Novela se tvářila jako obecný zákon o všech národních parcích, ale byl to zákon o Šumavě.

V mnohahodinových debatách v Poslanecké sněmovně i v Senátu se nemluvilo o ničem jiném než o NP Šumava. Je to logické, Šumava se svojí historií a velikostí zásadně odlišuje od ostatních národních parků. NP Šumava byl vyhlášen na území 21 obcí, které jsou dnes jeho součástí, na rozdíl od ostatních národních parků v ČR, kde žádné obce nejsou. Například národní park Podyjí je tak velký, jako jedno územní pracoviště na Šumavě.

A šumavské lesy byly v posledních staletích natolik hospodářsky pozměněny, že je nelze nechat napospas kůrovci, resp. „přírodnímu procesu“, což je eufemismus pro likvidaci vzrostlého lesa žírem kůrovce. Záměrem novely však bylo protlačit v ní zákon o Šumavě tak, jak si ho představují ekologistické nevládní organizace. Ministr Richard Brabec předložil zákon s tím, že přináší na Šumavu kompromis a uklidnění. Okamžitě po schválení v Poslanecké sněmovně však zákon důrazně odmítly jak Jihočeský a Plzeňský kraj, tak Svaz obcí národního parku Šumava, Sdružení vlastníků obecních lesů, Lesy České republiky a další organizace.

Kompromis a uklidnění situace?

Plénum Senátu po mnohahodinové debatě přijalo komplexní pozměňovací návrh, se kterým vrátilo novelu zákona do Poslanecké sněmovny. Dovolte mi krátké shrnutí, co senátní novela obsahuje. Zdůrazňuji, že všechny ochranné podmínky národních parků, tak jak je Poslanecká sněmovna na návrh vlády a MŽP schválila, zůstaly v původním znění s tím, že byly doplněny o možnost vyznačování turistických tras, což je deklarovaným cílem ministra Brabce – otevřít uzavřené oblasti národních parků turistům. Novela preferuje na Šumavě zelené lesy, nikoli suché. Novela chrání zdroje vody před vysycháním v důsledku usychání lesů. Novela umožňuje sázet listnaté stromy tam, kde byly lesy v minulých staletích změněny na smrkové a přejít tak na les přírodě blízký. Novela umožňuje dosavadní život v šumavských obcích. Novela však neříká, že musíme nechat nadpoloviční část Šumavy svému osudu, divočině či bezzásahovosti, jak to chtějí nevládní organizace. Novela tak neumožňuje svévolné rozšiřování suchého lesa. A to bude problém. Ekologistické nevládní organizace za podpory Ministerstva životního prostředí (a naopak) spustí agresivní mediální kampaň na zostuzení Senátem schválené novely. Kampaň bude o to ostřejší, že se k senátní novele pozitivně vyslovil prezident Miloš Zeman.

Téměř deset let nevládní organizace vedly kampaň, že politici, hejtmané a šumavští starostové chtějí na Šumavě těžit dřevo a tím ničit šumavskou přírodu. Skutečností však bylo, že nejvíce dřeva se těžilo za zelených ministrů a zelených ředitelů parku, kteří těžili a prodávali dřevo jako důsledek kůrovcové kalamity.

Ba co víc, i dnes je správa parku financována z velké části těžbou a prodejem šumavského dřeva. A nevládní organizace? Ty změnily rétoriku a tvrdí, že politici, hejtmané a šumavští starostové chtějí rozprodat pozemky a stavět developerské projekty. Vybetonovat Šumavu a zničit její krásnou přírodu. Že nic takového novela neumožňuje? To přeci nevadí, jde o to zostudit jak návrh zákona, tak senátory, kteří jej podpořili. Senátní novela, která dnes putuje zpět do Poslanecké sněmovny, byla připravena za účasti Jihočeského a Plzeňského kraje a šumavských obcí.

Opravdu bude někdo věřit, že tyto instituce a Senát chtějí ničit šumavskou přírodu?

Ing. Tomáš Jirsa, MBA
senátor PČR
neuvolněný starosta města
místopředseda regionálního sdružení
předseda oblastního sdružení