Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, on mi vítr z plachet vzal už pan ministr, protože pan ministr v podstatě řekl to, co jsem hodlal říci já. Všichni jsme pojištěni, nebo bychom měli být pojištěni u zdravotní pojišťovny a zdravotní pojišťovna přece ta data má. Neustále tady odkazovat na nějaké osobní údaje, ochranu osobních údajů - přátelé, určitě víte /nebo nevím, jestli víte/, kolik třeba vašeho rodného čísla běhá po naší republice, možná i po světě. Stačí se podívat. Daňové identifikační číslo je složeno u fyzických osob z čeho? Z rodného čísla. My si neustále na nějakou ochranu osobních údajů pouze hrajeme.
Já tedy pro tuto novelu ruku zvednu, protože si myslím, že je užitečná. Dokonce si myslím, že by to měla být povinnost pro všechny. Jsme pojištěni, měla by být povinnost pro všechny, a určitě není špatné, když doktor, který mě bude ošetřovat, bude vědět, co kde beru za léky. Nehledě na to, kdyby se mi stala nějaká nehoda, přijede záchranka, o tom by mohl vyprávět pan kolega, tak bude vědět - a já to třeba té záchrance nebudu moci sdělit, protože budu třeba v bezvědomí - tak bude vědět co beru. I to je určité minimalizování v podstatě rizika toho, že třeba budu nějak postižen zásahem záchranky.