„Považuji za velmi přínosné, že jsme se opět sešli a debatovali, neboť uhašením požáru nic neskončilo. Riziko požáru je stále obrovské, nejenom v Národním parku České Švýcarsko, ale i v Národním parku Šumava, které je položeno na rašeliništích a suchý les se tam nachází v řádu desetitisíců hektarů. Starostové potřebují prosadit praktická opatření, jako je více nádrží na vodu, nepolevit v asanaci suchého lesa apod. Poslanci získávají možnost zažít autentická sdělení těch, kteří na území národních parků žijí a pracují,“ uvedl člen výboru pro životní prostředí a poslanec Václav Král.

„Prezentuji společné prohlášení obcí nacházejících se v Národním parku České Švýcarsko, Národním parku Šumava a obcí z území Křivoklátska, které vydáváme na základě proběhlé katastrofy v Národním parku České Švýcarsko. Žádáme zásadní změny v současném formátu národních parků,“ řekl místostarosta obce Jetřichovice Milan Dařina.

„Ministerstvo životního prostředí trvá na vyhlášení národního parku na území Křivoklátska i přesto, že nejsou dány podmínky pro jeho vyhlášení. Je nezbytné provést změnu stávající legislativy tak, aby vytvořila z území národních parků ,území pro lidi a přírodu‘. Nicméně lidé z Křivoklátska národní park nechtějí,“ sdělil zástupce obcí Křivoklátska a starosta obce Běleč Lukáš Kocman.

„Požár vytvořil velké plochy bez vegetace a již nyní dochází k přehřívání krajiny v řádu několika tisíců kW tepla na hektar. Dříve tuto energii spotřebovával živý les na výpar vody, kterým chladil okolní krajinu, tedy vyrovnával teploty,“ řekl specialista na úlohu vegetace v ochraně klimatu Jan Pokorný.

„Na seminář byli řádně pozváni i vědci a další pracovníci, kteří se zabývají studiem benefitů požáru v lese. Ti však svoji účast zrušili. Přitom právě diskuse napříč vědeckým spektrem může jako jediná přinést pravý obraz o tom, jak změnit péči o přírodu v národních parcích,“ dodal Václav Král.