Já bych se tady nechtěl strašit tím, že nestihneme nějaké transpoziční termíny a že nestihneme vybudovat dostatečné množství infrastruktury na obsluhu těchto nízkoemisních vozidel. Já si myslím, že ta aktuální situace v energetice nám ukazuje spíš jiné problémy.
Řekněme si, jaká to ta nízkoemisní vozidla jsou. Jsou to vozidla, která využívají elektřinu, případně zemní plyn jako řekněme náhradu těch fosilních pohonných hmot založených na bázi ropy. A jak všichni víte, tak my dnes tady zažíváme bezprecedentní energetickou krizi, kde hrozí nedostupnost jak zemního plynu, tak i elektrické energie. A nechápu, jak v těchto dnech, kdy ta situace v té energetice je diplomaticky řečeno nejistá, tak jak můžeme chtít po obcích, aby využívaly přesně tato paliva k pohonu vozidel. Já tomu prostě nerozumím. Nechápu, proč v době, kdy obecní rozpočty budou a jsou zatíženy různými dalšími náklady jako právě například na ty energie, jak po nich můžeme chtít další výdaje.
Abyste si o mně nemysleli, že jsem nějakou brzdou rozvoje a nedej bože nepřítelem pokroku, tak věřte nebo ne, byl jsem někdy možná před patnácti, dvaceti lety ten, který zaváděl tyto technologie do praxe. Byl jsem u rozvoje plynofikace veřejné dopravy a částečně i elektrifikace a velmi tato řešení podporuji zejména v té řekněme sdílené části, to znamená například v místní hromadné dopravě. Já jako průměrný poslanec prostě nemám na to, abych si koupil elektromobil a využíval ty výhody a nevýhody elektromobility, protože prostě ta individuální řešení jsou obrovsky nákladná.
Nicméně to sdílené řešení, například právě v městské hromadné dopravě, má smysl i v tom plynu a elektřině, ale prostě v tuto chvíli my přece nevíme, jestli ty energie vůbec budeme mít dostupné. A jako člověk z energetiky si tady troufnu říct, že se můžeme velice rychle dostat do situace, kdy nebudeme řešit to, jestli obce stihnou nakoupit dostatek osobních automobilů, autobusů, respektive trolejbusů na tato alternativní paliva, ale my budeme řešit to, kde vlastně vezmou ty energie. A myslím, že spousta starostů, kteří tady dnes sedí, tak řeší, tak to řeší již dnes. A řeší to, kde nakoupí elektřinu a zemní plyn pro své školy, objekty. Za chvilku to budeme řešit i pro velký průmysl, případně domácnosti. Takže řešit to v tuto chvíli mi přijde skutečně krátkozraké. A jako velký fanda těchto technologií a související infrastruktury prostě se mi chce říci, že jsme si měli dát ještě nějaký čas a prostě s implementací tohoto nařízení řekněme nebo tohoto zákona počkat.
Když se vrátím k té elektřině, dovolte mi v krátkosti tady zopakovat několik tezí, a to jsou ty a myslím, že mi dává za pravdu i analýza ČEPSu, že my prostě jako Česká republika, pokud budeme pokračovat v odstavování uhelných elektráren, budeme v relativně krátké době, to znamená někde kolem roku 2025 deficitní a deficitní ve výrobě elektřiny budou i okolní státy Evropské unie. To znamená, že se nám, já tady nechci malovat čerty na zeď, proboha, ale může se nám velice rychle stát, že ty nakoupené trolejbusy, elektrobusy a já nevím co ještě a osobní vozidla, nám prostě zůstanou stát a my pro ně nebudeme mít elektřinu. A to je, podporuji tyto technologie skutečně i proto, že je to jistá diverzifikace oproti právě například dodávkám do budoucna nedostatkové ropy. Ale toto nebezpečí tady je.
Musíme si prostě přiznat jedním dechem, pokud chceme schválit tuto normu, že bez ropy, zemního plynu a uhlí to v energetice a nově teď tedy i v dopravě nezvládneme. A do chvíle než tady v této zemi vybudujeme cirka 5000 MWh kapacitu v jádře, to znamená kapacitu, která je schopná stabilně do té sítě dodávat dostatek elektřiny pro pohon těchto vozidel, respektive pro výrobu bio metanu, respektive vodíku. A o této problematice bych tady mohl mluvit nekonečně dlouhou dobu, ale nechci vás tím unavovat. Tak prostě bez toho, než vybudujeme tuto stabilní výrobu prostě energií, se dál nepohneme.
A já bych chtěl podpořit tuto normu, protože jsem skutečně jedním nebo považuji se za jednoho z průkopníků těchto technologií v České republice. Nicméně chtěl bych, aby tady zaznělo z úst premiéra, ale bohužel tady není, tak alespoň pana ministra Bartoše, že Česká republika bude pokračovat v těžbě a energetickém využívání uhlí do roku 2050. Protože když se podíváte do těch bilancí, tak prostě do té doby, a do těch harmonogramů, tak prostě do té doby my tu jadernou flotilu prostě nevybudujeme. A vsadit vše na obnovitelné zdroje tak, jak se nám snaží tady někdo vysvětlit, je obrovský risk. A nově tento risk pouštíme nejenom do energetiky, ale nově tedy i do dopravy, což považuji za další obrovské riziko.
Děkuji za pozornost.