projednáváme zákon, který do velké míry rozšiřuje pravomoci České národní banky, a to v několika oblastech. Zaprvé zákon rozšiřuje pravomoci České národní banky stanovit horní hranici vybraných úvěrových ukazatelů hypoték. Jde o ukazatele: LTV low to value, ukazatel poměřující celkovou výši zadlužení zájemce v souvislosti se spotřebitelskými úvěry zajištěnými stejnou obytnou nemovitostí k hodnotě zajištění tohoto úvěru, DSTI debt service to income, to jest ukazatel poměřující výdaje zájemce vyplývající z celkové výše jeho zadlužení k jeho příjmům, a DTI debt to income, to jest ukazatel poměřující výši celkového zadlužení zájemce k jeho příjmům. ČNB se zmocňuje k vydávání opatření upravující způsob a pravidla těchto úvěrových ukazatelů.
ČNB uvádí, že v lednu 2019 bylo možné stanovovat zákonem úvěrové ukazatele ve 20 z 31 zkoumaných evropských zemí. Všechny tři úvěrové ukazatele jsou zákonem stanoveny pouze na Slovensku. LTV je stanoveno zákonem v 16 z 20 zemí, kde to zákon umožňuje. DTI je stanoveno ve 30 z 20 zemí (?), kde to zákon umožňuje. DSTI je stanoveno v 7 z 20 zemí, kde to zákon umožňuje. I z této statistiky České národní banky je patrné, že ve většině zemí, kde je možnost zákonné nařízení úvěrových ukazatelů, se využívá především LTV. Pokud by bylo LTV stanoveno na hodnotách, které vyhlásila Česká národní banka svým doporučením, mělo by to bance poskytnout dostatečné záruky pro případnou náhradu škody v případě, že by dlužník nebyl schopen splácet svůj úvěr na nemovitost. Metody používané ČNB indikují, že v polovině roku 2018 byly ceny bytů s ohledem na vývoj ekonomických fundamentů nadhodnoceny zhruba o 10 %.
Úvěrové ukazatele založené na příjmu žadatelů nemusí být objektivním měřítkem. Není vhodné brát aktuální příjem jako bernou minci pro mnoho dalších let trvání hypotečního úvěru. Banky by mohly mít problém určit splnění těchto úvěrových ukazatelů například u zaměstnanců pracujících na dobu určitou, živnostníků využívajících výdajové paušály, nebo paušální daň, nebo osob s příjmy, které banka nemusí akceptovat, například stipendia a podobně. Navíc brát aktuální příjem jako bernou minci pro stanovování bonity klienta v příštích letech je oproti LTV podobně věštění z křišťálové koule a způsob ověření schopnosti splácet by měl být na komerční bance. České banky v mnoha případech prokazují schopnost dostatečně odhadnout bonitu klienta na základě vlastních testů.
Z výše uvedených důvodů předkládám pozměňovací návrh, který ponechává možnost České národní bance stanovovat LTV zákonem a zároveň úvěrové ukazatele založené na příjmu žadatele, tedy DTI a DSTI, stanovit pouze formou doporučení, která regulované banky zpravidla dodržují, protože si uvědomují možnost České národní banky například v rámci kapitálové přiměřenosti a dalších opatření je regulovat. Pro ochranu spotřebitelů s ohledem na možné budoucí nabídky zahraničních subjektů, kvůli kterým hlavně ČNB chce údajně tuto zákonnou pravomoc, je dostatečné z našeho pohledu LTV.
Vládní návrh zákona v § 45b dále zavádí pro mladé žadatele o úvěr úlevu v podobě zmírněných horních hranic úvěrových ukazatelů. V praxi tak při stanovení horní hranice jednoho nebo více ukazatelů Českou národní bankou budou horní hranice těchto ukazatelů pro žadatele do třiceti šesti let vyšší. V případě LTV o deset procentních bodů, DSTI o pět procentních bodů a DTI o jednoroční násobek čistých příjmů. Pokud o úvěr žádá více osob, typicky páry, musí požadavek na věkové kritérium pro aplikaci této výjimky splňovat všichni žadatelé. Vzhledem k aktuální situaci s bydlením v České republice navrhujeme zmírnit požadavek na věkové kritérium pro více osob. Navrhujeme, aby stačilo, že jedna z osob žádajících o úvěr musí splnit tuto věkovou podmínku. V případě, že mezi žadateli je alespoň jedna osoba ve věku do třiceti šesti let, nadále platí předpoklad, že dané osobě pravděpodobně relativně rychleji porostou příjmy než kariérně starším osobám a současně zůstává v platnosti předpoklad delší pracovní kariéry umožňující delší období splácení hypotéky.
Předkládám proto pozměňovací návrh, který má předcházet diskriminačním situacím, kdy žadatelé ve věku například třicet sedm a třicet let by dle původního návrhu na mírnější podmínky na rozdíl od dvou žadatelů ve věku třiceti pěti let nedosáhli. Jsem sice rád, že rozpočtový výbor již přijal za svůj můj pozměňovací návrh s úpravou, která danou podmínku pro splnění pouze jedním z žadatelů upravuje tak, že se vztahuje na manžele či registrované partnery, na druhou stranu mám zato, že není nutné danou podmínku takto zužovat. Proto je předložen návrh D2, SD 4433, kde bych vás chtěl požádat o jeho podporu. V rámci plánu Ministerstva pro místní rozvoj, konkrétně Státního fondu podpory investic, které chce zatraktivnit státní půjčky pro mladé, kteří potřebují financovat bydlení, se však zvyšuje tato věková hranice pro přiznání nižších kritérií. Schvaluje se zvýšení věkového limitu z třiceti šesti na čtyřicet let. Cituji z tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj: "Naším cílem je, aby nový program mohlo využít co nejvíce rodin, které problematika vlastního bydlení trápí. Proto přicházíme v rámci tohoto programu s výrazným uvolňováním požadavků. Úvěrová sazba se bude opět odvíjet od výše sazby EU, ale nově se sníží o 0,2 procentního bodu za každé dítě do patnácti let, o které žadatel trvale pečuje." Říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Věková hranice žadatelů se posouvá na 40 let, nově je také možné si z programu pořídit i družstevní podíl a dochází ke zvýšení limitů úvěru. Na modernizaci obydlí tak bude možná požádat až o 600 tis.korun, na byt 2 mil. korun a na pořízení rodinného domu až 2,4 mil. korun. Program bude spuštěn ihned po nabytí účinnosti, která je plánovaná na 15. ledna 2021.
Sám předkladatel tohoto návrhu zákona ve zvláštní části důvodové zprávy vysvětluje stanovení věkového kritéria třiceti šesti let v návaznosti na věkové podmínky poskytnutí použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení, respektive dnešního Státního fondu podpory investic formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky, uvedené nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dnešní Státní fond podpory investic nabízí úvěrový program na pořízení nebo modernizaci obydlí pro lidi do čtyřiceti let pečující o dítě do patnácti let. Kdo může dle informací na stránkách Státního fondu podpory investic žádat? Osoby, které žijí v manželství nebo registrovaném partnerství, ve kterém alespoň jeden z manželů nebo registrovaných partnerů nedosáhl ke dni podáni žádosti o poskytnutí úvěru věku čtyřiceti let, nebo osoba do čtyřiceti let, která trvale pečuje o dítě, které nedosáhlo ke dni podání žádosti o poskytnutí úvěru věku patnácti let. Žadatel v době podání žádosti o úvěr na pořízení obydlí nesmí být vlastníkem ani spoluvlastníkem obydlí. Tato podmínka se netýká úvěrů na modernizaci, ani nájemce družstevního bytu. Stejně tak jako jeho manžel či registrovaný partner nesmí být vlastníkem ani spoluvlastníkem obydlí nebo členem bytového družstva a současně nájemcem družstevního bytu. Z tohoto důvodu analogicky navrhujeme zvýšení věku pro nárok na úlevu dle § 45b novely zákona na čtyřicet let. Pokud chce mít předkladatel podmínky sladěné se Státním fondem podpory investic, pak by měl podpořit oba pozměňovací návrhy, které tuto harmonizaci zajišťují. Konkrétně se jedná o D4, SD 5518 a D5, SD 5520. V § 40 se doplňuje výslovně legislativní zakotvení možnosti České národní banky založit k podpoře plnění svých úkolů právnickou osobu, nebo v ní nabýt účast. Znamená to tedy, že Česká národní banka nemusí být vždy stoprocentním vlastníkem takové právnické osoby. Výslovně legislativní zakotvení možnosti České národní banky založit k podpoře plnění svých úkolů právnickou osobu, nebo v ní nabýt účast považujeme za nadbytečné. Jak sám předkladatel uvádí v podrobné části důvodové zprávy, dosud se tato eventualita opírala o obecně definované oprávnění k provádění investičních činností, k zabezpečení úkolů centrální banky, což je obsaženo ve stávajícím znění § 40. Jak předkladatel dále uvádí, již nyní investovala Česká národní banka do obchodních společností: České finanční s r. o. SWIFT. Máme zato, že stávající znění § 40 je dostačující, proto navrhujeme jeho zachování. Naopak přijetí změny § 40 tak, jak navrhuje ministerstvo a stanovení explicitního pravidla oprávnění České národní banky založit právnickou osobu, nebo v ní nabýt účast, může vést k tomu, že by podřízené společnosti mohly být využity pro činnosti, které nejsou součástí povolených činností přímo České národní banky.
Další můj návrh stanovuje povinnost České národní banky zveřejňovat obchody, které uskuteční na základě své nové pravomoci. Zveřejňuje se bezodkladně způsobem umožňujícím dálkový přístup a pokud by zveřejnění ohrozilo činnost České národní banky, je možné část zveřejnění odložit. Původní vládní návrh zákona je navržen tak, že nové znění § 32 významně rozšiřuje pravomoci České národní banky, a to především v oblasti obchodů na finančním trhu. Tyto pravomoci má Česká národní banka již k dispozici, avšak v časově omezeném limitu. Transparentnost je obecně považována za prostředek, který zvyšuje důvěru ve veřejné instituce. V tomto případě je transparentnost prostředkem, který zvyšuje kredibilitu i odpovědnost centrální banky. Navrhuje se proto, aby Česká národní banka bez zbytečného odkladu zveřejňovala informace, jakým způsobem realizovala svoje nově nabyté a dále nabývané pravomoce. Navrhujeme, aby Česká národní banka zveřejňovala následující informace o obchodech v rámci nově nabytých pravomocí: označení protistrany, nejde-li obchod na regulovaném trhu, mnohostranném obchodním systému, nebo komunitní burze, hodnota obchodu a označení předmětu obchodu, zejména označení jeho emitenta.
Je nepředstavitelné, že by Česká národní banka veřejně neinformovala o svých rozhodnutích ohledně konvenční měnové politiky, tedy zejména ohledně výše úrokových sazeb. Stejně tak by tedy měla být veřejná informace, jaké obchody a v jaké výši Česká národní banka na finančním trhu provádí. Evropská centrální banka provádí již od finanční krize v roce 2008 nestandardní operace na peněžním a kapitálovém trhu. Informace o programech kvantitativního uvolňování zveřejňuje již od června roku 2017 na úroveň detailu, v rámci kterého je uveden název emitenta, číslo ISIN a další informace o nakoupených dluhopisech. Informace jsou zveřejňovány a aktualizovány každý týden.
Například včera jsem navštívil internetovou stránku Evropské centrální banky a z uveřejněných informací je zřejmé, že k 5. březnu, tedy ke konci minulého pracovního týdne, drží ECB v rámci programu obchodování podnikových cenných papírů tato aktiva v hodnotě necelých 262 miliard eur. Dále je možné si rozkliknout seznam podnikových dluhopisů držených v rámci programu CSPP nebo PEPP ke konci minulého týdne. V tomto seznamu naleznete v rámci jednotlivých položek informaci o národní centrální bance, mezinárodní identifikační číslo cenného papíru, tzv. ISIN, jméno emitenta cenného papíru, datum splatnosti cenného papíru a kuponovou sazbu, tedy roční výplatu úrokové sazby z dluhopisů. Uvedu příklad z aktuální tabulky na stránkách ECB. Belgická centrální banka disponuje k 5. březnu cenným papírem pod mezinárodním identifikačním číslem ISIN XS1024136282 emitovaným společností Heineken N. V. se splatností 30. 7. 2029 a kuponovou sazbou 3,5 %. V seznamu aktuálně čítajícím přes 1600 položek, tedy cenných papírů, si každý může prolistovat a jednotlivé parametry porovnat. Vše je každý týden aktualizováno a transparentně zpřístupněno. Občan eurozóny má tak k dispozici informace o obchodech Evropské centrální banky, než má dle návrhu garantován občan České republiky, který takové informace k dispozici zatím nemá, a pokud to neschválíme jako součást zákona, tak ani takovou informaci mít nemusí.
Chci se tak zeptat pana guvernéra, zdali v rámci současné časově omezené pravomoci došlo již k nákupům takovýchto cenných papírů, a pokud ano, jak jsou dané informace zveřejňovány. Proto bych chtěl požádat o vrácení návrhu zákona do druhého čtení, kde bychom hledali shodu na pozměňovacím návrhu, který zajistí dostatečnou transparentnost operací kvantitativního uvolňování v souladu se zachováním bankovního tajemství. Obdobně věřím, že nalezneme shodu na pozměňovacím návrhu, který by umožnil jasně definovat, že běžné provozní smlouvy České národní banky budou součástí registru smluv, stejně jako je musí zveřejňovat každá jiná veřejná instituce.
Děkuji za pozornost.
