dovolte, abych se vyjádřila za klub Starostů a nezávislých k takzvanému daňovému balíčku. Své vyjádření bych zahájila pozměňovacími návrhy, které náš klub podal.
Prvním pozměňovacím návrhem, který jsem podala společně s panem poslancem Ferjenčíkem a s panem poslancem Bartoškem, se týká zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí na dvojnásobek, tedy z 1000 Kč na 2000 Kč pro občany a pro obce z 10 000 Kč na 20 000 Kč, což je maximální částka, a jak jistě víte, obce vkládají do katastru často -
Děkuji. Ještě jednou tedy opakuji, že obcím by se maximální částka, kterou by platily za vklad do katastru, zvýšila z 10 000 Kč na 20 000 Kč, to je v případě, kdy obce vkládají velké stavby, kde je hodně zápisů, popřípadě vkládají věcná břemena, takže ta částka se zvyšuje z 10 000 Kč na 20 000 Kč.
Takže abychom se vrátili k našemu pozměňovacímu návrhu, který se týká zvýšení poplatků za vklad do katastru z 1000 Kč na 2000 Kč pro občany, u obcí z 10 000 Kč na 20 000 Kč. S tímto krokem ovšem nelze souhlasit, neboť hlavní argument pro zvýšení je nutnost započítání inflace od poslední korekce poplatků za vklad do katastru nemovitostí. I z laického pohledu je zřejmé, že za několik posledních let inflace rozhodně nedosáhla výše 100 %.
Vláda také argumentuje zvýšením nákladů spojených s řízením o vkladu, ale toto zvýšení není nijak vyčísleno. Je tedy možné pouze spekulovat o pravé podstatě a účelu předložené novely.
Dále také neočekáváme, že by komfort spojený se zvýšením poplatků na dvojnásobek skutečně dosáhl toho, že služby za vklad u katastru se zvýší a zlepší o 100 %.
Je nutné také zmínit stále rostoucí ceny nemovitostí, které se pro značnou část obyvatel začínají stávat nedostupnými. Tím, že dochází k digitalizaci - a u katastru je to zjevné - tím by spíše mělo dojít k úspoře nákladů.
Z výše uvedených důvodů rozhodně navrhujeme předmětnou změnu z novely vyjmout.
Myslím si, že to je jeden z těch příkladů, kdy vláda hledá prostředky a je jasné, že občané, pokud si koupí nějakou nemovitost, musí na katastr. Obce, staví-li, musí na katastr. Čili je to pro vládu jednoduchý způsob, jak opět vytáhnout peníze z kapes daňových poplatníků, popřípadě z účtů obcí.
To byl první pozměňovací návrh.
Druhým pozměňovacím návrhem je návrh paní poslankyně Jany Krutákové, která rozšiřuje skupinu těch, kteří budou osvobozeni od placení daně z nemovitosti za takzvané remízky. Ve svém odůvodnění říká, že zemědělci požadují po státu snížení pozemkové daně z takzvaných krajinných prvků, remízků, mezí apod. Nyní totiž musí z takových ploch odvádět státu daň z pozemků, která výrazně převyšuje odvod z obdělávaných polí a upozorňují na nepoměr mezi zdaněním výnosných polí a neobdělávaných, ale pro krajinu klíčových krajinných prvků. Paní poslankyně rozšiřuje toto osvobození také na skupinu těch, kteří nepodnikají v zemědělství, tedy pro občany. Paní poslankyně Krutáková se rozhodně v rozpravě ještě podrobněji vyjádří k tomuto návrhu, protože - jak jsem zaznamenala - na rozpočtovém výboru to nebylo úplně některým poslancům jasné /což je pochopitelné, ono to není tak jednoduché/, tak si myslím, že paní poslankyně to ještě objasní, protože ta úprava je skutečně velmi rozumná.
Dovolte, abych se nyní vyjádřila ke třetímu pozměňovacímu návrhu, který jsme podali. Ten se týká onoho velmi diskutovaného bodu, a to je technické zdanění pojišťoven. Jak jsem již dříve několikrát uvedla, vládní návrh zákona v části, kde mění způsob zdanění rezerv v pojišťovnách, vede k jednorázovému dopadu na pojišťovny, ke zdanění budoucích zisků, k retroaktivitě a dvojímu zdanění. Můj pozměňovací návrh tuto situaci napravuje alespoň v oblasti životního pojištění, kde je dopad obzvláště nespravedlivý, protože vláda chce v této oblasti de facto zdanit dlouhodobé úspory našich občanů na stáří, a s tím rozhodně souhlasit nemůžeme. Proto tedy navrhuje životní pojištění z nové úpravy vyjmout a ponechat ho v původním režimu.
Nehledě na to, že vláda předpokládá, že zdaněním technických rezerv pojišťoven získá ve dvou letech 10 mld. Kč. To také nepovažujeme za správné, protože je rozhodně použije na mandatorní výdaje a pak oněch 10 mld. Kč bude chybět v následujících letech.
Paní ministryně mně zde říká, že získají také obce. A to je právě - jestli mohu, paní ministryně, na vás reagovat, vždy odůvodnění je, kolik získá státní rozpočet a kolik získají obce, ale co není uváděno v návrhu a v jiných daňových návrzích, kolik těm obcím berete, jak je zatěžujete a co po nich chcete, takže to musí být trochu vyrovnané a argumenty musí být férové.
Tak tedy k onomu zdanění technických rezerv. Vzhledem k tomu, že si myslím, že tento návrh je kompromisní, je rozumný, ale že nebyla pochopena řada argumentů, které zde uváděli moji kolegové i já na rozpočtovém výboru, tak je potřeba si některé důvody připomenout, proč vyjmout alespoň životní pojištění právě ze zdanění technických rezerv.
Obecně lze říci, že vládní návrh novely zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách pro stanovení základů daně z příjmů vede k extrémnímu jednorázovému dopadu na rezervy pojišťoven, na životní pojištění klientů, jimiž jsou zejména občané České republiky, a co je závažnější, často i vyššího věku, kteří dlouhodobě spoří v systému životního pojištění, v důvěře v jeho stabilitu a bezpečnost. Dále novela vede k tomu, že dojde ke zdanění budoucích zisků pojišťoven a tím až k ohrožení budoucích výplat dávek klientů u životního pojištění, tedy např. dávek pro případ zhoršení zdravotního stavu, invalidity či úmrtí. A samozřejmě novela také vede k retroaktivitě a dvojímu zdanění. Jedním z hlavních důvodů, proč se tak děje, je záměna a koncepční nesouměřitelnost za prvé účetních rezerv, podle českých právních předpisů upravujících účetnictví, a za druhé rezerv podle pravidel směrnice Evropského parlamentu, tzv. Solvency II. Předkladatelé vládního návrhu v oblasti daňové uznatelnosti rezerv navrhují vyměnit pojmy účetní rezervy za rezervy podle pravidel Solvency II bez detailní analýzy dopadů této velmi odborné a složité problematiky a jejího zohlednění v právní úpravě. A to samozřejmě nutně vede k zásadním problémům, které předkladatel vládního návrhu vůbec nedohlédl.
Tímto pozměňovacím návrhem se odstraňují nejzávažnější dopady vad vládního návrhu zákona, a to až ohrožení výplat dávek ze životního pojištění klientů, zdanění větší části budoucích zisků pojišťoven předem a dvojí zdanění vybraných položek. V zájmu kompromisu je rezignováno na odstranění všech legislativních nedostatků vládního návrhu zákona. A dále pak navrhujeme, aby ke zdanění rozdílu při přechodu na novou metodiku zdanění došlo již hned za první zdaňovací období po účinnosti zákona.
Pozměňovací návrh v § 6 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů přináší změnu v poznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví, v základu daně poplatníka u neživotního pojištění. V tomto směru je nutné provést i úpravu navazujících ustanovení zákona o daních z příjmů. Podle dosavadní úpravy byla pro pojišťovny a zajišťovny jako výdaj snižující základ daně z příjmů uznatelná tvorba technické rezervy s výjimkou jiných technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to ve výši, ve které byla podle těchto předpisů zaúčtována, a to jak pro účely životního, tak pro účely neživotního pojištění. Podle pozměňovacího návrhu již nebudou pro oblast neživotního pojištění v základu daně uznatelné technické rezervy podle právních předpisů upravujících účetnictví, ale technické rezervy vytvořené podle zákona o pojišťovnictví. Technické rezervy jsou upraveny v § 52 a následujících zákona o pojišťovnictví, přičemž tato úprava vychází ze směrnice Evropského parlamentu, tzv. Solvency II. Rezervy v oblasti životního pojištění tak podle pozměňovacího návrhu budou i nadále uznatelné ve výši dle předpisů upravujících účetnictví. To znamená zde nedochází k žádné změně oproti stávajícímu stavu.
Tak to bylo shrnutí pozměňovacích návrhů, které předkládá náš klub Starostů a nezávislých. Ten první, ještě zopakuji, jednalo se a jedná se o společný návrh můj, pana poslance Ferjenčíka a Bartoška a týká se zachování stávajících poplatků v katastru nemovitostí. Pak se týká tzv. remízků druhý pozměňovací návrh paní poslankyně Krutákové, kdy dochází k rozšíření těch, kteří budou osvobozeni od daně, a pak tzv. zdanění technických rezerv pojišťoven.
Já bych si ještě dovolila okomentovat některé záležitosti týkající se právě nesouhlasného stanoviska Ministerstva financí k našemu návrhu, kdy zanecháváme tzv. zdanění technických rezerv ve stávajícím stavu, protože tu možnost jsem bohužel neměla ve druhém čtení, takže bych se ráda vyjádřila právě k onomu nesouhlasu a k některým argumentům, které Ministerstvo financí poskytlo rozpočtovému výboru, resp. i poslancům.
Ministerstvo ve svém nesouhlasném stanovisku uvádí: "Úprava navrhovaná ve vládním návrhu je zásadní pro správné stanovení základu daně z příjmů u pojišťoven a zajišťoven, neboť tvorba technických rezerv je u těchto subjektů jedna ze zcela zásadních položek ovlivňujících hospodářský výsledek a tedy i základ daně z příjmů. Zúžením dopadu nové úpravy pouze na neživotní pojištění se zcela stírá její záměr, tedy zavést objektivnější pravidla pro stanovení optimální výše technických rezerv pro daňové účely a zajistit rovnoměrné podmínky mezi jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami, neboť právě u rezerv na životní pojištění je zásadní rozdíl mezi oběma typy rezerv. V případě technických rezerv na neživotní pojištění jsou rozdíly výrazně menší a jejich použití pro daňovou optimalizaci, resp. odkládání daňové povinnosti je tedy omezenější."
Já bych prostřednictvím pana předsedajícího upozornila kolegu, který se tomu tak směje. (Obrací se k levé části sálu.) Byla bych ráda, abyste vysvětlil váš smích v případě občanů, kteří si léta spoří na životní pojištění, vládním návrhem dojde ke snížení výnosu na tomto životním pojištění a samozřejmě může také dojít k tomu, že dojde k navýšení pojistného. A ono to potom možná tak k smíchu nebude. Možná, že se to netýkalo tohoto tématu a v tom případě se omlouvám. (Poslanec Faltýnek: Netýkalo!) Netýkalo, ano, pane předsedo, děkuji. Tak beru zpět svoji výhradu.
"Zúžení výhrady pouze na neživotní pojištění by tak výrazně zkomplikovalo dosavadní systém a zároveň nemělo žádné výraznější přínosy." Tady si dovolím okomentovat toto stanovisko Ministerstva financí. Pomineme-li zmatečnost argumentace, tak se v tomto odstavci říká, že z nového způsobu zdanění neživotních rezerv ministerstvo očekává menší výnos než z téhož u životních rezerv. Hovořit o objektivnějších pravidlech je stále táž diskuse o tom, že ministerstvo použilo pro stanovení základu daně veličiny zjišťované za úplně jiným účelem, než je objektivní stanovení nákladů, resp. výdajů nutných k dosažení a udržení příjmů a přitom se ani neobtěžovalo s analýzou, v jakých oblastech je jeho návrh kompatibilní s vlastním tvrzením o srovnatelnosti podmínek s ostatními daňovými subjekty.
Mimo jiné jde o to, že právě rezervy dle Solvency II jsou, jak předkladatelé, tedy my, pozměňovacího návrhu upozorňujeme, nesouměřitelné s koncepcí účetních rezerv jako takovou. To je bez ohledu na to, zda jde o rezervy z pojišťovnictví či o jiné rezervy. Dle rezerv Solvency II jsou vtěleny položky, které právě u všech ostatních poplatníků jinak snižují základ daně. Tento koncepční rozdíl je patrný zejména u životního pojištění. Proto naše navrhovaná úprava oproti vládnímu návrhu.
Dalším argumentem Ministerstva financí je, že navrhovaná úprava by měla značně selektivní dopady na jednotlivé pojišťovny a zajišťovny. Pojišťovny poskytující zejména neživotní pojištění by měly přísnější a komplikovanější režim, zatímco pojišťoven poskytujících převážně životní pojištění, by se navrhovaná změna dotkla jen okrajově. Navrhovaná úprava dále nezahrnuje odpočet odložených pořizovacích nákladů podle důvodové zprávy v zájmu kompromisu. I když při připomínkovém řízení bylo toto označováno za zcela zásadní problém a Ministerstvo financí tuto připomínku zohlednilo a odložené pořizovací náklady do kalkulace zahrnulo. A náš protiargument je, že jde o kompromisní návrh, který odstraňuje pouze některé z technických nedostatků vládního návrhu. Vytýkat kompromisnímu návrhu, že je kompromisní, je přinejmenším zvláštní. Péče, kterou Ministerstvo financí projevuje o neživotní pojišťovny, je v tomto ohledu zvláště dojemná.
Dalším argumentem v nesouhlasném stanovisku Ministerstva financí je, že výsledek je tedy zcela nekoncepční řešení, na které na jedné straně pro polovinu případů konstatuje potřebu řešit potenciální daňovou optimalizaci, a na druhé straně pro druhou polovinu případů konstatuje opačné. A náš protiargument zní: K žádné daňové optimalizaci nedochází. Toto je pouze ničím nedoložené tvrzení Ministerstva financí. Pozměňovací návrh napravuje nejhorší dopady nekoncepčního návrhu Ministerstva financí a také neřeší všechny jeho nedostatky. Nejlepším řešením by bylo samozřejmě návrh Ministerstva financí odmítnout.
Dalším stanoviskem, tedy nesouhlasným, k našemu pozměňovacímu návrhu Ministerstva financí je záležitost, která se týká technických podrobností. Legislativní návrh úpravy je nepřesný a neodpovídá záměru uvedenému v důvodové zprávě a z čistě technických důvodů není možné, aby byl takto schválen. Nemá žádné opodstatnění, aby byl rozdíl mezi počátečním a konečným stavem rezervy, počítán i u rezerv na životní pojištění, když podle záměru se u nich má vycházet z účetnictví. V tomto případě by měla být jako doposud daňově uznatelná tvorba těchto rezerv a veškeré další úpravy už vycházejí z účetnictví. Také řešení zdanění zahraničních pojišťoven neodpovídá předkládanému závěru.
Tolik konstatování Ministerstva financí. A náš protiargument zní: Pozměňovací návrh napravuje nejzávažnější dopady návrhu Ministerstva financí. Nemá žádné nedostatky, které by bránily jeho schválení a ani Ministerstvo financí žádné takové neuvádí. Mimo jiné regulace daňové uznatelnosti, kde část rezerv je uznávána v zaúčtované výši a část podle jiného regulativu, je obdobná stavu před rokem 1999, kdy se tvorba neživotních rezerv limitovala 60 % z předepsaného pojistného a životní rezervy se za daňové braly v zaúčtované výši. Jinak ponechání účetního režimu pro rezervy v životním pojištění zcela plyne z formulace navrženého § 6.
Dále ministerstvo uvádí. V článku 5 byla upravena definice technických rezerv pouze pro poplatníky se sídlem na území České republiky, nikoliv však pro poplatníky se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo evropského hospodářského prostoru a na území státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující technické rezervy. Pro tyto dvě skupiny poplatníků by tedy zůstal platný režim stanovený v návrhu zákona, což zřejmě nebylo smyslem pozměňovacího návrhu. Zde je náš protiargument velmi krátký a jasný. Návrh toliko akceptuje domácí úpravu ve státě zřizovatele. Úmyslem pozměňovacího návrhu je napravit největší nedostatky návrhu zákona Ministerstva financí, které se týkají životního pojištění. A v neposlední řadě uvádím argument Ministerstva financí. Pozměňovací návrh dále nemění definice přírůstku rezerv v pojišťovnictví a úbytku rezerv v pojišťovnictví a tyto pojmy tedy i nadále zahrnují změnu rezerv na životní i neživotní pojištění. V článku 3 potom upravuje body 11 a 12 tak, že se základ daně bude podle § 23 odst. 3 písm. A bodu 19, případně § 23 odst. 3 písm. C bodu 11 zákona o daních z příjmu upravovat o úbytek, případně přírůstek rezerv v pojišťovnictví v rozsahu, ve kterém nejsou zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví. Tímto se zřejmě chce dosáhnout toho, že z úbytku rezerv v pojišťovnictví budou vyloučeny rezervy na životní pojištění, které se stanoví podle předpisů upravujících účetnictví a základ daně se o ně bude snižovat podle § 24 odst. 2 písm. I zákona o daních z příjmů. Přesnější by bylo stanovit, že přírůstek a úbytek rezerv se vztahuje pouze k technickým rezervám v oblasti neživotního pojištění.
A náš argument ke stanovisku Ministerstva financí. Hospodářský výsledek bude vždy ovlivněn změnou stavu rezerv. Otázkou je, zda, resp. v jaké míře bude tato změna daňově uznatelnou, což náš pozměňovací návrh jasně definuje. Změna stavu je rozdíl mezi počátečním a konečným stavem dané položky za dané zdaňovací období. Je tedy potřeba jasně stanovit, že daňově uznatelným výdajem je v případě životních rezerv změna stavu rezerv podle účetnictví a v případě neživotních rezerv se účetní změna stavu nahradí hodnotou spočtenou z rozdílu počátečních a konečných stavů rezerv podle stanovené Solvency ll.
Ministerstvo závěrem konstatuje, že přijetí pozměňovacího návrhu způsobí, že se nedosáhne očekávaných daňových příjmů. Ano, v tom má Ministerstvo financí zřejmě pravdu. Tady žádnou výhradu k tomuto nemáme.
A nyní mi dovolte ještě zareagovat na některá tvrzení paní ministryně, protože to jsme neměli bohužel možnost ve druhém čtení, protože paní ministryně své výhrady vůči naším návrhům popř. argumenty uvedla až po uzavření rozpravy, takže jenom bych si dovolila reagovat. (Ministryně reaguje od stolku zpravodajů.) Ano, samozřejmě v rozpočtovém výboru, ale ještě bychom to tady mohli také zopakovat pro poslance, aby věděli, jak reagujeme na některá tvrzení paní ministryně.
Tvrzení paní ministryně, které uvedla, říkají, že pojišťovny si určují daň, jak chtějí. No tak to přeci nejde. Protože kdyby to tak bylo, tak by se na to asi přišlo a bylo by to pokutováno. Protože pojišťovny mají přímo nařízeno vykazovat závazky související s pojištěním jako technické rezervy. Management jen nastavuje dlouhodobou úroveň obezřetnosti. Dalším argumentem, který paní ministryně opakovala, že se pojišťovny mohly na tuto novelu připravit. Nebylo jak a na co se připravit. Účetní principy, názor auditorů a i Česká národní banka nelze měnit z roku na rok a pojišťovny musí při tvorbě a rozpouštění rezerv dodržovat jimi schválená pravidla. Nejlépe to demonstruje fakt, že pojišťovny nezačaly snižovat technické rezervy, ačkoli dle logiky Ministerstva financí měly. My jsme zaznamenali některá vyjádření, a to na podvýboru z úst zástupců České národní banky a pojišťovny to také potvrdily, že v rámci bezpečnosti Česká národní banka požadovala, aby pojišťovny měly rezervy ještě o 40 % vyšší. Rezervy, to je něco, co neleží jen tak na účtech, hotové peníze, ale pojišťovny je investují do dlouhodobých produktů právě v rámci zabezpečení a stability každé pojišťovny. Pokud to tak, paní ministryně, není, protože Česká národní banka ještě konstatovala, a pojišťovny také, že pokud by pojišťovny nedodržovaly to, co Česká národní banka doporučovala, tak hrozilo pojišťovnám správní řízení. Čili pokud jde o ten argument, že se pojišťovny mohly připravit na tuto novelu, tak dle tvrzení pojišťoven a České národní banky je to trošku jinak. A já bych prosila paní ministryni, zda by se k tomuto faktu mohla ještě vyjádřit, abychom si to vyjasnili, jak to tedy vlastně bylo.
Pojišťovny, konstatovala paní ministryně, mají výhodu oproti jiným podnikatelům. A zde musím říci, že tomu tak není. Je to naopak. Pojišťovny musejí používat postupy účtování určené specificky pro pojišťovny. Podle těchto postupů technické rezervy musejí účtovat i položky, které jiné firmy účtují jako časové rozlišení, které je vždy v běžných firmách daňově uznatelné. Po případném přijetí návrhu zákona budou proti ostatním sektorům znevýhodněny. A kromě jiného si pojišťovny vytvářely samozřejmě rezervy a počítaly s těmito rezervami, kalkulovaly dlouhodobě, ovšem neočekávaly, že dojde k návrhu takovéhoto zákona, kdy se jim náhle ty rezervy zdaní. No a samozřejmě ten důvod, kterým argumentují pojišťovny a kterým můžeme argumentovat i my, protože se s ním ztotožňujeme, že jakmile dojde ke změně pravidel během hry, tak to je pro dlouhodobé produkty zcela nesprávné. A samozřejmě, že experti říkají, že může dojít ke zdražení pojištění, mohou být také méně výhodné pojistky a zkrátka a dobře, pojišťovny si své "ztráty" v podobě zdanění, které Ministerstvo financí chystá, přenesou na své klienty.
Tak to bylo naše vyjádření k některým výrokům paní ministryně, na které nebylo možno reagovat během projednávání zákona.
Samozřejmě máme zde ještě jiná konstatování, ale chci dát příležitost i jiným kolegům, takže bych shrnula, že zdanění technických rezerv pojišťoven je velmi nevýhodné. Je nevýhodné nejenom pro pojišťovny, ale především bude nevýhodné pro jejich klienty, pro občany, a to jak jsem již říkala, právě pro občany ve vyšším věku, kteří si dlouhodobě spoří v zájmu a myslí na budoucnost a chtějí se pro případ nějakého rizika pojistit. Pane poslanče (Nachere), pak můžete vystoupit prostřednictvím pana předsedajícího případně v rozpravě v reakci na moji -
A nyní tedy dovolte, abych obecně se vyjádřila jménem klubu Starostů a nezávislých k daňovému balíčku. Znova opakuji, návrh zákona má nějaké znění a končí, že je to návrh zákona v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. A my jsme si ho soukromě pojmenovali v souvislosti s tím - jak vytáhnout peníze z kapes daňových poplatníků.
Vláda slibovala, že nebude zvyšovat daně a zde je příklad toho, že toto nedodržuje a že daně zvyšuje.
V prvním čtení jsme měli možnost sledovat velmi dlouhá vystoupení paní ministryně financí a pana ministra zdravotnictví o tom, že je třeba bojovat proti závislostem, a proto je nutné zdanit hazard, alkohol a cigarety. Zdanění neřestí je přirozené. Ovšem tím, že zvednete daně, tak to rozhodně nepovede k poklesu toho, že by někdo méně kouřil, méně pil či méně hrál, protože jde o závislosti. A všichni víme, že je-li někdo závislý na cigaretách, alkoholu nebo hazardu, tak zkrátka a dobře v tom bude pokračovat, i když to bude více zdaněno, a o to je to horší, protože ty dopady pak samozřejmě známe z rodin, ty dopady opravdu ovlivňují život mnoha rodin. Čili na první pohled k tomuto navýšení nelze nic namítat, ovšem ve vystoupeních paní ministryně a pana ministra zdravotnictví zaznělo, že je důležité bojovat proti závislostem a především pracovat na prevenci. To je také pravda. S tím nelze než souhlasit. Ovšem, podíváte-li se do návrhu státního rozpočtu, tak co zjistíte?
Zjistíte, že v návrhu státního rozpočtu na prevenci půjde o 10 procent méně peněz než letos. A tedy potom ty argumenty, které zde zazněly, pro mě jsou nesprávné a v případě, že by to vláda myslela vážně, tak by finanční prostředky na prevenci rozhodně, rozhodně navýšila.
Možná ještě je třeba zmínit, jak je to vlastně se zdaněním hazardu. Odborníci říkají, že je potřeba zdanění hazardu odstupňovat. Například vyšším zdaněním nejrizikovějšího hazardu. A když se podíváte do návrhu zákona, tak co zjistíte? Zjistíte, že u loterií, u loterijních her, u kurzových sázek dochází k navýšení. U loterií z 23 procent na 30, u kurzových sázek z 23 procent na 25 a u toho nejškodlivějšího hazardu, u automatů, který má jasné největší společenské škodlivé dopady, tam zůstává zdanění na 35 procentech.
My jsme byli osočeni v rozpočtovém výboru, myslím, že opozice jako celek, že jsme v zajetí lobbistů, že chapadla lobbistů kolem nás kroužila, že nás omotávají a já se tedy musím ptát, mě ten argument paní ministryně, mě to trochu tedy mrzelo, protože já nechci používat ten argument, že to mohlo být i tak u vlády trochu a Ministerstva financí, protože proč je zdaňována právě nejvíce nebo se navyšuje procento u loterijních her a u kurzových sázek, kde ta nebezpečnost není tak veliká, to za prvé.
Odborníci říkají, že to je jedna z největších chyb, které Ministerstvo financí v rámci daňového balíčku provedlo. A tak tedy nechci argumentovat stejně jako paní ministryně - byla tam také nějaká chapadla lobbistů? Nicméně v RIA se konstatuje, že segment hazardu v podobě automatů snese i vyšší daňové zatížení, a to v podobě 38 procent, aniž by to ovlivnilo jejich výnosy. Proto podpoříme pozměňovací návrh, který předkládá pan kolega Dolejš s kolegou Onderkou, kde právě se navyšuje zdanění automatů na 38 procent.
Pokud bychom připustili a Ministerstvo financí by připustilo, že důvodem daňového balíčku, kromě toho, že chce bojovat proti závislostem, jsou také ekonomické přínosy a myslím si, že na to má vláda samozřejmě právo, tak bych předpokládala, že dojde ke zdanění té části hazardu, který má největší podíl na trhu, a to jsou právě ty automaty. Loterie mají například v České republice podíl pouze 13 procent, v Evropské unii je to například 62 procent, ale ten největší, největší segment, který má největší společenské dopady, ten je právě u těch automatů.
Jenom připomenu, kdo z kolegů neví, že ekonomické náklady hráčství činí 16 miliard korun a loterie na tom mají minimální podíl. A možná jenom taková poznámka, kolik je závislých na pokeru a kolik je závislých na automatech, tak samozřejmě to číslo je asi známé a i když by nebylo známé, tak je zřejmé, že závislých na pokeru je minimum, kdežto na automatech je většina.
Asi nebudu komentovat zdražení alkoholu. Tam, myslím, že ty důsledky toho zdražení se mohou projevit dlouhodobě s tím, jak bude stoupat počet těch, kteří pálí načerno, ale to už, myslím si, může, myslím, že Celní správa to má na starosti, tak to je pak už její věcí, jak si toto ohlídá.
A nyní bych pokračovala ještě dalšími argumenty a zakončím své vystoupení tím, že daňový balíček je skutečně příležitost pro vládu, jak vytáhnout peníze z kapes daňových poplatníků. Jednak z těch, kteří se nemohou bránit, ti, kteří musí na katastr a museli by zaplatit zvýšený poplatek za vklad do katastru. A pak samozřejmě tahá peníze z těch, kteří jsou závislí na alkoholu, hazardu a cigaretách. Samozřejmě můžete argumentovat tím, že to je jejich chyba, ale člověk závislý zkrátka a dobře si cigarety, alkohol koupí a hazard bude i nadále hrát.
Kromě jiného vláda ještě tahá peníze z kapes daňových poplatníků v podobě zdanění domácích kotelen. Před x lety byla taková tendence, aby se více topilo plynem, že je to ekologické. Takže bytové domy, společenství vlastníků si začali kupovat tyto kotelny. A náhle během... zase během hry se mění pravidla. Takže chtěli jsme, aby se topilo plynem, aby to bylo ekologičtější a teď to ještě zdražíme. A to je nesprávné.
Vážené dámy, vážení pánové, prosím vás o podporu našich pozměňovacích návrhů. Myslím, že argumenty, které zde zazněly, byly oprávněné, a o tom, jak budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích, se ještě vyjádříme těsně před hlasováním, i když je jasné, že vyjmutí bytových kotelen z toho zdanění budeme podporovat. Budeme podporovat i návrhy kolegů Pirátů, které se týkají zdanění výher, týkají se pokeru a podobně. Děkuji za pozornost a těším se, že paní ministryně na některé moje dotazy odpoví. Mě by neskutečně zajímalo především to, zda Česká národní banka skutečně požadovala vyšší rezervy a nebylo tedy možné snížení těch rezerv ze strany pojišťoven.
Děkuji za pozornost.
