Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Vážená paní ministryně, děkuji, že jste dorazila na moji interpelaci. Vážím si toho. Chápu, že to není úplně příjemné. Ale proč se vlastně tady o tom bavíme? Já jen, slovutná Sněmovno, vážené kolegyně, vážení kolegové, připomenu, o co se jedná. Jedná se o to, že finanční správa vyzvala zhruba 95 novomanželských párů pod hrozbou pokuty, aby sdělily finanční správě podrobnosti o své svatební hostině, typu kde měly hostinu, informace o počtu svatebních hostů, zkrátka osobní otázky, a to pod hrozbou pokuty povinně. A finanční správa je vyzvala jako povinné osoby, dokonce i ty novomanželské páry, které měly svatební hostinu doma.
Já jsem se na to už jednou paní ministryně ptal, Sněmovna tehdy odmítla první odpověď paní ministryně. Kdybych tu druhou odpověď dostal ve stylu "byl to exces", nebude se to opakovat, tak bychom se již dnes neměli de facto o čem bavit. Ovšem ta zatvrzelost odpovědi, nekritický přístup k tomu, co dělá finanční správa, de facto obhajoba neobhajitelného, to je ten důvod, proč se tady o tom dnes znovu bavíme.
Já jsem tady při té první interpelaci říkal, že přirozenost státní moci je její roztahovačnost. Úkolem demokratického politika je tuto roztahovačnost brzdit. Poslední roky jsme v naší zemi svědkem faktu, že finanční správa se chová jako utržená ze řetězu, kde jakoukoli svoji pravomoc si vykládá velmi extenzivně a v neprospěch našich občanů. Příklady: zajišťovací příkazy, které likvidují firmy, šibeniční lhůty pro vyjádření podnikatelů v daňovém řízení a právě výzvy novomanželům jsou takovým zářným příkladem. A to vše za nekritického přístupu vedení resortu Ministerstva financí, mnohdy i souhlasného přikyvování. Místo ochrany občanů, jejich práv před státní mocí, se zde dostávají ke slovu tendence prosazování státní moci na úkor občanů. Ale účel nesvětí prostředky. Metodu, kdy se kácí les, létají třísky, nepoužívá vůči svým občanům demokratický režim. A já se s tím nehodlám smířit a situaci, kdy berňák bez uzardění vyzval novomanžele, i ty, kteří měli hostinu doma, aby sdělili kde měli hostinu, kolik na ní bylo hostí, pod hrozbou pokuty, považuji za nechutné. I finanční správa by měla přistupovat přiměřeně.
K ukázkové aroganci moci vede i pocit neomylnosti. A na příkladu novomanželů vidíme právě tu snahu obhájit neobhajitelné. Za každou cenu nepřiznat chybu, to vše vidíme v přímém přenosu.
Já mám dvě výhrady k vaší nové odpovědi. Jedna je formální, druhá je věcná. Začnu tou formální. Vy jste mi odpověděla, paní ministryně, že jste nemohla svou odpověď dokončit. Zajisté dobře víte, že jsem tady navrhoval u té první interpelace přerušení do doby vaší přítomnosti a byli to vaši poslanci, kteří to neumožnili. Přijde mi zvláštní, že si stěžujete ve své odpovědi mně a ne jim. Ale ta formální výhrada je v tom, že interpelace nebyla nedoprojednána. Vy jste neměla pokračovat ve své odpovědi stále stejně. Interpelace byla doprojednána. Sněmovna nesouhlasila s vaší odpovědí. A já jsem návrh na nesouhlas komentoval slovy: Navrhuji to z důvodu, abychom alespoň my v naší slovutné Sněmovně dali signál finanční správě tímto nesouhlasným usnesením, že toto už bylo přes čáru.
Ambice vypracovat novou odpověď s novými argumenty s ohledem na projednávání ve Sněmovně byla jaksi úspěšně skryta. Vy jste jen pokračovala v té odmítnuté odpovědi. A to se týká, vážené kolegyně, vážení kolegové, nás všech v tomto sále, protože jakou vážnost má potom usnesení naší slovutné Sněmovny? Ale to je jenom formální výhrada.
Daleko důležitější a podstatnější je ta výhrada věcná. Ani jednou jste mi neodpověděla na jednu základní otázku, z jakého titulu jsou svatebčané povinnými osobami dle § 57 odst. 1 písm. d), na který se výzva odkazuje, a co mají společného se správou daní intimní soukromé otázky kolik měli ti svatebčané na svatbě hostí.
Vy se, paní ministryně, ve své odpovědi odkazujete obecně na třetí osoby, o kterých se finanční správa - to je interpretace vaší odpovědi - dozvídá mimochodem nějaké údaje při daňových řízeních s daňovými poplatníky. Jenže tady jsme u jiného případu. Tady finanční správa ty třetí osoby záměrně vyzvala pod hrozbou pokuty, protože je považuje za povinné osoby. Svatebčané byli obtěžováni, ač nenesou důkazní břemeno, tedy dopředu nepočítají, že by měli o sobě sdělovat intimní informace. Proto to srovnání ve vaší odpovědi kulhá na obě nohy.
Zároveň máme všichni právo na informační sebeurčení a ochranu soukromí i před státní mocí. Jak je tedy možné vyzvat svatebčany s osobními otázkami pod hrozbou pokuty? Možná je to možné v jiném světě než ve světě mém, protože v některém jiném světě je možná každý sprostý podezřelý a má být dostatečně preventivně kontrolován a stát má být všemocný, tedy jen pokud je ta složka na ně ve správných rukou. Říkám, můj svět to není.
Ovšem ne každá třetí osoba dle § 22 daňového řádu je zároveň povinnou osobou dle § 57 daňového řádu, na kterou se výzva a vy ve své odpovědi odkazujete. V § 57 jsou osoby, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. Podle uznávaného komentáře /Baxa a spolek autorů, i vy jste spoluautorkou, paní ministryně/ se za takové osoby považují /cituji/ "osoby evidující údaje o ubytovaných osobách, evidující technické prověření automobilů apod." Takže těmito osobami se rozumí osoby, u kterých je získávání potřebných údajů součástí jejich činnosti a povinnost tyto údaje získávat a povinnost evidovat jim stanoví zákon. A to opravdu nejsou svatebčané.
Odborná veřejnost, na kterou podle vaší odpovědi nemám brát zřetel, se shoduje, že povinnou osobou nemůže být jakákoliv třetí osoba. A máme i příklady z platné judikatury. Nebudu je tady citovat, ale mohl bych.
A tady mám na vás právě otázku, na kterou bych rád slyšel odpověď. Jak mi jako právník, nejen jako ministryně financí, vysvětlíte, z jakého právního titulu či konstrukce při daňovém řízení ke konkrétní restauraci, konkrétnímu zařízení, je povinnou osobou novomanželský pár, který měl hostinu doma. Představte si, kolegyně, kolegové, i naši situaci. Někdo z nás má narozeniny, my to tady s ním oslavíme a pak té kolegyni nebo kolegovi přijde výzva od berňáku pod hrozbou pokuty, že má sdělit, kde měl tu oslavu, kolik měl na ní hostí, jenom proto, že finanční správa šetří nějakou restauraci nahoře v Nerudově ulici. Přijde vám to normální? Ale přesně toto se stalo. Toto byly výzvy novomanželům.
A protože to byl kobercový nálet na novomanžele na jednom území jen z hlediska toho, že měli v určitém období poblíž zařízení svatební obřad - vy jste mě požádala, abych tomu neříkal kobercový nálet, tak se vás zeptám: Je to podle vás přiměřené?
V těch odpovědích se ta problematika velice umně zahaluje tím, že finanční správa musí dělat vyhledávací činnost a měla podezření na krácení daně na jednu konkrétní restauraci. Ale opravdu je přiměřené a opravdu jsou povinnými osobami všechny třetí osoby jenom proto, že v nějakém čase poblíž nějakého zařízení měly svatbu?
To je základní otázky, na kterou bych rád slyšel vaši odpověď, paní ministryně.
Děkuji.
