dne 20. března 2018 předložili Piráti společně s některými dalšími poslanci z několika poslaneckých klubů - konkrétně KDU-ČSL, TOP 09, ČSSD a STAN - návrh na vydání zákona o výběru osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a vlastnické politice státu, tzv. nominačního zákona.
Trochu k historii. Již v květnu 2016 uložila tehdejší vláda svým usnesením č. 559/16 Ministerstvu financí připravit zákon upravující výběr osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu, tzv. nominační zákon. Zákon tak měl nahradit dosavadní praxi, kdy je nominační postup upraven pouze usnesením vlády, který může kterákoli nová vláda libovolně měnit, či se od něj odchýlit, nebo dokonce usnesení úplně zrušit. V listopadu 2016 předložilo Ministerstvo financí návrh nominačního zákona, který byl rozeslán k připomínkování.
V lednu 2017 byly připomínky vypořádány a v dubnu téhož roku byl návrh zákona schválen vládou. Vzhledem k blížícímu se konci volebního období však už návrh nebyl projednán v Poslanecké sněmovně. V únoru 2017 předložila svou verzi návrhu nominačního zákona skupina poslanců z různých poslaneckých klubů - ANO 2011, KDU-ČSL, Úsvit, TOP 09 a STAN v čele s poslancem Radkem Vondráčkem. Tento návrh byl velmi podobný vládnímu návrhu. I když organizační výbor doporučil Poslanecké sněmovně návrh k projednání a stanovil zpravodaje i garanční výbor, konkrétně hospodářský výbor, s koncem volebního období se zákon nestihl projednat ani v prvním čtení.
V březnu 2018 navrhli Piráti společně s některými poslanci dalších poslaneckých klubů vlastní verzi nominačního zákona, která vychází z Vondráčkova návrhu, avšak v některých částech je širší a dá se říci i přísnější.
Obsah nominačního zákona. Co k němu? Nominační zákon upravuje způsob výběru osob do řídících a kontrolních orgánů právnických osob, ve kterých má stát majetkovou účast. V současné době není tato problematika upravena zákonem, tudíž jsou pravidla pro výběr těchto osob v plné kompetenci vlády. Exekutiva tak stanovuje pravidla, kterými se při nominaci společností s majetkovou účastí státu řídí. Vláda navrhuje a odvolává členy výboru pro personální nominace, který je při výběru osob jejím poradním orgánem. Vláda také může nominovat osobu do řídícího či kontrolního orgánu právnických osob bez ohledu na doporučení výboru. Může člena výboru odvolat, ba dokonce může celou proceduru nominace kdykoli změnit. Z tohoto důvodu chceme nominační postup upravit v zákoně, aby byla procedura nominace jasně definována a nemohla být vládou libovolně měněna.
Zde navazujeme na předchozí zmíněné návrhy - vládní návrh nominačního zákona a návrh poslance Radka Vondráčka a dalších, které se snažili problematiku ukotvit v zákoně. V návrhu zákona je tedy jasně upraveno postavení výboru pro personální nominace, podmínky pro osoby zasedající ve výboru, způsob jejich jmenování a odvolání, délka jejich funkčního období atd. Zároveň se stanovují podmínky pro osoby ucházející se výběrovém řízení o funkci v řídících a kontrolních orgánech právnických osob s majetkovou účastí státu.
V čem je jiný nominační zákon Pirátů? Návrh nominačního zákona z pera Pirátů připodepsán dalšími poslanci z různých klubů je v porovnání s vládním návrhem i návrhem poslance Radka Vondráčka a dalších přísnější. Navrhovatelé se snaží snížit manévrovací prostor, který má při nominaci vláda k dispozici. Rozšiřuje návrh zákona o vlastnickou politiku státu a také rozšiřuje okruh osob, na které zákon dopadá.
První částí je závaznost doporučení výboru. Osoby ucházející se o pozici v řídících nebo kontrolních orgánech společností s majetkovou účastí státu by měly být vybírány na základě svých schopností, neměly by tuto funkci dostávat jako takzvanou politickou trafiku. Proto je v našem návrhu nominačního zákona v § 16 stanovena závaznost doporučení výboru. Příslušné ministerstvo tak může jmenovat či navrhnout ke zvolení nebo jmenování jen osobu doporučenou výborem. Pakliže výbor nedoporučí žádného kandidáta, musí ministerstvo vyhlásit nové výběrové řízení. Touto změnou tak dochází k ošetření možných politických trafik ze strany exekutivy, pro kterou je podle našeho návrhu rozhodnutí výboru závazné.
Další část je rozšíření o vlastnickou politiku státu. V porovnání s předchozími návrhy nominačního zákona je v pirátském návrhu ukotvena tzv. vlastnická politika státu s charakterizováním jejich jednotlivých parametrů. Vlastnická politika České republiky je strategický dokument, který obsahuje obecné zájmy a cíle a základní principy činnosti státu jako společníka, vlastníka obchodního podílu, zakladatele, nebo jako ovládající osoby ve vztahu k právnickým osobám, které vykonávají podnikatelskou nebo jinou významnou hospodářskou činnost. Podle návrhu zákona vláda vytváří a aktualizuje vlastnickou politiku České republiky.
Díky tomuto rozšíření tak dochází ke kontrole vlastnické politiky státu, vláda je totiž povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh vlastnické politiky pravidelně, roční vyhodnocení vlastnické politiky popř. návrhy změn vlastnické politiky. Tím dochází k rozšíření kontrolního mechanismu legislativy vůči exekutivě v oblasti vlastnické politiky státu. Vlastnická politika je však pouhým strategickým dokumentem státu, který určuje, jak stát nakládá se svým majetkem, jak řídí svoje obchodní společnosti. Nezbavuje členy orgánů jejich povinností, které jsou stanoveny zákony, zejména povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Vlastnická politika také do jisté míry nahrazuje subjektivní důvěru v některou osobu nominovanou do řídicího nebo kontrolního orgánu, protože má pomoci naznačit, jakým směrem by měla daná osoba zastupovat zájmy státu jako podílníka.
Samotné nedodržení vlastnické politiky nemá de facto žádné sankce, může však být brána v úvahu při rozhodování o odvolání v těch případech, kdy se nominant od ní bez odůvodnění odchýlí.
Další částí je rozšíření okruhu osob, na které nominační zákon dopadá. Oproti návrhu poslance Ondráčka a dalších zahrnuje pirátský návrh nominačního zákona i případy nominace vlády, nikoli však Poslanecké sněmovny, do dozorčí či správní rady zdravotních pojišťoven. Zamezí se tak možným trafikám při obsazování výše zmíněných rad.
Jaké jsou tedy hlavní výhody návrhu? Za prvé omezení tzv. politických trafik, nebo i trafik, které nemusí být přímo pro politiky. Větší transparentnost do výběrového řízení. S tím související větší odbornost vybraných osob. Transparentnější fungování samotných podniků. Zamezení kontroverzních personálních čistek vlády a zavedení možnosti změřit, zda podniky plní předem stanovenou strategii.
Závěrem bych ještě řekl, že ve čtvrtek 24. května 2018 proběhl kulatý stůl k tomuto nominačnímu návrhu zákona, kterého se účastnili nejen politici, ale i zástupci některých ministerstev a jiných připomínkových míst, kteří připomínkovali návrh zákona pro jednání vlády. Za účelem většího konsenzu daného zákona připravujeme komplexní pozměňovací návrh, který bychom rádi předložili společně s ostatními stranami v rámci druhého čtení. Daný návrh by měl reflektovat velkou část připomínek. Budeme také rádi, když se připomínky proberou v podrobné rozpravě v rámci druhého čtení, proto bych rád navrhl prodloužit lhůtu na projednávání ve výborech o 20 dní a rád bych vás tímto i požádal o podporu tohoto návrhu, abychom ho mohli probrat ve druhém čtení.
Děkuji.
