Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl představit k tomuto návrhu, který se týká státních záruk a úvěrování, mé dva pozměňovací návrhy, které k němu předkládám.
První se týká toho, že chceme, aby program COVID Plus poskytovaný EGAPem byl též dostatečně transparentní jako program COVID III, tedy aby docházelo také ke zveřejňování záruk. V programu COVID Plus se jedná o úvěry pro větší společnosti, pravděpodobně větších objemech, a proto je zde podle mého transparentnost na místě.
Pozměňovací návrh si klade za cíl zvýšit transparentnost exportní garanční a pojišťovací společnosti při poskytování záruk v souvislosti s pandemií COVID-19. EGAP je úvěrová pojišťovna se zaměřením na tržně nepojistitelná politická komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic ČR. EGAP je akciová společnost plně vlastněná státem. Česká republika svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím Ministerstva financí ČR.
Transparentnost je obecně považována za prostředek, který zvyšuje důvěru ve veřejné instituce. V tomto případě je transparentnost prostředkem, který zvyšuje kredibilitu státem vlastněné exportní pojišťovny v její úloze poskytování záruk jako mimořádné opatření s cílem zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19 za účelem vyšší dostupnosti likvidity exportně orientovaných podniků. Z tohoto důvodu navrhujeme stanovení povinnosti exportní pojišťovně zveřejňovat informace o každé záruce poskytnuté v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 a to způsobem, který umožňuje dálkový přístup nejpozději do 15. dne ode dne poskytnutí záruky.
Zveřejněné informace by měly obsahovat výši záruky a informace o dlužníkovi a věřiteli. U fyzických osob jméno, příjmení, rok narození a identifikační číslo a u právnických osob název, identifikační číslo, jméno skutečného majitele. Tyto informace by měly být dostupné do dvou měsíců od kalendářního roku, kdy došlo ke splacení úvěru nebo zániku záruky jiným způsobem.
Druhý pozměňovací návrh se týká moratoria na splátky úvěrů. Jak jistě víme, 31. října tohoto měsíce tedy končí moratorium, které bylo schváleno s první vlnou koronaviru na splátky hypoték a dalších úvěrů.
Poněvadž situace není zrovna o moc lepší než na jaře, řekl bych, že je mnohem horší, lidé nemají v tuto chvíli ani, mnoho lidí nemá ani našetřeno nějaké prostředky, které měli třeba i na jaře, předkládáme návrh, který by umožnil prodloužit moratorium daného z pátku o stejnou dobu jako na jaře, tedy až do ledna, případně dubna příštího roku. Mám za to, že i banky dokážou akceptovat a pochopit tento pozměňovací návrh. Většině lidí, kteří mají prostředky a nedostanou se do problémů, se využití tohoto moratoria nevyplatí, protože i nadále běží úvěrování. Takže by se mělo doopravdy týkat pouze těch, kteří (kterým) běží úročení úroků.
Takže by se to mělo doopravdy týkat pouze těch, kteří to doopravdy potřebují, a já myslím, že nechceme nikoho nechat na ulici a měli bychom podpořit nejenom toto odložení úročení, které může pomoci nejen těm, kteří bydlí v nemovitosti na hypotéku, ale například i vlastní nemovitost, kterou pronajímají, aby se mohli domluvit s najímateli například na odkladu splátek za nájem apod.
V souvislosti s druhou vlnou pandemie onemocnění Covid-19, vyhlášením nouzového stavu a přijetí vládních opatření navrhujeme zavést druhou ochrannou lhůtu v oblasti splácení úvěrů. Stejně jako na jaře hrozí o to více nyní z výše uvedených důvodů masivní nárůst nesplacených dluhů ze sjednaných úvěrů, peněžitých zápůjček a dalších obdobných finančních služeb. Hlavními principy pozměňovacího návrhu zavádějícího druhou ochrannou lhůtu pro splacení úvěrů zůstávají dočasnost, široká působnost, opcionalita a neutrální účinky pro poskytování nových úvěrů v ekonomice. Podstatou dočasnosti je stanovení pevného období, během kterého upravená práva věřitelů a povinnosti dlužníků budou platit. Široká působnost znamená, že se v zájmu eliminace možného diskriminačního přístupu zákon vztáhne na všechny subjekty, které si v ekonomice sjednali úvěr v různých jeho podobách, tj. jak na spotřebitele, tak na živnostníky, firmy, korporace, třebaže na každou z těchto kategorií v poněkud odlišném rozsahu. Opcionalita je princip, který znamená, že dlužník může využít úlevy přiznané zákonem, jen pokud o ně aktivně požádá, resp. se k nim přihlásí oznámením zaslaným věřiteli.
Druhá ochranná lhůta se vztahuje pouze vůči běžícím úvěrům. Pokud se v ochranné době sjednává nový úvěr, uplatní se pro něj standardní regulatorní režim. Stejně jako na jaře se tak odkládá splacení úvěru o zákonem stanovenou dobu, ve které se předpokládají závažnější ekonomické dopady krize Covid-19. Cílem je zabránit vzniku prodlení a s ním souvisejících důsledků pro dlužníka - sankce, negativní záznamy v dlužnických registrech a související snížení bonity dlužníka, i pro úvěrové instituce v roli věřitelů. K odkladu splátek dojde tehdy, oznámí-li to dlužník věřiteli. Odklad splátek fakticky znamená jejich posun v čase o určité období, které zákon stanoví, tj. až za konec druhé ochranné doby, tedy za 31. 1. 2021, resp. 30. 4. 2021. Tím dojde i k úpravě splátkového kalendáře, resp. režimu umořování. Při využití odkladu se úvěr pro dobu odkladu úročí. Děkuji za pozornost a ještě jednou vás chci požádat o podporu pozměňovacích návrhů.
