Děkuji za slovo. Chtěl bych v krátkosti představit hlavní změny zákona o státním rozpočtu, které obsahuje tento návrh novely státního rozpočtu pro letošní rok. Důvody předlužení jsou poměrně jasné a myslím, že pochopitelné: dopady pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině, jehož důsledky nebyly v době sestavení rozpočtu na rok 2022 známy, růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný jak inflací, tak vysokými cenami energie, reakce na energetickou krizi či zajištění strategických zdrojů a úprava příjmové stránky rozpočtu, která vyplývá z dosavadního pokladního plnění k 30. 6. letošního roku a kvalifikované prognózy, jak bude probíhat daňové plnění do konce letošního roku.
Státní rozpočet v této novele počítá s celkovými příjmy 1 bilion 678,3 miliardy korun. To znamená nárůst o 65 miliard na straně příjmů a výdaj ve výši 2 biliony 8,3 miliardy 8,3 miliardy, to je nárůst o 118 15 miliard (?). Deficit státního rozpočtu tak vzroste o 50 miliard na navržených 330 miliard.
Pár informací k těm zvýšeným příjmům. Celkově je to 65 miliard korun, a to obsahuje po té analýze a vyhodnocení daňového plnění za první pololetí zvýšení DPH o 25,2 miliardy, zvýšení daně z příjmu právnických osob 9,2 miliardy, zvýšení daně z příjmu fyzických osob o 10,2 miliardy, zvýšení daně z hazardních her o 0,8 miliardy. Ale současně obsahuje snížení příjmů ze spotřební daně z minerálních olejů o 3,8 miliardy korun.
Dále v kapitole Ministerstva zdravotnictví dojde ke snížení příjmů ve výši 4,9 miliardy z důvodu nastavených platebních principů se zdravotními pojišťovnami a nižším než očekávaným zájmem pojištěnců o očkování proti covid-19. Současně navyšujeme zase po té analýze a vyhodnocení prvního pololetí zvýšení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 9 miliard korun. To jsou hlavní změny na příjmové straně.
A nyní hlavní změny na výdajové straně - tak znovu připomínám, příjmy se zvyšují o 65 miliard. Posílení sociálních výdajů v důsledku rostoucí inflace, zvýšení cen energií, včetně druhé mimořádné valorizaci důchodů celkem 29 miliard korun. Posílení oblastí týkajících se energetické bezpečnosti je částka 30,3 miliardy korun. Takže jenom tyto dvě položky jsou 59 miliard. Navýšení výdajů souvisejících s covidem-19 4,4 miliardy. Zvýšení výdajů souvisejících s krizí na Ukrajině a s válečným konfliktem na Ukrajině o 21 miliard, což je mimochodem částka zhruba ani ne poloviční proti původním odhadům, které jsme učinili na začátku března, kdy těch neznámých bylo příliš mnoho.
Dále se bohužel navyšují výdaje na obsluhu státního dluhu o 4 miliardy. Zvyšujeme základní kapitál EGAPu kvůli pomoci českých firem, které podnikaly nebo podnikají na Ukrajině. Je tam, protože se daří dobře výkupy pro Pražský okruh, silniční okruh kolem Prahy, takže tam posilujeme částku potřebnou na výkupy o 800 milionů korun. Zvyšujeme platby státu do veřejného zdravotního pojištění díky tomu, že uprchlíci z Ukrajiny se stali státními pojištěnci, takže o 1,4 miliardy korun. Dofinancováváme starý dluh z filmových pobídek ve výši 570 milionů korun. Zvyšujeme výdaje na vodní hospodářství o 500 milionů korun. Uvolňujeme peníze na obnovu policie v Kunraticích a na nákup vozidel pro Policii České republiky v celkové výši 1,5 miliardy celkově. A taky zvyšujeme vládní rozpočtovou rezervu na další neočekávané výdaje o 7,4 miliardy. Takže celkem 115 miliard výdajů. Děkuji za pozornost.
