„Snaha vlády prosazovat navýšení výdajů EU bude znamenat pouze zvýšení tlaku na nové vlastní příjmy EU, protože čistí plátci více platit odmítají. Již nyní se otevřeně mluví o nových daních, jako je daň z finančních transakcí, digitální daň, uhlíková daň či navýšení příjmů z emisních povolenek,“ uvedla europoslankyně ODS Veronika Vrecionová.
Ve hře je více než 1 100 miliard eur, neboli zhruba 1,1 % hrubého národního důchodu EU27. S prvním návrhem přišla Evropská komise a spočíval na celkových výdajích 1 134 miliard eur, což by byl sice absolutní nárůst oproti stávajícímu období, ale v poměru k HDP se jedná o relativní pokles (z 1,16 na 1,11 % HND). Předseda Evropské rady přišel před čtvrtečním summitem s návrhem rozpočtu, který odpovídá 1,074 % HND.
„Požadavky premiéra na navýšení výdajů na kohezi a zemědělskou politiku jdou navíc proti tomu, co by Česká republika a Evropská unie potřebovaly. Abychom byli schopni i nadále konkurovat asijským ekonomikám nebo Spojeným státům, musíme investovat zejména do výzkumu a inovací nebo výstavby dopravní a energetické infrastruktury. Dotace do zemědělství by naopak bylo potřeba v celé EU postupně snižovat,“ dodává Vrecionová.