Zajímalo nás především školství, protože to je jeden ze skutečně velkých problémů obcí a měst, které jsou v „příjemné“ dopravní vzdálenosti od Prahy. V takových oblastech začne rychle růst počet obyvatel, obvykle jde přitom o lidi mladší s dětmi, a to vytváří značný tlak na kapacity školek a škol.
V Rakovníku se školství věnovali a věnují, takže v tuto chvíli jim kapacity stačí i pro spádové obce a byli schopni i umístit řadu dětí uprchlíků z Ukrajiny. Za jejich skutečně velkou pomoc jim patří mimořádný dík. Nicméně je možné předpokládat, že v celkem nedaleké budoucnosti se i zde situace vyvine. A naše mechanismy financování školských investic jsou už historicky zařízené spíše na „hašení požárů“ tam, kde už kapacity nestačí, než že bychom uměli situaci předvídat a postavit se ji s předstihem.
Takže bylo o čem diskutovat a já se v maximální míře pokusím přispět k tomu, abychom propříště nehonili problém v době, kdy už je velký, ale raději mu předcházeli.
