Nechci dělat soudce v tomto sporu, ale mám dotaz na paní ministryni školství. Co jste dělala, paní ministryně, na vládě, když se zákon projednával? Všimněte si, dneska se prostřednictvím pozměňovacích návrhů zvyšují mandatorní výdaje státu zhruba o 60 až 70 mld. ročně. Ani jedno, skoro žádné z těchto zvýšení, neprošlo řádným legislativním procesem. Měli jste zákon na vládě, paní ministryně? Uplatnili jste například v rámci připomínkového řízení tuto věc, kterou načetla paní poslankyně Bohdalová? Zamítlo to Ministerstvo práce a sociálních věcí? Vedli jste o tom debatu? A pokud ne, proč. Proč to neprošlo standardním připomínkovým řízením?
Nechci říkat, kdo má pravdu. Je to koaliční spor, evidentně vidím z tohoto vystoupení, ale na to byl dostatek času. A není to jediný pozměňovací návrh, abych byl spravedlivý. Vedle je další pachatel jiných pozměňovacích návrhů, pan předseda Sklenák, a teď bych mohl jmenovat ostatní. Vím, že je to možné, je to legitimní. Vůbec to nezpochybňuji, ale útok na mandatorní výdaje je nevídaný, nevídaný. A kdyby aspoň útočila vláda jako celek po řádném legislativním procesu. Ale nic z toho není.
Jsme v předvolebním období. Teď nemluvím o konkrétním pozměňovacím návrhu, mluvím o sadě pozměňovacích návrhů a o tom neuvěřitelném tlaku zvýšit mandatorní výdaje. Vím, že je těžké se tomu bránit, je před volbami. Všichni stratégové, kteří sedí v politických stranách říkají neblázněte, voliči to neocení, je to riskantní. Ale zvýšení mandatorních výdajů je v zásadě jednosměrka. Docela jednoduše se to zvyšuje, stačí ze 173 když bude 87 pro, je to tam, desítky miliard ročně, což je více než 200 mld. za jedno volební období. A zpátky cesta skoro nevede. Až budeme hlasovat o veškerých zvýšeních mandatorních výdajů, tak se ptejme. Prošlo to řádným připomínkovým řízením? Měli všichni šanci se k tomu vyjádřit? Nebo je to ad hoc nápad z volebního štábu? Děkuji.