Jednak jsme společně s desítkami dalších demokratických států vyhostili ruské diplomaty, jednak jsme vydali do USA hackera Jevgenije Nikulina. Vyhoštění ruských diplomatů byla reakce na útok proti britským občanům nervově paralytickou látkou, jejíž původ a způsob provedení ukazuje na klasickou ruskou školu KGB. Ve Velké Británii se jedná o druhý útok za poslední dekádu. Na ten první reagovalo Rusko tím, že pachatel byl zvolen do Parlamentu a prezident ho ocenil státním vyznamenáním. Britové se samozřejmě jeho vydání dožadovali marně. Na druhý útok odpověděli Britové vyhoštěním diplomatů, k čemuž jsme se přidali mimo jiné proto, že mezi tím Rusové označili Českou republiku jako jednu ze zemí, odkud mohla nervově paralytická látka pocházet.
V případě vydání ruského hackera do USA jsme reagovali na žádost odůvodněnou podezřením ze spáchání závažného trestného činu, a to do země, ve které má každý obviněný právo na řádný proces. Američané o vydání požádali dříve, než tak učinili Rusové. Navíc ruské důvody k vydání byli evidentně bagatelní.
Pan prezident se v obou případech ke krokům české vlády postavil spíše zdrženlivě. Vyjádřil se například tak, že „jedna z variant je, že pan Nikulin – ať tak či onak – může sloužit jako nástroj vnitroamerického politického boje.“ Tím chtěl říci, že se na aeronetu přetřásá teorie o vnitrorepublikánském spiknutí proti prezidentovi Trumpovi, podle které se chtějí temní liberálové zbavit Trumpa podáním falešného důkazu o ovlivnění voleb z Ruska. K tomu by se nějaký chycený ruský hacker hodil ideálně. Možné je samozřejmě všechno. Variant je určitě mnoho. Třeba je pan Nikulin ňouma, který se z dětské nerozvážnosti naboural do soukromých dat a omylem způsobil škody za několik milionů dolarů. A možná to udělal zcela záměrně. A možná ho k tomu někdo navedl. To se teprve ukáže. Nicméně kdyby někdo něco takového způsobil v České republice, určitě bychom požádali vládu Spojených států o jeho vydání.
V případě Kevina Dahlgrena, podezřelého ze čtyřnásobné vraždy, nám Spojené státy vyšly vstříc a vydali ho, i když to byl jejich občan. Andreje Lugového, podezřelého z vraždy Alexandra Litviněnka, Rusové do Velké Británie nevydali. Naopak z něho udělali vzor občanské ctnosti. Prezident republiky by neměl na takové věci zapomínat. Variant je většinou několik, avšak některé jsou velice spekulativní. Rozhodně nespekulujme třeba tím směrem, že volební kampaň prezidenta Zemana platili Rusové, takže je potřeba jim teď za všech okolností podlézat.