Nechci se moc vracet do historie, vy jste se taky moc nevracel, ale začátek je v roce 2006. Já jsem si našel, co tady říkal Martin Říman. Varoval a předvídal, co se stane. A v té době, když se hlasoval ten první zákon, nebyl k tomu ani jediný hlas z ODS. Můžete se podívat do stenozáznamu a do hlasování. Nebyl jsem tady já ani vy, ale zajímalo mě to už v minulém volebním období, takže s plnou odpovědností mohu říct, že na začátku jsme u toho nebyli. A mě trochu mrzí, že málo mluvíme, nebo vy jste málo mluvil o daňových poplatnících. Já jsem ani jednou v té debatě za poslední týdny a měsíce nepoužil sousloví solární byznys nebo solární baron, ani jednou a neudělám to ani dnes. Ovšem to vaše jednání nebylo konzistentní, a sám jste odporoval si v několika tvrzeních a já vám to zkusím připomenout teď jako velmi věcně.
Tak si popišme stav, jaký je. Příští rok, když neuděláme nic, se za POZE zaplatí zhruba 50 miliard korun, za produkci necelých 3 procenta elektrické energie. A všechno zaplatí daňoví poplatníci, úplně všechno, ne že něco platí stát, všechno platí daňoví poplatníci. Ano, jedna část a první část je to, co vidí na složenkách. Tam je naštěstí zastropovaná cena 495 korun bez DPH, což pro domácnost je zhruba 600 korun DPH za 1 megawatthodinu, a to udělá zhruba 11 až 12 miliard příští rok. Pak máme vysoké napětí, kde pro příští rok se má platit stejně jako letos. Nevyužívá se zákonný limit a je tam zhruba 3 miliardy úleva, pokud to takhle nazveme, a bude to zhruba devět až 10 miliard. A pak je velmi vysoké napětí, kde platí totéž, nevyužívá se zákonný limit, je ta cena nižší a vybere se zhruba 800 až 900 milionů, takže dohromady, když to sečtete, tak to bude mezi 21 a 23,5 miliardami, které zaplatí daňoví poplatníci přímo, přímo.
A zbytek zaplatí státní rozpočet, ale to jsou peníze daňových poplatníků všech, z každé koruny zaplacené DPH se z toho platí, z těch 50 miliard jde zhruba 30 miliard na fotovoltaiku a 20 miliard jde na ostatní obnovitelné zdroje a z těch 30 miliard jde většina, zhruba 80 procent na fotovoltaiku roku 2009 a 2010. A pan poslanec Havlíček vlastně popsal, kdo byl původní investor a jaký je dneska stav. Ale jsme v roce 2024 a bavíme se o roce 2025, kdyby to byl aspoň poslední rok, tak ta debata by takhle nebyla.
Ale bavíme se a budeme rozhodovat o 300 miliardách, o šesti letech rozhodujeme. To znamená pro fotovoltaiku 180 miliard a pro 2009, 2010 zhruba 150. Kolik jsou nesplacené úvěry, když k tomu dáte 150 miliard co ještě daňoví poplatníci mají za šest let vyplatit? Ta částka je dramaticky menší. A neříkejme nic o důvěře investorů. Bavíme se o úzkém segmentu fotovoltaik postavených a připojených letech v 2009 a 2010. O ničem ostatním se nebavíme. A já myslím, že my všichni bychom měli hájit peníze daňových poplatníků, abychom si byli jisti, že je vynakládáme tam, kde je vynakládat máme.
Nic z toho, co jste tady tvrdil, například o změně výnosového procenta, v těch návrzích, já budu mluvit o třech, které jsou z dílny Ministerstva financí, D14, D16, D17, pak o tom budu mluvit podrobněji. Nic takového tam není. To, co schválila Sněmovna v minulém volebním období, je vlastně jenom vábnička. 8,4 až 2,6. Může Česká republika zaplatit víc než 8,4?
Pan Havlíček ví stejně jako já, že nemůže. Nemůže. Pokud někdo prosadil osmkrát nebo osmdesátkrát jsem slyšel, já jsem zařídil, já jsem udělal dohodu, já jsem to prosadil, já jsem vás vytáhl z bryndy, já, já, já, ale pokud jste myslel vážně 8,4 až 10,6, proč, jste nezahájil notifikaci na číslo větší než 8,4? Nemůžeme zaplatit víc než 8,4! A to je fakt.
A my nechceme zahajovat notifikaci a měnit podmínky, protože by to byla marná práce. Tak co tady mluvíte o 10,6, když víte úplně stejně jako já, že to Česká republika... Nemluvte za mě, nemluvte za mě, co jsem chtěl nebo nechtěl, (Na místopředsedu Havlíčka) já vám říkám, že to reálně nemůžeme vyplatit, a je to dobře. To není kritika a je to dobře. No, dobře.
Takže se bavíme o 300 miliardách, jenom za ty fotovoltaiky je to 5 000 na občana za jeden rok, abychom si představili, kolik to je. Jasně, že nemá všechno na složence, ale platí to daňoví poplatníci. A já jsem teda asi marně a naivně čekal, že na tom se shodneme. Protože co my navrhujeme v těch třech návrzích? Pouze důslednou kontrolu. Pokud někdo bere víc než 8,4 dneska - a pan Havlíček to připustil - tak porušuje Česká republika evropská i česká pravidla. Není možné vyplácet víc než 8,4. I z hlediska konkurenceschopnosti. Nejenom v České republice, ale i ve střední Evropě. Je to prostě maximum. A my řekneme, my to zkontrolujeme, a pokud splníš podmínky, dostaneš podporu tak, jako jsi poslal (?) doposud. Vůbec to není retroaktivně, vůbec se nebavíme o tom, co už bylo vyplaceno, bavíme se do budoucnosti.
Co je na tom špatně? Je tady podezření, že v některých případech je překompenzace, která se může a nemusí potvrdit. Když se potvrdí, že, pokud to přijmeme, budou individuální kontroly a všichni splní a neušetříme ani korunu. Tak je to ale vlastně dobrá zpráva pro daňové poplatníky, protože daňoví poplatníci si budou jisti, že jejich peníze vyplácejí přesně podle pravidel. A vy jste tady připustil, pane Havlíčku, že někdo bere víc! Jak je to možné, když maximální podpora je 8,4? A řeknete, tak je to možné? Někteří berou víc. No tak co? Tak ale my jsme dali slib. My jsme nedali slib, že dostanou víc než 8,4, nikdo z nás. 8,4 máme notifikováno.
Jeden z pozměňovacích návrhů říká tady máme notifikovanou tabulku, dejme ji do zákona. Co je na tom špatně? Proč z toho čtete, že se chce něco změnit? To jsou pravidla, která si vyjednala Česká republika. A my je nenavrhujeme změnit. Už tam někdo čte něco, co v tom návrhu prostě není. Ano, já za sebe považuji jako klíčové opatření individuální kontroly, abychom si byli jistí.
Ten systém je takový, že bychom, představte si, vypíšeme libovolný dotační titul, provedeme sektorové šetření, to znamená, tři žadatele splní a vyplatíme všem. Tohle je princip, který tady někdo hájí A ten princip není správný, proč to nemají ostatní dotačních tituly? Proč se u každého dotačního titulu posuzuje individuálně každá žádost, kde si splní podmínky? A tady najednou to vadí. Já to fakt nechápu. Fakt tam nic neměníme. Jo, že někteří píšou, že si myslí... Pokud splní pravidla, dostanou stejnou podporu i v následujících šesti letech. Pokud nesplní, dostanou podporu podle evropských a českých pravidel. A proč se o to máme přít? Co je na tom divně?
Já tomu vlastně rozumím. Jak můžete připustit, že někdo bere víc, než máme notifikováno? A ještě to tady hájíte, že je to správný princip. Tak hájíme zájmy daňových poplatníků! Já si myslím, že nějaká překompenzace je, ale než provedeme ty individuální kontroly, tak nevíme. A říkám, nejhorší pro státní rozpočet, ale nejlepší zpráva pro daňové poplatníky je, že všichni plní evropská a česká pravidla. A teď se o to budeme přít? Jak vy říkáte nechutný politický marketing? Co je na tom politického marketingu? Že chceme zkontrolovat pravidla, a ten, kdo splní, dostane, na co má nárok podle evropských i českých pravidel. Tomu fakt nerozumím. V čem je problém?
To je ten pozměňovací návrh D14, abych řekl. Ten D17 je ten, který říkám, navrhujeme, abychom to, co jsme notifikovali, dali do zákona. My nechceme měnit notifikaci, myslím, že by byla velmi malá šance, abychom ji změnili. A znovu připomínám, týká se to jenom fotovoltaik 2009, 2010. A to ne těch malých. Tak mi řekněte, proč jste tak ostře proti? Co je na tom vlastně špatně? Já tomu fakt nerozumím a nepoužívám ta slova, která jste mi řekl, ne abyste je používal. Nepoužíval jsem je, nechtěl jsem je používat a nebudu je používat. Ale co budu používat? Že hájíme zájmy daňových poplatníků! Abychom si byli jisti, že ty peníze, jejich peníze, vynakládáme v souladu s evropskými i českými pravidly.
Odmítám, že to je retroaktivita, to je přece nepravá retroaktivita, která je přípustná. Já jenom chci říct, že když se tady zavedl solární odvod, tak to posuzoval Ústavní soud. A Ústavní soud, uvedl, a teď budu citovat: Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy. Ta podléhá mimo jiné sociálně ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu.
Ještě jednou. Je to nález Ústavního soudu, když se posuzoval solární odvod. Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy. Ta podléhá mimo jiné sociálně ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu. A přesně v duchu tohoto závěru postupujeme. Neměníme pravidla, nesnižujeme.
Já nevím, kdo vymyslel, nebyl jsem to ani já, ani pan Havlíček, ten poetický název vnitřní výnosové procento. To zní tak hezky, tak odborně, ale víme, co to je: garantovaný zisk. To je vnitřní, nevím, proč se mu neříká garantovaný zisk. Jako bychom za to styděli a říkáme tomu vnitřní výnosové procento. Ale reálně je to garantovaný zisk. A kdo by nechtěl mít 20 let garantovaný zisk 8,4 procenta? A my tento závazek státu neprolamujeme a nesnižujeme. Tam to prostě není. Jestli to někdo čte, tak čte něco jiného a překládá z češtiny do češtiny. A podle mě tam jako pak projektuje své představy, co by se s tím mělo dělat.
Pozměňovací návrh jsme podali včas a není to tak, že jsme to psali tři dny před ukončením druhého čtení. Ano, máte pravdu, neproběhlo formalizované... Já mluvím k panu Havlíčkovi, tak já počkám. (Místopředseda Havlíček krátce hovoří s předsedajícím.) Já jsem ho podrobně poslouchal těch 41 minut. Máte pravdu v tom, že neproběhlo formalizované připomínkové řízení, ale samozřejmě že probíhaly konzultace minimálně na úrovni MPO a Ministerstva financí.
A samozřejmě že jsme v těch návrzích zohlednili zkušenost České republiky s arbitrážemi ohledně solárního odvodu. Mimochodem bylo jich šest nebo sedm, v jedné jsme částečně neuspěli jako Česká republika, ve všech jsme uspěli. Problém, který byl v té jedné, když mi řekli experti, v čem byl problém, že podle mezinárodního práva solární odvod není solární daň. Kdyby se to v té době nazvalo solární daní, tak jsme uspěli i v té poslední. To byl hlavní argument z hlediska té arbitráže.
Psali to zkušení lidé právě se zkušenostmi. Ano, můžou nám tím vyhrožovat. No, ať vyhrožují. Vy jste sám říkal, že to někdo potřetí překoupil. To je ten investor, o kterého stojíme? Ten tady přece žádnou fotovoltaickou elektrárnu nenakoupil a my mu neměníme pravidla. My jenom říkáme, dokaž, že máš nárok. Pokud to dokážeš, dostaneš stejně jako jsi dostal loni, předloni, před předloni... a takhle bych mohl jít dozadu. Říkám, rozhodujeme o šesti letech, ne pouze o roku 2025. Takže D14 jsem podle mě popsal docela podrobně.
Apeluji na všechny z opozice, aby tento návrh podpořili. Tam není nic riskantního pro Českou republiku. Připomínám jiné dotační tituly. Je přece normální, že zkontrolujete každého, kdo má dostat veřejnou podporu, v tomto případě notifikovanou a povolenou veřejnou podporu, je třeba říct. Ale pokud je to víc než 8,4, tak je to nenotifikovaná a nepovolená veřejná podpora. Mělo by být v našem zájmu, abychom nepovolenou veřejnou podporu nevypláceli. Takže to byl pozměňovací návrh D14 jenom pro fotovoltaické elektrárny 2,9, 2,10 (?) s výkonem větším než 30 kilowatt. Z hlediska de minimis je logické, že tam jsou zdroje pod 30 kilowatt. Ta hranice vychází také z existující hranice u solárního odvodu. Není to číslo vymyšlené, které zase vzniklo někde na poslední chvíli nějakou náhodou.
Slyšel jsem, protože jsem si nechal projít i debaty na hospodářském výboru, že se to může týkat obcí a škol. Tak 10 obcí má fotovoltaickou elektrárnu nad 30 kilowatt a tři školy, abychom si řekli. Takže neříkám, že je tam nula. Je to 10 obcí z 6 250 obcí, ze škol podle mých informací jsou to zhruba tři školy z 8 000, které mají fotovoltaiku s výkony většími než 30 kilowatt.
Druhý pozměňovací návrh D16 se týká životnosti a uplatnění výpočtu (nesroz.) podle evropských účetních standardů. My se dneska tváříme, že s okamžikem ukončení výplaty veřejné podpory končí životnost konkrétní elektrárny a už se nevyrobí vůbec nic. To podle mě není pravda. Je to individuální, ale je to podle mě zase správně. Mimochodem, také se ta doba z 15 let na 20 prodlužovala a automaticky se prodloužila zákonem životnost všech elektráren o pět let. Souhlasím, že to nebude žádná dramatická změna, ale opět to bude v souladu s evropskými účetními standardy. Nevymýšlíme kolo, nevymýšlíme žádnou českou cestu, pohybujeme se ve standardních evropských pravidlech.
Poslední - o tom jsem mluvil v D17 - je ta tabulka, že ji dáme do zákona. Jenom řekněme pravdu. Když neschválíme D17, nic se nestane. Stejně nemůžeme vyplácet více. Teď nevím, jestli to byla vaše nebo naše vláda, fakt nevím - není to důležité, která vláda - že to konkrétní výnosové procento stanoví vláda svým nařízením. Jak to máme u té fotovoltaiky? Máme dva intervaly - notifikovaný - 6,3 až 8,4 - a pak máme zákon - 8,4 až 2,6. Co může vláda udělat, když má tyto dva intervaly? Nastavit pouze a právě 8,4. Protože nad 8,4 bychom porušili evropská pravidla a pod 8,4 bychom porušili český zákon. Bylo to vymyšlené docela chytře, to zase uznávám. My to ale nechceme měnit. Tak čeho se bojíte?
Ano, jednal jsem s velvyslanci několika států. Podle mě to jednání bylo produktivní a užitečné. Vystupoval jsem velmi podobně jako dnes a nabídl jsem, že jestli některý z investorů z jejich konkrétních zemí si myslí, že se ho to ekonomicky dotkne, ať přinese výkazy. Že se podíváme, zda ty ekonomické obavy, například to, že nebudou splácet úvěry, jsou opodstatněné. Ale ten argument platil pouze v tom případě, jak říkal pan Havlíček, že někdo bere víc než 8,4. Vy jste řekl, že je to pravděpodobné, že bere víc, a teď dostane 8,4 a chudák by nezaplatil úvěr. Pak mi řekněte, když si seriózní podnikatel přečte zákon, tak ví, že maximální podpora je 8,4. Tak jak může spoléhat, že je to 10,5 a 12,5 nebo kolik? Kde je to legitimní očekávání?
Pak si připomeňme, že tíži poplatku za POZE nesou na svých bedrech roky a roky, s výjimkou těch 16 měsíců, domácnosti. Připomeňme si - já to nekritizuji, říkám, že je to dobře - že kromě toho, že z těch společných peněz, ze všech daňových příjmů, platíme zhruba 3 až 3,5 miliardy pro ty firmy a instituce na vysokém a velmi vysokém napětí. Kromě toho platíme - zase takový poetický název - kompenzace nepřímých nákladů. To zní také tak vědecky, že - nepřímé náklady, kompenzace nepřímých nákladů. Jinými slovy, snižujeme cenu energií energeticky náročným podnikům. Za rok 2023 - vyplácí se to i letos - je to asi 1,991 miliardy, zaokrouhleně 2 miliardy. Takže to už je do kupy podpora průmyslu 5,5 miliardy. Na rozdíl od toho POZE kompenzace nepřímých nákladů není povinný výdaj. Je to dobrovolné rozhodnutí státu, v tomto případě vlády, protože to je exekutivní rozhodnutí. Z dobrých důvodů jsme to udělali loni a udělali jsme to letos a uděláme to i příští rok, protože existují pro to důvody. Jenom chci ukázat širokou podporu, kterou věnujeme průmyslu.
Ano, jsou státy, jako například Německo, kde mají, řekl bych, sociální dohodu nebo politickou dohodu, že poplatky za obnovitelné zdroje platí pouze domácnosti. Tak to prostě je. Často mi to zástupci průmyslu říkají. Já říkám, ale u nás taková společenská dohoda není, že bychom se domluvili a daňoví poplatníci akceptovali, že z hlediska podpory průmyslu a zaměstnavatelů celou tíži - v tomto případě 50 miliard korun - platí domácnosti. Myslím, že je to správně, že taková společenská dohoda není. Jenom když porovnáváme situaci v jiných státech, tak je třeba říct jako celý balíček. Správně jsme tady, když tady mluvil pan Havlíček, o modernizačním fondu, a postupný. (?)
Jenom si neříkejme - to fakt musím odmítnout s veškerým důrazem - že důsledná kontrola fotovoltaiky 2,9, 2,10, zda plní notifikovaná čísla, zda plní evropská či česká pravidla, je podkopání důvěry investorů v Českou republiku. To je úplný nesmysl. Jestli to někdo z politiků České republiky říká, tak pracuje proti České republice. To myslím úplně vážně. Jsem fakt překvapený. Myslel jsem si, že minimálně těch (nesroz.) se fakt dohodneme, že nic jiného neříkáme, že pokud na to mají nárok, ty peníze dostanou. Nic jim nebereme. Maximálně vezmeme těm, kteří berou víc, než jsou evropská a česká pravidla. Ano, jako my máme právo hlasovat pro, tak opozice má právo hlasovat proti. Já to nijak nezpochybňuji, jenom těm důvodům nerozumím. Slyším argumenty konkrétních podnikatelů. Nikdo z nich mi ještě nepřišel ukázat, že by důsledná kontrola a to, že dostanou "pouze" 8,4 - stejně jak mají dostávat letos, vloni, předloni, jak jsem to říkal - jim to ekonomicky zničí jejich podnikání. Já tomu nevěřím. Podle mě je to vymyšlený příběh, který se hodí do argumentace proti kontrolám, zda vynakládáme správně peníze daňových poplatníků.
Chtěl bych poprosit i poslankyně a poslance opozice, aby zejména v tomto případě zvážili přístup a podpořili princip, že pokud chce někdo povolenou veřejnou podporu, musí splnit všechny podmínky a stát je od toho, aby je zkontroloval, zda je všechny splní. Pokud je splní, bude dostávat stejně, jako dostával doposud. Nic složitého na tom není. Děkuji za pozornost.
