Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, jenom vsuvku k tomu, co teď říkal zpravodaj. Já toto usnesení, resp. tento pozměňovací návrh, který prošel v rozpočtovém výboru, samozřejmě podporuji. Jedná se o prodloužení možnosti, aby Česká televize a Český rozhlas měly možnost na odpočet DPH za služby.
Já bych chtěl vaši pozornost obrátit ke dvěma pozměňovacím návrhům, ke kterým se potom samozřejmě přihlásím v podrobné rozpravě. Ten první pozměňovací návrh, který jsem podal společně s kolegou poslancem Jakubem Jandou, je v systému pod číslem 7814. Tento návrh mění limit nejnižší hodnoty zboží, kterou musí zaplatit fyzická osoba ze třetí země u jednoho prodejce v jednom kalendářním dni, aby jí vznikl nárok na vrácení daně z přidané hodnoty, zaplacené v ceně zboží. Limit podle toho návrhu se snižuje z 2000 Kč na 1000 Kč. Je třeba říci, že současný limit platí již více jak patnáct let. Domníváme se, že změna podpoří přímo místní řemeslníky, malé a střední podniky a další obchodníky v České republice, zvláště v době po pandemii, kdy každá takto získaná koruna jim pomůže překonat ztráty, které při pandemii nesli.
Musím trochu polemizovat s odmítnutím stanoviska Ministerstva financí, které jsem zaslechl na rozpočtovém výboru. Bylo i odůvodnění, kdy Ministerstvo financí odmítlo tento pozměňovací návrh, že tato podpora není potřebná a že prostě s touto podporou nesouhlasí a že tedy mimo Evropskou unii kupují hlavně luxusní zboží, myšleno tím tedy turisty ze třetích zemí, že se tedy zaměřují především na luxusní zboží. Naopak, já si myslím, že řada těchto turistů kupuje suvenýry a dárky, jejichž hodnota nedosahuje 2000 Kč. Jde například o bižuterii, hračky, sklo, obrázky apod.
Chci vás tedy vyzvat, abychom podpořili místní řemeslníky, výtvarníky, obchodníky, jejichž obchody nyní v důsledku pandemie byly uzavřeny a cestovní ruch byl velmi omezen. Podpoří to jejich prodej a vyrovná to jejich ztráty, které utrpěly.
Druhý pozměňovací návrh, který podávám společně s kolegou Romanem Onderkou a je pod číslem 8298 zaveden v systému, se týká snížení sazby daně z přidané hodnoty na základní potraviny. Tenhle pozměňovací návrh my podáváme opakovaně. Byl komunikován i jsme ho prosazovali v minulém volebním období, není to tedy nic nového pod sluncem. Chtěl bych říci, že na základní potraviny, které jsou zařazeny v příloze číslo 3 k zákonu o dani z přidané hodnoty, se v současné době uplatňuje první snížená sazba daně z přidané hodnoty ve výši 15 %. Přitom řada států v Evropské unii se sazbou pohybuje pod 10 %. Například Německo má 7 % sazbu na potraviny a vzhledem k pandemii dokonce tuto sazbu na přechodnou dobu snižovalo až na 5 %. Francie má pro vaši představu sazbu 5,5 % a mimo Evropskou unii Velká Británie má dokonce nulovou sazbu daně z přidané hodnoty na potraviny.
Máme tedy jednu z nejvyšších sazeb daně z přidané hodnoty na potraviny a paradoxně jednu z nejnižších sazeb daně z příjmů v Evropské unii. Pro připomenutí, je to radikální snížení daně z příjmů fyzických osob na 15 % s obrovským dopadem do příjmů státního rozpočtu, tak jak bylo schváleno i s politickým závazkem a bylo schváleno pouze na dva roky. Snížení DPH na základní potraviny je plošné, tedy pro všechny bez ohledu na jejich příjem, kdežto radikální snížení daně, tak jak bylo přijato, daně z příjmů, je výhodné především pro ty s vyššími příjmy.
V současné pandemické době s řadou omezení jsou negativní dopady nejen na podnikatelský sektor, ale také do spotřeby obyvatelstva. Růst cen dopadá především na ty nejohroženější skupiny obyvatelstva a snížení sazby daně z přidané hodnoty na 10 % a zařazení některých základních potravin, jakými jsou např. maso, ryby, mléko, vejce, máslo, zelenina, ovoce, chléb, má tedy význam i s ohledem na tuto nelehkou dobu, kterou prožíváme a nevíme s jistotou, jak dlouho potrvá. Také bych chtěl poprosit o vaši podporu tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
