Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené paní poslankyně a páni poslanci, chtělo se mi říci kolegyně, kolegové, ale už nejsem poslanec.
Dovolte mi, abych odůvodnil usnesení Senátu č. 267 k návrhu zákona, kterým se mění zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, tedy takzvaného daňového balíčku, a to dle senátního tisku 150 a sněmovního tisku 509.
Senát se zabýval tímto velmi obšírným návrhem zákona, který obsahuje modely mnoha daňových zákonů, velmi podrobně v tom vymezeném termínu, ve vymezené lhůtě 30 dnů, což není u takového zákona vůbec jednoduché. A vzal na vědomí, že tento návrh zákona prošel zde v Poslanecké sněmovně velmi dramatickou rozpravou, která byla ukončena přesto, že nebylo umožněno vystoupení ještě velkému počtu přihlášených řečníků. Senát sice vzal na vědomí velkou pravděpodobnost porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, ale návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona z důvodu porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny nakonec nepřijal. Senát si nemyslí, že by měl posuzovat intenzitu porušení jednacího řádu. To je věc Ústavního soudu a Ústavní soud ve věci určitě rozhodne, pokud se poslanci na Ústavní soud obrátí.
Senát na základě usnesení dvou výborů, a to garančního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí schválil některé doporučené pozměňovací návrhy včetně jednoho pozměňovacího návrhu načteného přímo na plénu Senátu panem senátorem Tomášem Goláněm.
Hlavním účelem daňového balíčku, koneckonců obsažený i v jeho názvu, je zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Zástupkyně předkladatele paní ministryně Schillerová v Senátu i zde uváděla i další důvody, spočívající ve vytvoření takzvaného férového daňového prostředí a boje se závislostmi vyvolávajícími velké společenské náklady a v jednom případě při zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků i zajištění souladu s právem Evropské unie. Přesto považuji ony další důvody za spíše doprovodné efekty, vedlejší efekty hlavního cíle, jímž je zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů.
Já nechci mluvit samozřejmě o celém tom daňovém balíčku, to bychom tady byli dlouho, a vzhledem k tomu, že asi bude ještě další diskuse, tak bychom se velmi složitě dočkali pak konečného hlasování. V tom daňovém balíčku jsou věci, které je třeba přivítat, není jich moc, ale minimálně týkající se takzvaných korunových dluhopisů vydaných do roku 2013 a i některých pasáží a osvobození v případě daně z nemovitostí.
Mnohé změny v tomto zákoně jsou však velmi kontroverzní, s negativním dopadem na občany a daňové poplatníky. To je třeba si uvědomit. Paní ministryně si vlastně položila řečnickou otázku, co by se stalo, kdyby byly schváleny pozměňovací návrhy v Senátu. Stalo by se jedině to, že by služby státu byly pro občana levnější. To by se stalo. (Hluk v sále.) Senát totiž postupoval velmi zodpovědně. Nenapravuje nic, co by mělo fatální dopady do veřejných rozpočtů. Paní ministryně to dobře ví. Ano, Senát navrhl zrušit část pátou, týkající se novely zákona o správních poplatcích. Jednak novela zákona o správních poplatcích s daňovými zákony souvisí jen velmi vzdáleně. A předkladatel v případě návrhu zvýšení tohoto poplatku, jak v Senátu, tak i zde ve Sněmovně, v podstatě poukazoval na nezbytnost zvýšení příjmů především s ohledem na zvýšení příjmů pro kapitolu Český zeměměřický a katastrální úřad. A v Senátu ještě to doplnila paní ministryně.
Také doplnila argument, že tento poplatek za vklad do katastru nemovitostí se zvyšoval naposledy v roce 2012. 2012 není žádná prehistorie. Pamatuji si na to, byl jsem v té době poslancem, a pro osvěžení paměti bych chtěl uvést, že předtím byl správní poplatek stanoven ve výši 500 korun pro vklad do katastru nemovitostí v roce 1994. To znamená, první změna, první zvýšení proběhlo po osmnácti letech.
Pokud se přijme tento návrh zákona, teď tak proběhne navýšení na dvojnásobek po sedmi letech. Pamatuji si ještě jako poslanec - a ona ta historická paměť je dobrá - že v roce 2008 Poslanecká sněmovna neschválila návrh na zvýšení správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí na 1 500 korun. To bylo v roce 2008. I tehdy byly argumenty stejné - vyšší administrativní náklady státu a v případě inflace, podobně jako jsou dnes.
Když mluví paní ministryně o 700 milionech korun, tak já jsem si prostudoval návrh rozpočtové kapitoly 346, myslím, že je to číslo, Českého zeměměřického a katastrálního úřadu. Věřte, že se pro zvýšení příjmů spojených se zvýšením správních poplatků u tohoto úřadu počítá s pouhými 500 miliony korun, nikoliv 700 miliony. Dalších 200 milionů bude plynout do všeobecné pokladní správy. (Hluk v sále.) Nemyslím si, že by takto stát měl přistupovat k občanům a k daňovým poplatníkům.
Také je namístě připomenout, prostudoval jsem si celé projednávání návrhu rozpočtu na příští rok, že Sněmovna při závěrečném čtení rozpočtu odmítla schválit vybilancovaný návrh poslanců Petra Bendla, Jana Bauera a Vojtěcha Munzara, evidovaný pod písmenem B157, kterým by se zvýšily příjmy kapitoly Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o částku 640 milionů korun. Tedy zhruba o shodnou částku, kterou očekával předkladatel od zvýšení správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Pokud by tento návrh byl schválen, vůbec by se žádné správní poplatky nemusely zvyšovat a nemuselo by dojít k dalšímu vytahování peněz od občanů.
Takovým hitem, módním trendem - a to se netýká jen správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí, ale u správních poplatků v mnoha oblastech - je zvyšování na dvojnásobek. O sto procent. Nevím, jestli od roku 2012 inflace byla v součtu sto procent, to je přece hloupost, tak nevím, proč se to zvyšuje o sto procent v případě správního poplatku.
Z toho důvodu Senát navrhl zrušení této části, která vlastně s těmi daňovými zákony ani nesouvisí a nemá žádný fatální dopad na veřejné rozpočty. Prosím vás, v situaci, kdy příjmy státního rozpočtu jsou přesně ten bilion, nevím, tři sta, čtyři sta miliard korun, tak si Ministerstvo financí musí poradit s problémem pěti set milionů korun zvýšení příjmů pro kapitolu Českého zeměměřického a katastrálního úřadu.
Dalším pozměňovacím návrhem, o kterém mluvila paní ministryně a který přijal Senát, je zrušení části šesté, původně byla část sedmá, týkající se změny zákona o dani z hazardních her. Tato část je problematická přesně z toho důvodu, že se zvyšuje - kupodivu - pouze zdanění výnosu z loterií, tedy společensky nejméně rizikové a nejméně nebezpečné hazardní hry.
Sazba daně u ostatních hazardních her, které jsou svou rizikovostí přirovnávány až k technické hře, zůstaly na stávající úrovni 23 procent. Tomu nerozumím. Takové změny jsou naprosto nesmyslné a naprosto nelogické. A nějaký hodně užívaný argument v této oblasti, boj se závislostmi, by tak doznal značných trhlin. Já vím, že to nenavrhovala vláda, že to tady vzniklo v nějaké tvůrčí inspiraci v Poslanecké sněmovně, ale nikdo jiný než poslanci vládní koalice, s podporou tedy komunistických poslanců, ten daňový balíček nenavrhoval. Takže jednoznačně i za tuto změnu v hlasování nese odpovědnost vládní koalice.
Senát se odmítl pouštět do úpravy zdanění v této oblasti, protože, víte, ta výše zdanění u těch hazardních her musí vycházet z jasných odborných argumentů a nikoliv nástřelů, prosazených na poslední chvíli jako tomu bylo v Poslanecké sněmovně. (Hluk v sále.) To k ničemu nevede. Z tohoto důvodu Senát doporučuje zrušit celou část novely zákona o dani z hazardních her.
Další oblastí, kterou Senát vrací s úpravami, je zdaňování tzv. technických rezerv upravených podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Tyto pozměňovací návrhy jsou obsaženy v bodech pět a šest pozměňovacích návrhů Senátu. Návrh zákona schválený v Poslanecké sněmovně jednak v rámci novela zákona o daních z příjmů zdaňuje v prvních dvou zdaňovacích obdobích záporný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví podle zákona č. 593, ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona, a zůstatkem rezerv ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Návrh vládní předpokládal zdanění tohoto záporného rozdílu, resp. navýšení toho výsledku hospodaření tak, aby v každém z těch dvou prvních let to bylo vždy o 50 %. To jednorázové zdanění, o tom mluvila paní ministryně, má dle důvodové zprávy vynést do veřejných rozpočtů asi 10,5 mld. korun. Jednorázové zdanění rozdílu mezi výší tzv. účetních rezerv a rezerv podle směrnice Solventnost II je velmi kontroverzní, ale Senát tento záměr nemění. Jenom podotýkám, že některá připomínková místa včetně České národní banky požadovala, aby to jednorázové zdanění se rozložilo do více let. Na jednání přímo s úředníky Ministerstva financí Česká národní banka prosazovala tříleté období. Nakonec v zákoně jsou pouze dva roky.
Paní ministryně zde obecně mluvila o definici technických rezerv. Ona je to velmi expertní záležitost, těžko se to vysvětluje, a i jsem si to vysvětloval velmi podrobně se zástupci České asociace pojišťoven. Tím pozměňovacím návrhem, který je zpřesňující, nikoliv že by měl aplikační problémy; to se vždycky řekne, když nějaký ministr nechce něco přijmout, že by to znamenalo aplikační problémy. Pak by musel říci, jaké konkrétní aplikační problémy by to mělo. Naopak ten zákon, ten pozměňovací návrh, který byl přijat v Senátu, zpřesňuje dosavadní dikci. Ano, jako daňově uznatelný výdaj také zahrnuje i tzv. nezasloužené pojistné, jehož účelem je pouze zajistit, aby byla výnosy z pojistného časově rozlišeny. Zároveň ten pozměňovací návrh vylučuje také dvojí zdanění zahraničních stálých provozoven při využití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Je nesmyslné, aby stálá provozovna nebo aby pojišťovny, které mají stálou provozovnu v zahraničí, nebudu jmenovat tu konkrétní pojišťovnu, aby platila daně na Slovensku i daň v tuzemsku. Víceméně by byla postižena dvojím zdaněním. Tak to přesně odstraňuje ten senátní návrh zákona nebo ten pozměňovací návrh, který by údajně měl nějaké aplikační problémy. Opak je pravdou! To, co bylo schváleno, bude mít velké aplikační problémy.
Posledním pozměňovacím návrhem uvedeným v bodě čtyři je návrh, který sice nebyl doporučen výborem garančním, ale byl načten až na jednání Senátu, a má logiku, má jaksi vnitřní logiku, je návrh na zvýšení hranice pro odepisování technického zhodnocení nehmotného majetku na částku 60 tisíc korun, čímž bude odstraněna jednak disproporce mezi účetními předpisy a zákonem o dani z příjmů. Dle novelizovaných účetních předpisů byla stanovena hranice pro odepisování technického zhodnocení u nehmotného majetku 60 tisíc korun, u hmotného 40 tisíc, avšak hranice vstupní ceny tohoto zhodnocení pro daň z příjmů, teď mluvím o technickém zhodnocení nehmotného majetku, zůstává ve výši 40 tisíc korun. To je disproporce a zjevný nesmysl, který se Senát snaží napravit.
Vážené paní poslankyně a páni poslanci, Senát vrátil tento návrh zákona s pozměňovací návrhy, které pouze odstraňují nějaké stávající disproporce v současném zákoně a většinou navrhují nějaké změny u těch zákonů, které jsou tím daňovým balíčkem upravovány nebo měněny. Ano, navrhuje prostě zrušit ty části návrhu zákona, které buďto s daněmi vlastně fakticky vůbec nesouvisí, což jsou ony správní poplatky, a zatěžují občany dalšími náklady na službu státu, což není vůbec potřeba; nevím, že by to byla potřeba, anebo jsou to části, jejichž výsledné znění vlastně vůbec neodpovídá deklarovanému záměru vlády. To se týká vlastně vypuštění té části u daně z hazardních her. Schválením těchto pozměňovacích návrhů nedojde k žádným komplikacím, ani k žádným velkým, ani malým dokonce dopadům na veřejné rozpočty. Návrh na vrácení zákona s pozměňovacími návrhy podpořilo 56 senátorů, přičemž žádný ze senátorů nebyl proti. To svědčí o významné podpoře senátorů napříč senátorskými kluby.
Ještě snad jednu noticku k tomu zákonu o dani z hazardních her, který navrhujeme zrušit, tu novelu. Paní ministryně zde užívala nebo zde mluvila o dopadech 900 mil. korun. Ale to jsou dopady, které se týkají toho vládního návrhu, který přeci nebyl vůbec přijat. Já nevím, kolik by byl dopad, myslím pozitivní dopad na veřejné rozpočty z toho návrhu, který byl přijat tady v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že by to byla tak nula. Vy jste, paní ministryně, vycházeli z toho, že budou některé ty méně, ty středně nebezpečné hry zvýšeny sazbou na 30 %, a jinak vlastně u všech her se zvyšovala ta sazba z 23 na 25 %. Na to máte spočteno těch 900 mil. Jenomže ono to dopadlo úplně naopak. Zvýšily se pouze, a vy to dobře víte, sazby nebo jedna sazba daně z loterií, jejíž příjem - kde je nejméně prosázených částek, a u všech dalších oproti vládnímu návrhu se vlastně ta sazba snížila. Takže to nemůže být, paní ministryně, devět set. Já nevím, kolik to je, ale nemůže to být 900 mil.
Já tedy věřím, že Poslanecká sněmovna bude tyto odpovědné návrhy akceptovat. Jsou to návrhy jak ve prospěch daňových poplatníků - fyzických i právnických osob a jsou skutečně zároveň velmi šetrné vůči veřejným rozpočtům. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
