Takovým balamucením veřejnosti je i výkřik „o pouštění lidem žilou“. V něm obviňuje současnou vládní koalici z toho, že údajně občané v roce 2016 přijdou o 16 mld. Kč, které mohly zůstat v jejich peněženkách. V jiných vyjádřeních dokonce otevřeně hovoří o tom, že současná vláda chce zvyšovat daňové zatížení občanů.
Pravda je ale zcela jiná. Proti současnému stavu a současné míře zdanění se v příštím roce nic nezmění. Pan poslanec Kalousek nedělá nic jiného, než hraje „hru se slůvky a s čísly“. Údajné zvýšení daní porovnává k situaci, která by nastala, kdyby od 1. ledna 2015 nabyl účinnosti zákon o tzv. jednotném inkasním místě. Zákon právě ještě z dílny bývalého ministra financí Kalouska, ke kterému přilepil řadu daňových změn a opatření, jejichž skutečný dopad do veřejných financí by byl značný. Pokud by nedošlo ke zrušení klíčových pasáží tohoto zákona, především v oblasti daně z příjmu fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění, ve státním rozpočtu by to znamenalo, počínaje rokem 2015, ztrátu ve výši 20 mld. korun ročně! Nelze se tedy divit, že se současná vládní koalice necítí být vázána těmito nezodpovědnými a reálně neuskutečnitelnými fantaziemi již neexistující vládní koalice, která si tak ráda dávala přídomek „vláda rozpočtové zodpovědnosti“.
Jenže, řekne si možná na tomto místě občan: “co je mi do nějakého rozpočtu, ať mi raději sníží daně“. A zde narážíme na druhou rovinu mystifikace pana Kalouska. Ten se totiž spoléhá na to, že onen jeho „skvělý zákon“ o jednotném inkasním místě málokdo zná. Může se tedy tvářit, že kdyby ho současná ošklivá vládní koalice nechtěla změnit, tak by přinesl dobro poklesu daní všem. Jenže ono tomu tak prostě opět není. Dokonce tomu je naopak. Tento zákon totiž připravoval výrazné zdanění většiny obyvatel a pan Kalousek jako jeho původce to velmi dobře ví!!!!
Dobře ví, že pokud by zákon začal platit, tak by došlo k výraznému zvýšení daňového zatížení českých zaměstnanců, tedy převážné většiny daňových poplatníků. Zaměstnanci by začali platit navíc 2 % z hrubé mzdy ve prospěch zdravotního pojištění (na průměrné mzdě to činí 500 Kč za měsíc). To by prokazatelně znamenalo tlak na pokles čistých mezd. Naopak zaměstnavatelé by si o dvě procenta recipročně své platby snížili! Firmy by tak byly skutečnými vítězi této operace předchozí vládní koalice a jen snížení zdravotního pojištění by – na úkor zaměstnanců – zvýšilo jejich zisky o 25 mld. korun.
Dobře také ví, že vedle přímého zvýšení platby pojistného zaměstnanců by došlo k odstranění prakticky všech daňových úlev, které už dnes mohou zaměstnanci uplatňovat ve velmi omezené míře. Ale štědré možnosti tzv. daňové optimalizace u jiných daňových poplatníků si ten zákon – jak jinak - vůbec nevšímá.
Ve stejné době by u OSVČ kleslo sociální pojištění na polovinu a snížilo by se i zdravotní pojištění. Atraktivita “švarcsystému“ proti řádnému zaměstnání by se dále výrazně zvýšila. Což by vyvolalo prostřednictvím poklesu výběru pojistného a daní u těchto nových „pseudoživnostníků“ druhotný náraz do veřejných financí.
Jak by vypadal státní rozpočet či systém zdravotního pojištění po zásahu tímto zákonem si tedy lze představit. Shrnuto a podtrženo: hra předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska s údajně „vytaženými“ miliardami z kapes daňových poplatníků je průhlednou hrou na „co by – kdyby“, a její účel je nyní před schvalováním státního rozpočtu naprosto jasný…
