Pár noticek k tomuto na řešení popsaných problémů, tak jak jsme o nich diskutovali, tzn. že to není v zákoně, že tady byla potřeba online forem, že vznikly nějaké materiály, tak institut formy vzdělávání podle školského zákona se nehodí. Když vezmu jenom, co by to znamenalo čistě technicky, tak v případě zavedení této nové formy základního vzdělávání v navržené podobě by podle znění školského zákona tato forma byla zapisována do školského rejstříku a do této formy vzdělávání by byl žák přijat. Tedy, ergo kladívko, dostávám se k situaci, že pokud by to mělo začít fungovat, do školského rejstříku se zapisujeme do 30. 9. a všechny školy, tzn. několik tisíc základních škol by muselo podat žádost o zápis této změny do rejstříku. Ale to, co tím chceme řešit, tak neřešíme, to co přece chceme řešit a co chceme řešit my na ministerstvu a tam jsem nabídl a opakovaně to dělám, dělám to už do třetice, mrzí mě, že mi nedůvěřujete, paní senátorko, ale nabízím debatu nad tím, jak zakotvit legislativně povinnost poskytování dálkového vzdělávání školou v situaci, kdy třídy nebo školy jsou rozhodnutím podle krizového zákona nebo zákona o veřejném zdraví uzavřeny, zakotvit také to, co jsme zjistili, že byl velký problém, tzn. že se v té chvíli škola nemusí striktně řídit školním vzdělávacím programem, ale rámcovým vzdělávacím programem, ale ostatně se ukázalo, že ta koncentrace na profilující předměty a na to podstatné byla důležitá, klíčová a vnímána pozitivně žáky, rodiči i těmi školami, a samozřejmě je dále potřeba zakotvit legislativně to, co jsme řešili legislativně ve vztahu k jednotným přijímacím zkouškám a maturitám, tzn. že v případě uzavření škol má MŠMT pravomoc stanovit odchylně termíny podle zákona provádějících předpisů, protože důvod, proč jsem před vás předstupoval s nouzovou novelou školského zákona, byl právě ten, že školský zákon nepředpokládal tuto situaci, a pokud by někdy v budoucnosti mělo k obdobné věci dojít, tak bychom měli mít nástroje, které nejenom řeší distanční výuku, způsob její zapnutí, způsob chování škol, abychom se poučili z toho, co se také stalo, tak také musí dát v dotčeném čase ministerstvo tu pravomoc, aby nemuselo sem běžet se zákonem, ale mohlo se s tou situací popasovat v rámci nějakých mimořádných opatření. Toto všechno by mělo být probráno.

Znovu říkám, je i mým zájmem, aby to v další novele školského zákona, která na podzim přijde do sněmovny, a věřím, že do Senátu, tak to bylo. Ale jenom to jsou argumenty a ten pozměňující návrh tu věc, kterou chceme řešit, a teď jsem řekl minimálně tři věci, které je potřeba řešit, neřeší a přináší s sebou administrativní zátěž a samozřejmě při zápisu do rejstříku mi z toho vychází, že do formy, kterou zřejmě chceme, aby to bylo legislativně ukotveno, se to dostane 1. 9. 2021. To znamená, tento krok by nejenom to zdržel, ale ještě by samozřejmě znamenal, že to bude až od září dalšího roku. Tolik fakticky k tomu pozměňujícímu návrhu.

Co se týká poznámek, které tady byly. Pan senátor Kunčar řekl, že někteří mu posílají, že by se měla zrušit maturita z češtiny. Chápu, mně chodí i jiné věci od maturantů a nematurantů, a nejsou jenom o zrušení, ale jsou i o jiných věcech, ale to je jedno. V tuto chvíli řekl, že přichází i podněty zamyslet se nad obsahem a formou maturitní zkoušky. A tady řeknu věc, kterou jsem i slíbil v PS, protože debata nás čeká, ten svět se vyvíjí a tak se musí vyvíjet i debata o obsahu maturitní zkoušky, a ostatní o formě třeba těch didaktických testů, to je všechno legitimní debata, která ale nesouvisí s tělesem toho zákona, který jsem dnes před vás přišel obhajovat. To znamená, s tím já souhlasím, aby maturitní zkouška co nejlépe reflektovala vývoj světa, to je společným úkolem a přiznám se, že z pohledu ministerstva školství a všech určených aktérů je to úkol nelehký. Pak zazněl jeden argument, který slýchávám často, vlastně celou dobu a slýchával už jsem ho jako náměstek, to znamená, že nejsou řemeslníci. Tak zkusím suchá data, která jsou poměrně jasná.

Ten nedostatek řemeslníků a když se podíváte na srovnávací analýzu, tak podíl – teď se nebavím o jednotlivých profesích, ale když se podívám, kdo je v učňovských oborech, tak to procento, které je v učňovských oborech, je stále stejné a v porovnání s Evropou je vysoké. Ten důvod, proč nejsou řemeslníci, je dvojí. To, že školy opouštěly slabé populační ročníky, které měly 90 až 95 000 četnost kohorty, takže 30 % z toho je samozřejmě jiné číslo než když se podíváte na silné ročníky, které odchází do důchodu. Takže ten nedostatek není způsoben tím, že bychom ve struktuře neměli ta daná místa, ale je způsoben do značné míry tím, že slabší populační ročníky do té ekonomiky vplouvají a ty silnější odcházejí.

Ten druhý důvod, který už ale v debatách s průmyslníky a řemeslníky nezazní, je ten, že řada z těch, kteří absolvovali učňovské obory, nepokračují dále a je to v některých oborech víc jak polovina, nepokračují v tom, v čem se vyučili, ale nasály nám je podniky a montovny v době ekonomického růstu. Takže to, že nemůžeme a každý z nás se s tím potkal, sehnat kvalitního řemeslníka, není z důvodu toho, že by všichni byli na maturitních oborech, ale z důvodu, že na učňovských oborech, ti, co ho dodělají, a je jich méně, protože je méně v té věkové kohortě, tak ještě nenastupují na tam, kam se vyučili, ale jdou radši za ty vysoké peníze nebo šli ještě v předchozích letech do podniků, kde získali víc peněz a měli de facto jednodušší život. Fakta proti standardním rčením.

Co se týká dalších věcí, které tady padly. Učitelé to neumí učit. To jsem nikdy neřekl. Já jsem řekl, že ze šetření se ukazuje, že věkový průměr učitelů je 47,2, na středních školách je ještě vyšší, nebo co říkám opakovaně, a to nejenom tady. Výuka matematiky je dobrá, ale pokud vám v systému chybí lidé s aprobací matematika, fyzika, což ostatně bylo v posledním příspěvku u pana senátora Vystrčila, protože jeho aprobace je přesně ta, chtěl bych říct, chybíte nám, v tom vzdělávacím systému. Chápu, že se nemůžete rozdvojit, ale to je přesně to, kde nám ti matematici, fyzici chybí. Teď jsem nerad, že jste tady, protože hájíte tu povinnou maturitu z matematiky, ale jinak na tomto příkladu jsem chtěl ukázat, že skutečně matematika, fyzika jsou důležité předměty.

Povinnost – a za tím si stojím – nepřinese to, že ti lidé budou dále pokračovat. Řekl jsem, že ten důvod nebo argumenty, které byly pro to, proč má být povinná, tak byly doprovázeny tím stejným, co jsem tady dnes říkal já. Samozřejmě, že se tam mluvilo o zkvalitnění výuky, ale řekl jsem objektivní skutečnosti, které tomu bránily. Pokud neproběhla změna financování regionálního školství a ty školy neměly dostatek prostředků na dělení výuky, nebyla splněna jedna z těch podmínek. Pokud není – a to je dlouhodobý problém české vzdělávací soustavy, že není dostatečná podpora školám, teď myslím podporu metodickou, a spravuje se to minimálně projektem SYPO a těmi dalšími kroky, které popisujeme ve strategii 2030+, ale trvá to dlouhý čas, a to je neoddiskutovatelný fakt, tak samozřejmě podpora je další z těch prvků, který tam měl být a chyběl. Zároveň nic se nezměnilo na tom, že systém pedagogických fakult a fakult vzdělávajících učitele neprodukoval dost lidí do toho systému, tedy data z roku 2019 ukázala, že ti učitelé chybějí.

Zase předpoklad zavedení povinné maturity z matematiky byl skutečně o tom, že všechny tyto věci v systému změní a budou mít už bezprostřední dopad na ty studenty. Podotýkám, že ho mít nemohou, protože k nim nedošlo. K růstu platů, když se podíváte zase na tvrdá čísla, došlo až v posledních letech. Ke zvýšené podpoře pedagogických fakult a fakult vzdělávajících učitele dochází až od roku 2016 a efekt, že lidi přesvědčíte, že ve školství si vydělají, a tak se vám přihlásí na pedagogické fakulty a mé oblíbené, aby pedagogické fakulty nebyly fakultou poslední volby, ale jednou z prvních voleb, je podmíněn tím, že už při tom nástupu víte, že učit chcete, víte, že to je perspektivní zaměstnání, a proto se tam hlásíte. Toto, když si vezmete periodu na vysoké škole, tak se nezmění z roku na rok, i kdyby jste měli kouzelný proutek. Znovu se vracím skutečně k tomu, že výuka matematiky má být zaměřena mnohem více na aplikovanou matematiku. Častokrát se tak už i děje, a paradoxně, ten argument, který tady řeknu úplně na závěr, když si vezmete, tak častokrát se říká ta studijní neúspěšnost.

Ano, je to velký problém na některých typech škol, ale paradoxně jsem přesvědčen, že na gymnáziích, kde ta neúspěšnost je v jednotkách procent, maturita z matematiky nemá být povinná. Protože ta volba mezi matematikou a cizím jazykem je přesně to, co tady vždy v minulosti bylo, měli jste přírodovědně zaměřené gymnázium a tam to dávalo smysl, ale tam dává smysl, aby si vzali matematiku plus, a to nabízíme v zákoně. Ale u lidí, kteří se věnují humanitnímu směru a chtějí si udělat tři zkoušky z cizích jazyků, proč jim v tom budete bránit, resp. proč tam bude ta matematika povinná, když to směřování lidí... oni by ji udělali, ale stejně do technických oborů, po kterých voláte, tito lidé nepůjdou. Pojďme nechat si ty lidi vybrat a profilovat je a myslet si, že to dokážu tím, že jim tam dám umělou překážku, které se budou brát a proto matematiku budou milovat a budou ji umět používat, je podle mého názoru argument lichý. Ale to už jsme si tady řekli a v tomto předpokládám, jak tu debatu znám, se ještě nějakou dobu budeme pohybovat. Tak, děkuji, snad jsem na pár věcí odpověděl.