Já jsem to svoje vystoupení rozdělil, nebo rozdělím na, řekněme, politický názor, který řeknu v závěru a na ten věcný, který jsem jako zpravodaj měl už v prvém čtení. Já se, kolegyně a kolegové, omlouvám, že to uslyšíte už podruhé, ale vzhledem k výměně na postu ministra průmyslu a obchodu, tak bych byl rád, aby některé připomínky, které jsem tady měl vůbec k procesu vytváření tohoto zákona, aby pan ministr to slyšel.
Hlavní připomínku, kterou jsem tady měl v prvním čtení a kterou zopakuji, je, že je od začátku nejasné a nejednoznačné, že uvedená novela je skutečně tou optimální variantou a také jedinou a správnou variantou. A to proto, že nebyla v rámci RIA vyhodnocena varianta zrušení pobídek, na což upozornilo ve svých připomínkách zcela správně i Ministerstvo financí.
Vy víte, že já Ministerstvo financí často nechválím a mnohdy se s ním neshodnu, ale protože tady není paní ministryně, tak alespoň na dálku. Za připomínky Ministerstva financí děkuji. Ty právě míří na to, že nebyla vyhodnocena varianta zrušení investičních pobídek. Z toho je patrná skutečná motivace předkladatelů a to je zachování tohoto zákonného dotačního titulu za každou cenu a možnosti rozhodovat o výhodách pro vybrané firmy. O ničem jiném to není.
Tyto výhody mají hodnotu, když budeme mluvit v číslech, zhruba tři miliardy korun ročně, které jdou přímo, nebo nepřímo, z kapes daňových poplatníků. A bavíme se o době, kdy se snižuje tempo ekonomického růstu a vláda hledá na své výdaje prostředky, kde se dá. Já doporučuji panu ministrovi seznámit se s připomínkami Ministerstva financí, které sice byly nejdříve zásadní a pak se, řekněme, nějakým řízením osudu změnily v doporučující. A v nich jsou vyjádřeny právě ekonomické pochybnosti přínosu tohoto zákona.
Já si dovolím ocitovat tyto připomínky: "Ministerstvo financí je toho názoru, že návrhu změny systému poskytování investičních pobídek, respektive novelizaci zákona, musí předcházet důkladná analýza stávajícího fungování systému, zejména vyhodnocení jeho přínosů a nákladů, motivačního účinku, nezbytnosti, a tak podobně. A až poté musí být stanoveny konkrétní cíle, kterých má být dosaženo a v konečném kroku jakou vhodnou formou a jakými způsoby jich lze dosáhnout." Další citace: "S ohledem na obtížně nastavitelná kritéria vyšší přidané hodnoty by měla být zodpovězena zásadní otázka." To říká Ministerstvo financí. "Zda je tato forma zákona o investičních pobídkách vůbec vhodná pro tento typ podpory a podporovaných projektů."
Pochybnostem přispívá i samotný materiál. Například svým tvrzením, že sleva na dani z příjmu, která je hlavní investiční pobídkou, není pro centra dostatečně motivační. Nebo konstatováním, že zásadním problémem investorů je mimo jiné nedostatek kvalifikované pracovní síly, který se očekávaným přílivem zacílených investic ještě zhorší.
Předseda legislativní rady vlády se k tomuto stanovisku připojil a zase si dovolím citaci: "Jako řešení předkládá pouze variantu nulovou, stávající stav, která je pro řadu věcných důvodů odmítnuta, a navrhovanou. Opomíjí tak možná řešení ve vztahu k naplnění cílů. Žádáme proto u takto významné novely mající dopady na podnikatelské prostředí a veřejné rozpočty o rozšíření nebo vysvětlení, proč nebyly další varianty zvažovány."
No a jak se k tomu postavilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, je odpověď doplněná v důvodové zprávě, že se na tom shodly kulaté stoly. Takže to je opravdu výborný, vynikající důvod. Takže tento zákon je nám předkládán proto, že zástupci těch příjemců, kteří pobídky čerpají a využívají, se shodli s tím, kdo pobídky poskytuje, na tom, že je chtějí dále. Tak to je důvod k předložení tohoto zákona.
Protože pan ministr je zároveň vicepremiérem pro ekonomiku, já věřím, že ekonomické pochybnosti vyjádřené Ministerstvem financí a předsedou legislativní rady vlády nebude brát na lehkou váhu a nebude pokračovat ve slepém prosazování takto nedokonalého zákona. To byla spíše technická věc jako zpravodaje.
A teď se dostávám k politickému názoru a zdůvodnění těch pozměňovacích návrhů, které jsme zde předložili. Investiční pobídky totiž skutečně jsou jenom dalším dotačním titulem, který vytváří ze své podstaty nefér konkurenční prostředí a křivý trh. Oni na jednu stranu přinášejí výhodu těm, kteří pobídku obdrží, oproti těm, kteří ji nedostanou. Příjemci pobídek tak za podpory státu "kanibalizují" de facto ostatní podnikatele a firmy v regionu, zejména ty malé a střední, kteří tuto výhodu nemají, ale de facto to těm velkým zaplatí.
Já musím říct, že jsme se s vládou shodli na tom, že stávající model pobídek je překonán. Ale rozhodně se neshodneme na tom, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se nechce vzdát možnosti rozhodování o udělování výhod. O tom celém ten zákon je. Je to takto jednoduché. Z celé přípravy je patrná snaha o udržení tohoto dotačního titulu za každou cenu navzdory ekonomickým pochybnostem, nevyhodnocením ekonomických dopadů, nevhodně nastaveným kritériím. A tato legrace bude stát daňové poplatníky tři miliardy korun ročně.
Konkurenční výhodou by totiž mělo být v České republice něco jiného, než dotační titul, nebo množství dotačních titulů, které tady vyjmenoval pan ministr. Mělo by to být liberální prostředí, měly by to být nízké daně, snížení odvodů, přátelské podnikatelské prostředí, nízká úroveň regulací, efektivní státní správa a kvalitní infrastruktura. To by totiž pomohlo všem, nejenom těm vybraným, koho vybere Ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive vláda.
Od liberálního prostředí se naopak poslední roky vzdalujeme -
Ony tři miliardy korun jsou skutečně důležité. Ale jak jsem říkal, od liberálního prostředí se naopak poslední roky vzdalujeme. A to, co tady říkal na začátku pan ministr ve svém projevu a vyjmenovával, jaké dotační tituly má vláda připraveny pro malé a střední podnikatele. No, co je to jiného, než že měníme v naší zemi ekonomiku tržní na ekonomiku dotační. A ty peníze, ty dotace, nejdřív vláda někomu musí vzít, aby je potom mohla někomu dát.
To znamená, mě nijak neoslňují čísla, kolik je připraveno dotačních titulů, protože každý dotační titul křiví trh, protože potom podnikatelé nekonkurují svou šikovností udržet se na trhu a nabídnout nějakou činnost našim občanům, ale konkurují pouze tím, jak jsou šikovní ve vyjednávání na ministerstvech o získávání různých dotací.
Proto investiční pobídky jako jeden z dotačních titulů jsou pro mě nástrojem diskriminačním, protože většina podnikatelů si na pobídky rozhodně nesáhne. V minulosti bylo uděleno více, než 90 % investičních pobídek pouze velkým firmám. A zákon samotný, respektive novela, se nesoustřeďuje rozhodně na výsledek, třeba uvedení nějakého výrobku na trh, nebo rozvoj konkrétní technologie, ale pouze na činnost. A to je tak typické pro státní správu. Bez ohledu na politiku, která se vykazuje činností. A z toho jsou patrná kritéria, třeba orientace na výši platů.
Údajně se jedná o podporu podniků s vyšší přidanou hodnotou. Například je tam kritérium 80 % zaměstnanců s nadprůměrným platem. Pokud se podíváme do návrhu nařízení vlády, tak pouze k 1. prosinci. A stát toto navýšení platů touto investiční pobídkou té firmě de facto zaplatí.
V době nedostatku kvalifikovaných pracovníků - protože touto novelou zákona zvyšujeme tlak na zaměstnávání více kvalifikovaných zaměstnanců - tak v době nedostatku kvalifikovaných pracovníků se tyto problémy ještě prohloubí. Negativním efektem tedy bude vysátí pracovní síly z nepodpořených podniků ve prospěch takto dotovaného podniku.
Z těchto důvodů jsem právě navrhl za klub ODS zrušení zákona jako celku.
Já chápu, že hnutí ANO, možná sociální demokracie s námi v tomto nebudou souhlasit. Ale berte to skutečně i jako příležitost si k tomu udělat potřebné ekonomické analýzy a nerozhodovat pouze na základě výsledků u kulatých stolů s těmi, kteří jsou příjemci těchto výhod a pochopitelně se těchto výhod nechtějí vzdát.
Protože tento návrh nemusí získat vaši podporu, tak jsme přišli s tím druhým návrhem, o kterém mluvil pan ministr, a to je řekněme kompromisní návrh omezení investičních pobídek pouze pro malé a střední podniky. Pan ministr tady říkal, že v roce 2018 bylo podpořeno 19 % z celého objemu podpory pro malé a střední podniky. Já bych to doplnil, chce se to podívat se na to z trošku dlouhodobějšího horizontu než z horizontu jednoho roku. A když se podíváme na posledních pět let, tak pouze 6 % z celkového objemu podpory investičních pobídek, pouhých 6 % získaly malé a střední podniky. Za celou dobu fungování investičních pobídek tak bylo podpořeno pouze necelých 10 % malých a středních podniků. Tak je vidět, že tento nástroj je skutečně zaměřen pouze na podporu těch velkých. Je to tedy výrazný nepoměr pro ty velké na úkor těch malých.
Zajímal mě postoj nového ministra průmyslu a obchodu, který zastupoval malé a střední podniky v Asociaci malých a středních podniků. Ale trošku mě zklamalo to, že odmítá tento pozměňovací návrh.
Když to shrnu, tak pro mě je to skutečně jenom snaha o udržení tohoto dotačního titulu za každou cenu navzdory ekonomickým pochybnostem a nevyhodnocením ekonomických dopadů. Bude to stát daňové poplatníky 3 miliardy korun ročně.
A na závěr mi dovolte, abych k jednomu mému pozměňovacímu návrhu načetl legislativně technickou úpravu. Je to úprava bodu C2, která zní, bod C2 zní, novelizační bod 16 zní v § 3 odst. 1 větě první se za slovo osoba vkládá čárka a slova, která je malým nebo středním podnikem.
Děkuji za pozornost.
