Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych si také dovolil pár poznámek k projednávanému návrhu státního rozpočtu na rok 2020. Nebudu mluvit tak dlouho jako někteří předřečníci. Zaměřím se i na příjmovou stránku státního rozpočtu.
Já bych chtěl v úvodu svého krátkého vystoupení konstatovat, že je to rozpočet, který je postaven na sociálně demokratických prioritách a naplnění slibů, které sociální demokracie dala svým voličům ve volbách.
A samozřejmě také byly potom promítnuty do programového prohlášení vlády. S plánem státních financí na rok 2020 nemají problém odboráři, nemají víceméně problém ani zaměstnavatelé. To znamená, že i tripartita se shodla. Podle odborů je sociálně zodpovědný, podporuje ekonomický růst a pro zaměstnavatele znamená stabilitu ekonomiky.
Jak jsem uvedl, rozpočet zohledňuje priority sociální demokracie, a to ať jde o opětovné navýšení starobních důchodů o 900 korun od 1. ledna 2020 a po tomto navýšení dosáhne průměrný starobní důchod 14 326 korun. Není to ještě ta hranice, kterou bychom si určitě přáli, nicméně myslím si, že se k ní blížíme. V rozpočtu je promítnuto také zvýšení rodičovského příspěvku o 80 000 korun, tedy na 300 000 korun, dále nárůst plastů pedagogických a nepedagogických pracovníků v regionálním školství, zvýšení platů všech zaměstnanců veřejné správy o 1500 korun na zaměstnance. Navýšení prostředků jde i do platů bezpečnostních složek. Já jsem rád, že členům vlády za sociální demokracii se podařilo naše priority do státního rozpočtu prosadit.
Navyšují se prostředky na investice, meziročně je to o 24 mld. korun na celkovou výši 146,2 mld. korun, přičemž z národních zdrojů je to 88 mld. korun. Otázkou samozřejmě je čerpání prostředků a to zase závisí na připravenosti projektů. Významnou část prostředků na investice tvoří peníze z evropských fondů, to je třeba si říci, a je otázkou, co bude, až tok peněz z Evropské unie významně zeslábne nebo až se staneme čistými plátci. I na to je třeba do budoucna jistě myslet.
Je na místě zdůraznit - a rád to zdůrazním - že sociální demokracie upřednostňuje spíše bankovní daň, respektive zdanění bankovních aktiv, které by přineslo do státního rozpočtu ročně cirka 14 mld. korun. A nebyl by to pouze jednorázový přínos, jako u zdanění technických rezerv pojišťoven.
Je skutečností - a je třeba si to přiznat - že je státní rozpočet postaven na příjmech zákonů, které ještě nejsou legislativně přijaty. Jak bude Ministerstvo financí reagovat, pokud se struktura příjmů změní, tak to určitě paní ministryně vysvětlí.
Ve státním rozpočtu je také valorizace příspěvku na výkon státní správy v celkové výši pěti procent. Je třeba si poctivě říci, že přes tuto valorizaci - a díky za ní, i za těch pět procent - stále kraje a obce na výkon státní správy doplácejí ze svého. Někdo může samozřejmě říci, že je to z daní, z výběru, který stát vybírá, z výběru daní. Ale je to tak. Doplácejí na výkon státní správy ze svého. Stát tedy neplatí za vše, co si u obcí a krajů v rámci státní správy objednává. Já si myslím, že by to chtělo napravit a že by se to napravit mělo. A že by se to mělo i srovnat. Ale o tom je tady velice častá diskuze.
Stejně tak již šestým rokem slibuje Ministerstvo financí proškrtnutí některých daňových úlev a výjimek. Ale žádný ucelený konkrétní návrh jsem dosud nezaznamenal, tedy státu utíkají finanční prostředky v řádu desítek miliard a to především na výjimkách, které si u bývalých vlád vylobbovaly některé silné skupiny.
Já veřejně říkám, že sociální demokracie je roky připravena se to toho pustit, ale ze strany Ministerstva financí slýcháme neustále jen výmluvy a proč to nejde. Konec konců, o vyřazení některých výjimek a úlev tady mluvil i pan prezident republiky. Přitom je také třeba říci, že v minulém volebním období byla ze strany Ministerstva financí avizována novela, nebo komplexní změna, zákona o dani z příjmu, která dosud také není.
Takže, dámy a pánové, státní rozpočet na rok 2020 v prvním čtení, pokud mluvím za sebe, podpořím. Podpoří ho samozřejmě i klub sociální demokracie. Já samozřejmě nevylučuji, že připravíme nějaké pozměňovací návrhy a to jednak na jednání rozpočtového výboru, tak i pro druhé čtení zákona. Děkuji za pozornost.
To jsou tedy opatření promítnutá do rozpočtu, která kvituji samozřejmě s povděkem. To ale neznamená, že nekladu ke státnímu rozpočtu jisté otazníky. Otazníky se týkají např. příjmové strany státního rozpočtu. Už při samotném sestavování státního rozpočtu jsme jako sociální demokraté upozorňovali Ministerstvo financí na až zbytečně přehnanou opatrnostní makroekonomickou prognózu růstu hrubého domácího produktu, na které je tento rozpočet postaven. Samozřejmě o tom můžeme vést diskusi. Argumentem Ministerstva financí k velmi konzervativnímu přístupu k prognóze vývoje hrubého domácího produktu je zpomalování německé ekonomiky, nejistota spojená s brexitem či zhoršující se vztahy a obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Jistě, ani tyto vlivy nelze pominout. Pokud se však podívám na jiné relevantní veřejné instituce, tak např. Česká národní banka ve svém upřesnění zlepšila svůj odhad růstu HDP pro rok 2020 z 2,8 na 2,9 %. Je známo, že Česká národní banka většinou ty odhady má poměrně vyšší, to pravda je. Např. Ministerstvo práce a sociálních věcí po přepočtu aktuálních dat drží svůj odhad stále na 2,5 procentních bodů a Mezinárodní měnový fond zůstává nadále také optimistou a pro další dva roky nám odhaduje růst ekonomiky oscilující kolem 2,5 %. Můžeme tedy, jak jsem řekl, vést diskusi, zda je relevantní odhad Ministerstva financí, které pro tento rozpočet na rok 2020 snížilo svoji predikci z původních 2,4 procentního bodu růstu hrubého domácího produktu na 2,2 % a zda tedy nejde o podhodnocení skutečného stavu. Do jaké míry jde o statistickou chybu a do jaké míry o záměr, o tom tady nechci spekulovat.
Určitě potěšující je skutečnost, že po Řecku a Portugalsku jsme jako Česká republika překonali v hrubém domácím produktu na obyvatele v paritě kupní síly rychle rostoucí Španělsko. To je jistě velice dobrá zpráva a ukazují to nejnovější data OECD. Má to však jedno úskalí. Ukazatel hrubého domácího produktu na hlavu má v sobě i objem produkce, která odtéká ze země ve formě dividend a odtékání dividend z České republiky je určitě problém naší ekonomiky. Nicméně je evidentní, že dlouhodobě doháníme ekonomicky vyspělé státy Evropy, i když ne tak rychle, jak bychom si určitě všichni přáli.
Jistě chvályhodné je, že se finanční správě daří vybírat daně a roste daňové inkaso. Řekl bych, že je přímo povinností zajistit odpovídající výběr daní na základě platných daňových zákonů a v souladu s daňovým řádem. Pak je ale pro mě těžko pochopitelné např. rušení 34 územních pracovišť finančních úřadů, především v obcích s rozšířenou působností, tak jak to chce realizovat a jistě zrealizuje Ministerstvo financí a daňová správa. Nehledě na to, že stále říkáme, že státní správa má být blíže k občanovi, opak je ale pravdou. A o tom svědčí i zavádění tohoto opatření.
Časté kritice je podrobována skutečnost, že rozpočet je postaven na zákonech, které Sněmovna ještě definitivně neschválila nebo je vláda dokonce ani do Sněmovny nepředložila. A zde mluvím např. bohužel o digitální dani, kterou tedy sociální demokracie podporuje, nicméně ve státním rozpočtu na příští rok počítá Ministerstvo financí s příjmem za digitální daň ve výši 2,1 mld. korun, ale dnes je již zřejmé, že legislativní proces prostě do konce roku 2019 završen nebude a že i tento příjem nebude s největší pravděpodobností naplněn.
Otázkou je, pokud se prostřednictvím pozměňujících návrhů tady ve Sněmovně změní struktura daňového balíčku předkládaného Ministerstvem financí - mám na mysli, pokud projdou některé pozměňovací návrhy spočívající např. v jiných sazbách daně z hazardu, pokud budou znamenat menší než rozpočtované příjmy. Týká se to také například, pokud neprojde zdanění výher, tak jak je tedy naplánováno a jak je v daňovém balíčku od Ministerstva financí, nebo bude odmítnuto zrušení osvobození domácích kotelen od spotřební daně ze zemního plynu. To samé je, pokud bude odmítnuto zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Já vím, jsou to drobné, ale halíře dělají talíře, jak se říká. Jenom pro připomenutí, rozpočet počítá schválení daňového balíčku s dodatečnými příjmy ve výši 20 mld. korun.
Jako člen rozpočtového výboru mám ještě teď v živé paměti jeho poslední jednání, kdy se v rámci jednání o daňovém balíčku živě diskutovalo např. o vypuštění životního pojištění ze zdanění technických rezerv pojišťoven. A musím přiznat, že i já sám nejsem přesvědčen o tom, že zdanění technických rezerv pojišťoven je správné, a to z řady důvodů, které jsem uváděl i na rozpočtovém výboru. Vím, že i Česká národní banka nepodporuje nebo má značné výhrady k tomuto opatření, i z důvodu ohrožení stability nebo možného ohrožení stability finančního trhu. Ale je to pouze moje osobní stanovisko, chci zdůraznit, že tady nevyjadřuji stanovisko sociální demokracie nebo stanovisko klubu sociální demokracie. Je to moje stanovisko, to stanovisko paní ministryně zná, moje stanovisko, zná i můj přístup k daňovému balíčku.
Opatření Ministerstva financí má ale přinést dodatečně jednorázové prostředky do státního rozpočtu ve výši 10 mld. korun a fiskální efekt se má poprvé z toho zdanění technických rezerv projevit až v roce 2021 až 2022.
