Projev na 23. schůzi Senátu dne 20. 5. 2020 k senátnímu návrhu zákona senátora Zdeňka Nytry a dalších senátorů, o zvláštním opatření zmírňujícím dopady zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších zákonů, do rozpočtů územních samosprávných celků

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na slovo pana předkladatele. Všichni víme, že jsme o dopadech způsobů výplaty kompenzačního bonusu do rozpočtu obcí a krajů minulý týden velmi dlouho mluvili. Ano, vláda zvolila systém, který byl evidentně nejúčinnější, nejrychlejší z hlediska pomoci osobám samostatně výdělečně činným, a i malým společnostem s ručením omezeným, ale všechno má vždycky dvě strany mince. Zvolila způsob, který neprojednala ani se zástupci obcí, ani se zástupci krajů. A který znamená jaksi významné snížení daňové inkasa, daňové inkaso o výnosu daně ze závislé činnosti, kde jak obce, tak kraje mají významný podíl na tomto daňovém inkasu a je to významný příjem do jejich rozpočtů. Já nechci nějak dlouho mluvit o argumentech ministerstva financí, pouze bych chtěl říci, že nepovažuji v souvislosti s debatou kolem dopadu způsobu výplaty kompenzačních bonusů rozpočtů obcí a krajů validní a korektní argumenty, byť tady paní ministryně financí není, kolik mají či měli peněz k 31. 12. obce a kraje na svých účtech, to jsou sice zajímavá čísla, ale v zásadě nevypovídají o konkrétních obcích a konkrétní situaci v jednotlivých krajích a obcích. Podobně argumenty typu, které taky tady zazněly před týdnem, omlouvám se, že se k té debatě vracím, když tady paní ministryně není, že v mezidobí let 2016 a 2018 bylo třikrát navýšeno rozpočtové určení daní, jednou krajů a dvakrát obcí. To je sice z části pravda, ale opět je třeba nebo potřeba připomenout, že v případě krajů šlo jenom o obnovení původního procenta sdílení u daně z přidané hodnoty, které platilo od 1. ledna 2005. Takže to není žádné navýšení, pouze se obnovilo původní procento. Podobné je to i v případě obcí, byť tam to bylo postupně ve dvou krocích, kdy se vlastně obnovilo také sdílení navýšené na celých 24 % u DPH, takže určitě tyto skutečnosti vnímat jako argument z hlediska dopadu nebo pro nevnímání dopadu při výplatě kompenzačního bonusu o rozpočtů obcí a krajů, jako stěžejní problém, myslím, že není úplně skutečně seriózní.

Cílem tohoto návrhu zákona, který předložili ctění senátoři a senátorky, je alespoň zčásti kompenzovat dopady, ty jsou evidentní, a starostové to pocítili především na začátku května, kdy zjistili, a stejně tak i hejtmani, že na výnos daně ze závislé činnosti nedostali ani korunu do jejich rozpočtu. Protože poprvé v historii výnos daně ze závislé činnosti byl záporný za druhou polovinu dubna. Nemusím ani debatovat o tom, jestli to má nebo nemá nějaké dopady. Cílem je tedy alespoň částečně kompenzovat trochu jiným způsobem než který přijal Senát před týdnem v rámci novely zákona o kompenzačním bonusu, kompenzovat výpadky jednorázovou mimořádný dotací ze státního rozpočtu, a to v takovém srozumitelném systému, nerad používám slovo transparentní, ale tady si to dovolím použít, transparentním způsobem, kdy by ta pomoc nebo jednorázová podpora formou neúčelové dotace ze státního rozpočtu byla rozdělena obcím ve výši 1 000 Kč podle počtu obyvatel a u krajů ve výši 400 Kč podle počtu jejich obyvatel. Dá se velmi snadno spočítat, jaké by byly dopady tohoto opatření do státního rozpočtu, protože v rámci celkově veřejných rozpočtů dopady nejsou, poněvadž rozpočty obcí a rozpočty krajů jsou součástí veřejných rozpočtů, takže pokud z jednoho segmentu veřejných rozpočtů, v tomto případě státního rozpočtu, budou poskytnuty dotace nebo nenávratná podpora do druhého segmentu, takže celkově to žádné dopady nemá, ale na státní rozpočet dopady jsou, maximálně ve výši 15 mld. Kč. Ano, Senát minulý týden podpořil v rámci novely zákona o kompenzačním bonusu pozměňovací návrh, kterým se úplně od začátku mění stávající koncept podpory kompenzačního bonusu, kterým vláda a i posléze PS a ve dvou případech i Senát posvětil jako vratku daně ze závislé činnosti. Návrh Senátu z minulého týdne je převést řekněme tento systém na příspěvek ze státního rozpočtu, ale úplně od začátku změnil koncept podpory jak malým společnostem s ručením omezeným, tam OSVČ. Nechci debatovat o tom, jaký ten návrh má šanci nebo nemá šanci. Víme, že paní ministryně financí se vyjádřila negativně o tomto návrhu, že to nebude podporovat, totéž zopakovala v dopise, který poslala panu předsedovi Luklovi, předsedovi Svazu měst a obcí, panu předsedovi Polčákovi, předsedovi Sdružení místních samospráv, a to z důvodu retroaktivnosti tohoto návrhu a z důvodu určitých problémů, které by vznikly v situaci, kdy by 13 mld. Kč bylo vyplaceno OSVČ na základě stávajícího konceptu. Poslanecká sněmovna o tom rozhodne definitivně asi v úterý, ale nyní se předkládá po mém soudu smysluplnější návrh zákona o zvláštním opatření zmírňujícím dopady kompenzačních bonusů, který nezasahuje do stávajícího systému vyplácení kompenzačních bonusů, který je velmi rychlý a málo administrativně náročný pro OSVČ, ale jak jsem uvedl, kompenzuje evidentní dopady tohoto opatření prostřednictvím jednorázové finanční pomoci ze státního rozpočtu. Samozřejmě detaily, pokud to bude propuštěno výborům tento návrh zákona, je možné nějak doladit nebo upřesnit nějaké věci. Na některých místech se mluví o zvláštní podpoře, na některých místech o jednorázové podpoře, to je určitě možné v rámci výborů upřesnit, stejně tak upřesnit přímo datum, které se bere jako základ pro výpočet počtu obyvatel. Správně by asi mělo být 1. ledna 2020, protože toto datum se využívá i pro rozpočtové určení daní, ale to jsou jemnosti, které si myslím, že je možné odstranit. Nebudu mluvit o tom, že – ale také se na to můžeme dostat – zda, protože jsem se setkal s určitou reakcí a obavou Svazu měst a obcí, že Praha, která je jak krajem, tak obcí, v rámci tohoto konceptu podporu jednou získá jako město, které má velmi výrazné rozpočtové určení daní, a jednou jako kraj. Můžeme samozřejmě v rámci výboru nebo i na plénu Senátu se k této věci vrátit. Na druhou stranu jednoduchost, srozumitelnost, transparentnost předloženého návrhu je velkou výhodou jak pro starosty, tak pro hejtmany, a dnes jsem se snažil přesvědčit paní ministryni financí i pro ministerstvo financí. Protože tento koncept je velmi administrativně nenáročný, jasný, srozumitelný každému.

Je třeba zdůraznit, že v letošním roce budou beztak, když bychom i odhlédli od dopadů kompenzačního bonusu, nést dopady autonomního vývoje daňového inkasa, a to v důsledku poklesu ekonomiky, ale třeba i v důsledku prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických i právnických osob. Vláda v aktuální rozpočtové strategii, která je přiložena k senátnímu tisku č. 258, tento dopad prominutí zálohy do veřejných rozpočtů, nutí Senát v letošním roce samozřejmě na 42,7 mld. Kč. Takže to zase určitě jednou třetinou dopadne k tíži rozpočtu, obcí a krajů. Nechci o tom už dál mluvit, protože o dopadech toho řešení, které bylo zvoleno na rozpočty obcí a krajů zaznělo před týdnem mnoho. Proto bych jako zpravodaj v závěru chtěl doporučit, aby tento návrh byl postoupen výborům, ať už výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako garančnímu, a i ostatním výborům – pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, i ústavně-právnímu výboru, a pokud bych mohl hodnotit nadějnost jednotlivých návrhů i v PS, tak jsem přesvědčen i pro akceptovatelnost ministerstva financí, že tento poslední návrh je z tohoto hlediska nejnadějnější a pro starosty obcí a krajů je nejvýhodnější. Děkuji za pozornost.