo by měl říkat, jak má vypadat sportovní politika v dalším období, resp. stále tím, jak tam je to přechodové období, jsem, takže se toho nezříkám, ale není to tak, že by Ministerstvo školství tady mělo - nebo já jako ministr školství tady měl říkat, kde má být sportovní prostředí a jak má vypadat státní sportovní politika v roce 2020 - 2025. Ale já využiji tohoto prostoru, abych řekl, co jsme za ty dva roky udělali, a já si myslím, že to není málo. A možná budu trošku širší ve své odpovědi, ale nebudu využívat klišé akčního plánu a dalších věcí.
Já jsem to zarámoval tím 3. květnem 2017. Tak od roku 2018 jsou všechny žádosti o dotace vedeny v elektronických informačních systémech s unikátními přístupovými daty a proces je veden v souladu se správním řízením. Je to něco, co ten proces zesložiťuje, ostatně jste zmiňoval Můj klub a já z té situace, kdy cca 5 % klubů tam má formální pochybení, které se z vnějšího pohledu zdá jako malicherné, ale z toho správního je to neřešitelný problém, tak já za tím vidím ty sportující děti a ta situace mě netěší. Každopádně i během toho období jsme se jako ministerstvo opakovaně snažili změnit zásady vlády pro financování neziskových organizací tak, aby tato podmínka tam nebyla tak striktní, tato podmínka, která v tuto chvíli ubíjí zhruba 300 až 350 klubů. Ale to jsem odbočil.
Právě díky tomu, že jsme masivně navýšili - a to je konkrétní krok - podporu v programu Můj klub, kde sice v tuto chvíli je 300 - 350 klubů s tímto problémem, ale dalších 5 700 nebo 5 600 klubů tu podporu dostává... A když se na mě obracíte jako poslanci s tím, že v případě, že je tam to pochybení, o kterém jsem mluvil, a hrozí klubu zánik, tak já se přiznám, že v tuto chvíli jsem zděšen, protože dotační program Můj Klub nebyl dotační program na to, aby to byl jediný zdroj příjmů, ale měla to být podpora právě toho, že na té místní úrovni selhává financování sportování mládeže. Já jsem velmi rád, že dneska máme 800 tisíc dětí, které přes tento nástroj dostávají podporu. Ale co mě děsí - zdá se, že některé obce tím, že přicházejí peníze z ministerstva z programu Můj klub a budou přicházet v budoucnosti z Národní sportovní agentury, tak vypnuli zdroj příjmů na sportování dětí v té obci. To na mě takhle působí poslední asi dva týdny, kdy se na mě všichni obracejí, že to znamená konec těch daných klubů, což mě samozřejmě vůbec netěší, ale přemýšlím, kam se poděly ty obecní peníze. Ale z pohledu centrálního je moje odpověď. Dneska máme nejvyšší počet registrovaných dětí v těch klubech a čerpají podporu z programu Můj klub, jejíž výše přesahuje miliardu korun a to poměrně významně. Začínali jsme na 300 miliónech.
Konkrétní další věc. Sportuj ve škole běží na tisíci školách. Je to 2 200 odborně vedených lekcí týdně, abychom si to dokázali představit. To znamená, to je zase věc, která byla v pokusném ověřování, kterou dneska zavádíme a dneska ji podporujeme na tisíci školách. Já bych byl rád, aby se dále rozšířila. Takže co se týká té základny, na kterou jste se ptal, tak jak se usnesl tehdy školský výbor a tak, jak je to v souladu i s tou strategií - a to je naposledy, co ji snad zmiňuji - tak se snažíme pumpovat podporu a prostředky na to základní sportování, ať už je na škole, nebo je prostřednictvím TJ SK, tzn. těch klubů, a je to přímá podpora klubů, která v mnoha sportech, řeknu to natvrdo, bypassovala nefunkční systém rozdělování prostředků z těch svazů jako takových.
Další krok, který směřuje k systémovému uchopení dané problematiky, souvisí s programem Talent, který směřuje na děti a mladé sportovce od 6 do 23 let. My jsme významně navýšili objem prostředků v programu Talent s tím, že jsme již dále nenavyšovali objem prostředků, který směřuje na tu vlastní organizaci, který jde přímo svazu na to, že svaz existuje, pořádá soutěže a dělá další věci. Myslím si, že ta cílená podpora je dobrá. Konkrétní krok ministerstva. Zároveň k tomu dodávám - a berte to jako holý fakt, že jsme v rámci posledního dotačního řízení chtěli po těch svazech, což jsou nositelé toho, jak se má sportovat, kde vezmu talenty, jak talent poznat a jak s talentem pracovat, tak to navýšení prostředků na trenéry, které je tady také požadováno, jsme doprovázeli tím, že jsme chtěli vidět, jaký způsob výběru talentů a práce s mládeží ten svaz má.
To znamená, nedostávaly to historicky, tak jak jste říkal, na základě nějakého úřednického rozhodnutí a podle počtu medailí, ale také podle toho, jaký mají s tím záměr a co s těmi prostředky chtějí dělat a jak mají nastavený systém práce s mládeží a k tomu jsme jim dali dostatek navýšených prostředků. Divili byste se, jak některé svazy nemají vůbec propracovaný systém práce s mládeží, jak o tomto nepřemýšlejí. A ten, a to se asi shodneme, kdo má určovat, kdo je talent na ten konkrétní sport, není úředník Ministerstva školství nebo Národní sportovní agentury, ale přece ten svaz. Ten zná specifika svého sportu a měl by se v něm vzdělávat. Stát podporuje tyto aktivity právě tím, že dává prostředky na trenéry, na to, aby se mohli metodicky vzdělávat. A to jsme v posledních dvou letech udělali.
Co se týká podpory investic, protože není to jenom o těch lidských zdrojích, které jsou ale důležité - pokud postavíte stadiony a nebudou trenéři, tak je to také vyhozená investice. Je to jako ve vědě, když máte laboratoře a nemáte vědce. Takže jak jsem teď řekl, navýšili jsme podporu trenérů. Trenéři mohou být placeni z programu Můj klub, kde je přes miliardu a trenéři mohou být placeni a jsou placeni také v rámci programu Talent, který jsme masivně navýšili.
To, co jsme nenavyšovali a myslím si, že to je v pořádku a je do diskuse, jak by to mělo vypadat v příštích letech, je samotná organizace, (nesrozumitelné) prostředky, které jdou přímo na ty svazy a o kterých pak jenom tušíme z pohledu státu resp. jsou vyúčtovány, ale nemám pocit, že je tam jistota, že ten jejich efekt na sportování mládeže a sportování dětí i výkonnostní sport je nějakým způsobem efektivní.
To jsou konkrétní kroky, které když budu mluvit o rozběhu investic a 150 akcích, které jsou podpořeny pro tělovýchovné jednoty a sportovní kluby, rekonstrukce hal, hřišť a loděnic atd., tak jsou to prostředky, které podporují sportovní aktivitu v České republice. Ptáte-li se mě, přestože tato agenda z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přechází na Národní sportovní agenturu, jestli si myslím, že objem prostředků do sportu je dostatečný, to byla vaše otázka, shodneme se na tom, že není. Ale zároveň, tak jak jste si asi všimli, když jsem mluvil předtím o mateřských školách, tak i tady je nerozlučná role nejenom státu a stát není za vše zodpovědný, ale ruku v ruce s tím musí jít zodpovědnost i ze strany svazů, teď nebudu mluvit o spolcích. A samozřejmě, že bych si přál, abychom výhledově program Můj klub zjednodušili. Díky tomu, že teď se naplňuje rejstřík sportovců, tak aby drobnou úpravou v zákoně jsme se dostali do situace, kdy tato platba bude nároková a tím pádem nebude nutné z pohledu těch jednotlivých klubů absolvovat tak složité martyrium, jako je tomu dneska, administrativně složité a hrozící chybami a ztrátou té dotace.
To znamená, to jsou věci, které i v souladu s rozpočtovými pravidly by měly nejpozději v roce 2021 vejít v praxi a já pevně věřím, že ta masivní podpora sportování nejnižších článků bude v budoucnu pokračovat.
Děkuji.
