Vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak zde již dnes zaznělo, návrh se nepovedl. Kdyby to zaznělo z úst opozice, tak by to bylo přirozené, normální. Ale již dříve to zaznělo z úst pana premiéra, jehož vláda schválila návrh tohoto zákona.
Samozřejmě, že nikdo nepochybuje o tom, že takovýto zákon potřebujeme, neboť ze zkušeností z ostatních zemí víme, že může fungovat velmi dobře a může podporovat hospodářský růst právě v době velké krize. To, co nám vadí, jsou některé parametry tohoto zákona. Když pomineme dlouhou dobu vyřízení, velkou byrokracii, tak asi tím nejzásadnějším problémem pro nás je to, že o faktu, že bude poskytnuta možnost čerpat z kurzarbeit, tak rozhoduje vláda. A vláda pak stanoví, ve kterém regionu, ve kterém odvětví, a v jakém rozsahu.
Je škoda, že si vláda nevzala příklad právě z Německa, kde o tomto rozhoduje úřad práce, a to z toho důvodu, že úřad práce zná skutečně velmi dobře svůj region, zná místní firmy, zná problémy místních firem, dobře zná trh práce právě v těch malých, menších regionech, a proto jsme přesvědčeni, že by bylo lepší, kdyby právě o tomto rozhodoval úřad práce, který by mohl rozhodnout rychleji a reagovat rychleji na potřeby ve svém regionu.
Je samozřejmé, že kurzarbeit by měl pomáhat i mimo krizi, třeba když strojírenský výrobce ztratí velký trh nebo zákazníka, například půl roku nemá práci pro velkou část svých zaměstnanců, ale chce si tyto kvalifikované lidi udržet. Vláda ale nepřijme žádné krátkodobé rozhodnutí a firma musí propouštět.
Další problém, který vidíme v tomto návrhu, je rozsah. Znamená to, že rozsah čerpání může být od jednoho do čtyř dnů. Tam hrozí - ty výhrady zaznívají velmi často - že v případě oněch čtyř dnů je to velmi dlouhá doba a pak to samozřejmě umožní přežít takzvaným zombie firmám, které se dlouhodobě pohybují na pokraji krachu, místo toho, aby reagovaly na tuto situaci, změnily například svůj výrobní program. Může to vést k tomu, že dojde k zbrzdění hospodářského růstu a pohybu na trhu práce. My víme, že velká část firem hledá pracovníky a trh práce by byl opět takzvaně mrtvý, bez pohybu.
Další otázkou je pro nás výše 70 %, kterou by obdržel zaměstnanec, na kterou má nárok, a to z čistého měsíčního výdělku. Tam budeme také předkládat pozměňovací návrhy. Budeme reagovat a vezmeme si příklad právě z Německa, kde se rozlišuje, zda zaměstnanec má děti nebo děti nemá a v tom případě je ten příspěvek vyšší.
Dále bychom rádi upozornili na to, proč se musí žadatel například prokázat účtem u české banky, stát má samozřejmě přehled o jeho účtech, proč například musí podepisovat samostatné prohlášení, že do deseti dnů vyplatí zaměstnancům příspěvek. Vždyť to může už vyplývat rovnou ze zákona. Tak bych mohla dál pokračovat.
Když to mám shrnout, tak je jasné, že návrh zákona potřebujeme. Je ovšem také jasné, že je potřeba dlouhá diskuse o jednotlivých parametrech, tak, aby byly skutečně efektivní. Proto klub STAN předloží pozměňovací návrhy v dalších čteních. V takovéto podobě je vládní návrh nedostatečný a podpoříme návrh na přepracování. Pokud tento neprojde, tak podpoříme propuštění do druhého čtení.
Děkuji.
