Obcím by se od příštího roku měl vrátit třicetiprocentní podíl na dani z příjmu z fyzických osob, který jim vzaly změny v rozpočtovém určení daní prosazené vládní koalicí na konci minulého roku. Motivační příspěvek by pomohl aktivním obcím, které na svém území úspěšné podporují podnikatelské prostředí a vznik nových pracovních míst. S jeho vrácením do systému přerozdělování daňových výnosů počítá návrh novely o rozpočtovém určení daní (sněmovní tisk 830), který začátkem června předložili poslanci ODS a kterým se dnes na svém jednání bude zabývat vláda.
Návrh kromě toho zvyšuje od 1. ledna 2018 podíl obcí na DPH ze stávajících 20,83 % v letošním roce a schválených 21,40 % v roce příštím na obcemi požadovaných 23,58 %. Tím by došlo kromě zvýšení podílu na DPH také ke sjednocení všech podílů na tzv. sdílených daních, podobně jako tomu je od letošního roku v případě krajů. Podíl na DPH byl v minulosti snížen s ohledem na chystanou důchodovou reformu. Po jejím zrušení socialistickou vládou se tento podíl částečně vrátil, obce však nadále zůstávají oproti krajům znevýhodněny.
Od 1. ledna 2018 se má také zvýšit váha kritéria žáků ZŠ a MŠ ze stávajících 7 % na 9 %, a to na úkor tzv. postupných přechodů. Proti tomuto návrhu diskutovanému na pracovní skupině k RUD nevystoupilo ani Ministerstvo financí. Změna by přinesla v průměru navýšení objemu prostředků na jednoho žáka ze stávajících cca 8 550 Kč na 11 230 Kč z pohledu čísel letošního roku. Aby se eliminovaly negativní dopady na obce bez základní školy, je tato změna navrhována současně s celkovým navýšením rozpočtového určení daní pro obce.
„Prosincová novela byla protlačena až na základě pozměňovacího návrhu senátora Radko Martínka. Byla polovičatá, nedomyšlená a většina obcí ji odmítla. Proto plníme svůj slib a přicházíme s uváženými změnami, které jsou k obcím spravedlivé. Navíc vracejí motivační prvek aktivním radnicím, které se snaží vytvářet příznivé prostředí pro místní podnikatele,“ uvádí k novele její iniciátor poslanec Vladislav Vilímec (ODS). Podle něj nebyl k rušení této motivační položky žádný důvod, a pokud se ministerstvo financí vymlouvalo na její zbytečnost, vycházelo ze špatných čísel. „Výsledky roku 2015 totiž ukázaly, že počet obcí, které z této motivace profitovaly, se zvýšil o 114. Podle podkladů z ministerstva financí se zvýšil také skutečný celkový nárok obcí z této motivace na částku převyšující 1,3 miliard korun,“ doplňuje Vilímec.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura poukazuje na rostoucí nároky na činnost obcí ze strany státu: „Dlouhodobě se ukazuje, že obce jsou daleko lepšími hospodáři než stát. Současná vláda jim však ukládá stále nové povinnosti, např. v oblasti vzdělávání, proto je logické jim i finančně přispět. Na zvyšující se byrokracii státu nemohou obce doplácet.“
V případě, že vláda návrh nepodpoří, chtějí poslanci ODS vést o navržených změnách v rozpočtovém určení daní debatu napříč politickým spektrem ve sněmovně.
