Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, paní mistryně to vzala stručně. Ale byť jsem vystupoval k tomuto sněmovnímu tisku již v prvním čtení, tak několik poznámek je na místě uvést.
Jak zmínila paní ministryně, tento sněmovní tisk vlastně opětovně fixuje věk odchodu do důchodu na 65 let. Já fixaci odchodu do důchodu ve světle toho, že se to stejně týká roku 2030, považuji v současné době za zcela zástupný problém našeho důchodového systému. Dobře víte, že minulá vláda měla politickou odvahu zrušit pevnou fixaci důchodového věku. To neznamená, že se nepočítalo s postupnou revizí podle vývoje střední délky života nebo průměrného dožití. V mezidobí, pokud se nastaví opět ta fixace, tak tady stejně budou další vlády. A vysíláme trochu špatný signál i do veřejnosti, protože je evidentní, že to v roce 2030 bude jinak.
V prvním čtení jsem zde uváděl příklady zemí a to z důvodové zprávy uvedené v hodnocení dopadu regulace tohoto návrhu zákona. Zastánci myšlenky opětovného zafixování věku odchodu do důchodu tvrdí, že jsme jedinou zemí v Evropě, kde není věk odchodu do důchodu zafixován. I kdyby to byla pravda, tak to nevidím úplně negativně. Ale jak se ukázalo na podrobném čtení důvodové zprávy, ona to pravda není. Některé země už teď mají určitý mechanismus, podle kterého se automaticky důchodový věk prodlužuje, jiné země již dnes mají stále nižší věk odchodu do důchodu.
Vláda chce tímto opatřením spíše vytvořit iluzi, že něco s důchodovým systémem činí. Dokázala, jak dobře víme, zrušit druhý pilíř, teď obnovuje fixaci věku odchodu do důchodu, ale žádnou hlubší reformu nepředložila a už asi nepředloží. Na oddalování těch nutných a podstatných změn doplatí dnes mladší ročníky. Už teď je přechod do důchodu výrazným okamžikem se sociálními dopady. Náš důchodový systém se spoléhá fakticky na průběžný pilíř a ten nezajišťuje adekvátní výši důchodů. Je mimořádně rovnostářský a pokud nemají penzisté naspořeny další prostředky, tak to v mnoha případech skutečně znamená výrazný příjmový propad. Bohužel možnost celoživotně spořit na důchody v rámci druhého pilíře vláda zrušila a s žádnou novou koncepcí nepřišla. Pouze se vymýšlí nějaké parametrické změny.
O víkendu jsem si přečetl i na základě debaty Otázky Václava Moravce zprávu o činnosti odborné komise pro důchodovou reformu za minulý rok, rok 2016. A když jsem to četl, tak jakoby hlavním cílem činnosti té komise bylo zrušení druhého pilíře a teď se vlastně přešlapuje na místě. Hlavním zadáním Ministerstva sociálních věcí i ve vztahu k důchodové komisi bylo zrušení důchodové reformy s tím, že ono to nějak dopadne. Ono to dopadne, ale pouze nás to bude stát mnohem více.
A teď k tomu pozměňovacímu návrhu, o kterém mluvil pan předseda Zavadil a který přijal sociální výbor. Ano, pan poslanec Sklenák, jako je teď v poslední době obvyklé na výboru, načetl pozměňovací návrh. Přiznávám - na základě doporučení důchodové komise. Chci být objektivní. Podle její zprávy ze 17 přítomných stálých členů pro tento návrh hlasovalo 15. Je třeba si ale také uvědomit, že ani v roce 2016, tedy v době ekonomického růstu, nebyl důchodový účet vyrovnán a parametrická změna spojená s rychlejší valorizací výše důchodů, kromě oné valorizace nově ve výši jedné poloviny růstu reálné mzdy také možnost použít i tzv. spotřební koš penzistů pro posouzení míry inflace - (Velký hluk v sále.)
Samozřejmě že tento návrh, a to je to b), bude znamenat také poměrně výrazný dopad do výdajů státního rozpočtu. V dalších pěti letech až 27 mld. korun, na tom se shodlo Ministerstvo financí i Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Já se přiznám, že zde nechci plédovat za nízké důchody. Naopak. Ale parametrické změny současného důchodového systému tak jako tak nezabezpečí slušnou výši důchodů do budoucnosti. Mám stále silnější pocit i z toho, co jsem četl v té zprávě důchodové komise, že minimálně někteří členové komise si to stále nechtějí připustit. A mám takový dojem, že si to úplně nepřipouští ani vedení Ministerstva práce a sociálních věcí. Děkuji za pozornost.
