Děkuji za slovo. Nebudu tak dlouze číst, jenom pár komentářů, a nebudou všechny kritické. My jsme poctivě přiznali, že výdaje spojené s uprchlickou krizí a s tou Putinovou agresí budou naštěstí menší, než je experti odhadovali na počátku března. To je dobrá zpráva. Paní poslankyně Schillerová to ocenila ve svém vystoupení. Za to děkuji. Zkuste to ale prosím vysvětlit předsedovi vašeho hnutí, který kudy chodí, tudy říká, pomáháme těm cizím, a těm našim ne. Buď platí věta číslo jedna nebo platí věta číslo dvě. Buď si řekneme, že ty náklady budou naštěstí jen 20 miliard, to jsou zhruba tři dny výdajů státního rozpočtu, přibližně, nebo tři a půl dne, a zbylých 361 a půl dne jsou výdaje pro Českou republiku, její občany a pro služby, které pro občany zajišťuje, zajišťuje stát.
Kolaps se zimou, že se blíží. Tak díky nezodpovědné politice bývalého dvojministra Karla Rosatom Havlíčka jsme neměli vůbec připraveno alternativní řešení dodávek energií. Ano, nám se povedlo, já jsem myslel, že to opozice ocení, a ona to přechází hlubokým mlčením, že jsme zajistili dodávky. Až v okamžiku, kdy ty dodávky zajistíte, se můžete vrátit k otázce cen. Je to logické, a taky takhle postupujeme. Nejdřív ten plyn musíme mít zajištěn, a pak můžete řešit cenu. Nedá se to dělat naopak. Když máte nedostatek, tak vlastně cena neexistuje, protože nemáte co prodávat nebo co dodávat. Asi se shodneme, že plyn neprodukujeme, a že jsme stoprocentně nebo takřka stoprocentně závislí na dovozu.
Chci jenom připomenout, že pozítří se otevírá první LNG terminál v Evropě po ruské agresi. Otevírá se v Holandsku. A tu novou kapacitu budou využívat tři členské státy Evropské unie: Samozřejmě Nizozemí, Francie a Česká republika. A je to zhruba v kapacitě jedné třetiny spotřeby. Vzhledem k tomu, že už letos dochází - řekl bych - k logických úsporám ve spotřebě plynu, tak to možná vzhledem k celkové roční spotřebě bude vyšší, vyšší procento než 30 procent roční spotřeby. Včera jste slyšeli, že premiér České republiky a premiér Polska rozhodli o pokračování, urychleném pokračování výstavby plynovodu STORG 2. Můžeme závidět, to není správné slovo, můžeme poblahopřát našim kolegům ze Slovenska, kteří to na rozdíl od minulých vlád nepodcenili a (Nesrozumitelné.) otevřeli nové plynové spojení Polska a Slovenska, a tím se Slovensku zvýšila možnost diverzifikace zdrojů. Takže kolaps se zimou nehrozí, dodávky jsou zajištěny.
V této chvíli řešíme ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou nízké, jak byly loni nebo předloni. To nikdo z nás netvrdí, a kdyby to někdo tvrdil, tak neříká pravdu a slibuje něco, co nemůže splnit, zejména u surovin, kde jsme plně závislí na dovozu. Ale to řešení přijde, a já myslím, že jako společnost zvládneme tuto i příští zimu. Myslím si, že do té doby se to na evropské úrovni, teď nemyslím na úrovni Evropské unie, ale Evropy jako kontinentu vyřeší, protože naštěstí plynu je na planetě dost, jenom se musí vybudovat nové logistické trasy tak, aby Evropa nebyla závislá na tom, že diktátor používá energie jako zbraň ve svém politickém souboji. A to používá. Už se aspoň přiznal k tomu, že technické závady jsou vymyšlené, že to dělá z politických důvodů. A všimněme si, a je to zejména pro kolegy z SPD, kteří tak velmi rádi mluví o nefunkčních sankcích, jak Vladimír Vladimirovič Putin, ruský diktátor, je schopen během dvou dnů říci: Za prvé. Sankce jsou úplně neúčinné, nemají žádný dopad na Ruskou federaci, všechno tam je v pohodě. A druhý den řekne: Plyn nepošleme, pokud nezrušíte sankce. Proč by je chtěl zrušit, když jsou neúčinné, nefungují, nedopadají na Rusko a dopadají jenom na evropské občany. Dopadají na evropské občany včetně českých občanů. Nejsou účinné sankce bez toho, že by byly dopady, dramatické dopady na evropskou i českou ekonomiku. To my ale říkáme poctivě celou dobu. To je fikce, uložit nějaké sankce, účinné sankce bez toho, že by to mělo dopad v globalizované ekonomice i na ty, kteří ty sankce uvalují.
A tady jsme volili, a podle mě jsme zvolili správně, a já jsem chápal, že máme podporu celé Poslanecké sněmovny, a za to zpětně děkuji. Vzpomeňme si, jak jsem se tady sešli 24. února 2022, nebývalá jednota. A myslím, že si máme připomínat okamžiky, kdy jsme byli ve shodě, kdy jsme se rozhodli pro svobodu a ne levný ruský plyn za politických podmínek Putina. To nám přece muselo být jasné už tehdy, že to tak funguje.
Když se podíváte, co dělal GAZPROM dva roky v Evropě, jak si systematicky vyhrával aukce na plnění zásobníků a systematicky je neplnil, tak to nebyla náhodná akce ze dne na den. Na to se Ruská federace připravovala dlouhodobě a věděla, že ta - mnohdy krátkozraká - evropská politika povede ke zvýšení závislosti díky tomu, že ten plyn, ropa se mohou více používat jako zbraň v politickém souboji. To se neužívá jako ekonomická komodita v normálním tržním prostředí. To nemá s tržním prostředím nic společného, to, co převádí dlouhodobě Rusko. Říkám, podívejte se po Evropě, jak GAZPROM neplnil zásobníky.
Opět chci ocenit tu shodu, ono to nevypadá, ale myslím, že jsme společně hlasovali pro novelu energetického zákona, která nám umožnila v České republice odejmout, odejmout tu vysoutěženou kapacitu GAZPROMU, a už ji plníme. Kdybychom to neudělali společně, myslím za podpory celé Poslanecké sněmovny, tak se díváme, jak nejmodernější zásobník plynu v České republice je prázdný. K dnešnímu dni tam máme skoro 3 miliardy kubíků plynu, v zásobnících jsme někde na 85 %. Naštěstí se vlastně to, že přijde okamžik, kdy budeme čerpat ze zásobníků, je to standardní, není na tom nic překvapivého, ale čím později začneme čerpat z těch plynových zásobníků, tím rychleji - i kdyby nic neteklo, jakože teče plyn, pořád teče, každý den doplňujeme, kromě toho, že pokrýváme denní spotřebu, každý den se ještě zvyšují zásoby v těch zásobnících. Takže neděsme občany s tím, že dojde se zimou ke kolapsu, tím, že nebudou energie. Budou.
Obavy občanů i podnikatelů z vysokých cen energií jsou oprávněné. To myslím, že nikdo nezpochybňuje. Přemýšlíme o řešení, debatujeme to s našimi kolegy. Slyším velký skepticismus k evropskému řešení. Ale pokud to chceme zvládnout, tak potřebujeme alespoň nějaké evropské řešení, které by mohlo sloužit k tomu, že se sníží ty šílené spotové ceny.
Nesníží se natolik, aby to stačilo České republice, takže to doplníme opatřeními na národní úrovni.
Myslím, že příklad PHM je docela výmluvný. Neříkám, že to je šťastný příběh, ale pamatuju si, že jsme opět společně, říkám opět celá Sněmovna, snížili spotřební daň na benzín a naftu o korunu 50 plus DPH. A ke stejnému okamžiku snížilo spotřební daň z nafty a benzínu i sousední Německo. A viděli jsme novinové titulky: U nás, jak bych to řekl slušně, nevýznamných korunu 50 a v Německu významných 8,50 nebo 9 korun. Já jsem tehdy vysvětloval, že je to tím, že jsme na stejné úrovni po tom zásahu německého i českého Parlamentu, že máme stejnou minimální evropskou úroveň, jenom oni do té doby měli vyšší. My jsme to v této chvíli platí, že je to na čtyři měsíce, v Německu to platilo tři měsíce. Co se stalo 1. září letošního roku v Německu s cenou pohonných hmot? Zvedla se o devět korun. Logicky, protože připočtete ke stávající cenové úrovni zvýšenou daň. O tom už nečtu. Pokud se zvednou ceny o tu korunu 50, tak už vidím ty komentáře, jak to bylo zbytečné. Mimochodem byly to čtyři miliardy daňových úlev pro ty, kteří ty pohonné hmoty nakupují. A čekám a těším na ty komentáře, že u nás to bylo jenom o korunu 50 a v Německu o devět korun.
A vždycky je potřeba i ten balík pomocí jiných vlád posoudit nejenom vcelku, ale konkrétních. Tady jsme všichni hlasovali pro 5 000 na každé dítě. A teď nechci vést polemiku, jestli bylo dobře nebo špatně, jaké byly protinávrhy. A v rámci balíčku pomoci v Německu je pomoc 170 eur na jedno dítě v rodině, jsou tam taky nějak limity. Stosedmdesát eur, tak to spočtete, to je míň než 5 000, v Německu. Ale přesto čteme, jak ty ostatní státy pomáhají více. Není pravda a já jsem říkal, že se osvědčil valorizační vzorec u penzí, že všechny evropské státy mají automatickou valorizaci penzí a reagují i v průběhu roku na vysokou inflací. A inflace neroste jenom v České republice, nemáme žádnou radost z úrovně výše inflace v České republice. Ale podívejme se, jak to roste i v ostatních zemích a ptejme se a zjišťujme si to a možná bychom to mohli zadat Parlamentnímu institutu, protože nám zpracovávají kvalitní analýzy, tak jestli by to třeba vedení Poslanecké sněmovny zadalo, aby nám zadalo, zda v členských zemích je zaveden tento institut. Já popravdě řečeno nemám informace, v kolika zemích. Ale z debaty s mými resortními kolegy vím, že v mnoha zemích to není. Takže myslím, že by to byla užitečná informace do té debaty, kolik, který stát pomáhá, co se od toho počítá nebo ne.
A obecně k tomu, co říkala paní předsedkyně, Schillerová, nebudu polemizovat s každou větou, ale u těch investic bych se ohradil. Zatím se plní investice nejlépe v historii rozpočtu, to znamená výdaje státu na investice. Ale jak jsem říkal i v minulých letech, počkejme na závěrečný účet investic na konci roku. Myslím si, že nemá cenu vést polemiku v dubnu, květnu, červnu, ale ani v září. Je to nějaký indikativní ukazatel, ale ten konečný ukazatel bude na konci roku. A pak to můžeme společně zhodnotit a říci, zda měli pravdu ti, kteří říkali, že ty investice jsou nedostatečné, nebo my, kteří říkáme, že budou nejvyšší v historii rozpočtu České republiky. Už to není tak dlouho, tak já myslím, že vydržíme. Neškrtli jsme žádnou investici ani v našem rozpočtu, ani v naší novele.
Ano, do Státního fondu nezvyšujeme výdaje, ale dorovnáme, jak jsme slíbili, když jsme rušili významnou část silniční daně, protože to je příjem SFDI, a když jsme snížili daň z minerálních olejů a je tam 9,1 procenta příjmů SFDI, tak tyto peníze tam vracíme právě proto, aby objem investic neklesl.
Ale obecně a teď to nemyslím ironicky, já se těším na pozměňující návrhy našich opozičních hnutí ve smyslu jsme kritizování, že schodek je příliš velký a já jsem říkal, že z něho nemám radost. Ale kdyby byla pravda, že stát inkasuje zvýšené příjmy a ty peníze si nechává -, co se stane ze schodkem státního rozpočtu v takovém případě? Sníží se. To je přece jednoduché. Kdybychom nezvýšili ani výdaj a měli jsme zvýšené příjmy, které poctivě přiznáváme, tak by se snížil schodek státního rozpočtu. A přes ty zvýšené příjmy se bohužel schodek státního rozpočtu v našem návrhu zvyšuje o 50 miliard. Takže nemůže být pravda a nemusí mít v detailu položku po položce, co se děje s příjmy. Vracejí se do rozpočtu, vracejí se občanům, vracejí se institucím, které se starají o občany. A ve větší míře, než jsou zvýšené příjmy, a proto se zvyšuje schodek státního rozpočtu. Kdyby to bylo naopak, tak by bylo pravdivé tvrzení, že zvýšené příjmy se používají na snížení schodku. Opak je pravdou. Takže ta kritika mi vlastně nedává smysl v okamžiku, kdy slyším, že ty výdaje, které dáváme, jsou málo. Dneska jsem se (nesrozumitelné) opět. Jak říkám, proto počkám na ty pozměňovací návrhy, které na jedné straně budou zřejmě snižovat některé z výdajů, když je taková kritika, jak nesnižujeme výdaje, zbytné, nadbytečné, neříkám, že všechny. A na druhé straně zřejmě budou, já to odhaduju, uvidíme, zvyšovat výdaje. Tak uvidíme, jestli ty pozměňovací návrhy povedou k vyššímu navrženému schodku, protože jsme v novele, dneska neschvalujeme základní parametry, takže schodek rozpočtu po novele bude určen tím, jaké se přijmou pozměňovací návrhy. Je to o něco jednodušší. Už to nebudou jenom přesuny, a uvidíme.
Já jsem říkal v pátek, ale zopakuji to. Těch 5 000 na dítě s těmi limity, které jsou, říkám nechci vést polemiku, odhadovaný výdaj je asi osm miliard. Opozice navrhovala, aby to nebyly jedenkrát, ale pětkrát. Zase to nebudu hodnotit politicky a jenom říkám, tak místo výdaje osm miliard by to bylo 48 miliard. Pardon, 32 plus 8, 40, omlouvám se. Celkem pětkrát, takže plus 4 krát 8 a půl. To vede ke zvýšení schodku v letošním roce nebo ke snížení? Jak by vypadal ten schodek, kdybychom tento návrh schválili? Byl by nižší nebo vyšší? A nehodnotím teď obsah, jenom se dívám z hlediska rozpočtu. No byl by vyšší, a to o desítky miliard. Ta debata by byla mnohem pohodlnější, snazší pro nás všechny, kdybychom měli přebytkové státní rozpočty. Každé zvýšení rozpočtu - s to si musíme neustále opakovat, ikdyž to není populární informace - je na dluh. A doby, kdy byly nulové úrokové míry, jsou nenávratně pryč a myslím, že se nevrátí.
Všichni, kteří se zaobírají finančními trhy bankovnictvím, říkají, že tohle byla spíš anomálie, že tak dlouho vydržely tak nízké úroky. Měly své opodstatnění v době, kdy vznikaly, ale mnozí varovali už před tou krizí, která přišla před tou zvýšenou inflaci a vysokými cenami energie, že ta situace se jednou prostě zhorší a budeme si muset zvykat. Z každých deseti miliard zvýšeného deficitu zaplatíme zhruba 500, 550 milionů ročně už navždy, pokud se nějakým zázrakem nepodaří snížit absolutní výši dluhu. Teď nemluvím o relativní výši dluhu, která se porovnává v tom evropskému kontextu. Takže bohužel tato novela, pokud zvyšuje deficit o 50 miliard, tak generuje pro všechny příští roky dodatečné výdaje na platby za úroky za státní dluh o 2,5 miliardy ročně, jenom bychom si to uvědomili. A říkám a uvidíme, kudy budou směřovat pozměňovací návrhy. Byli bychom rádi, kdybychom mohli pomáhat více než doposud, ale jsou nějaké limity, abychom nerozvrátili veřejné finance.
A není pravda, nejdřív jsem tady slyšel těžkou kritiku dua Topolánek - Kalousek, aby poté bylo citováno, jak Mirek Kalousek to dneska říká dobře. Tak buď je kritika nebo pochvala. Obojí v jednom je docela zvláštní a já se k tomu nebudu přidávat, k tomu hodnocení. Není pravda, že to je restriktivní rozpočet, že zvyšujeme deficit. To je úplně zmatení pojmů. Mě to úplně rozčiluje. Teď nechci hodnotit jednotlivé položky, o tom veďme, debatu, kolik budou sociální služby, nebudou. Ale když zvyšuji deficit, tak to není restriktivní. Když snižuji deficit, tak je to restriktivní a budeme se bavit o míře. Takže když někdo říká, že to je restriktivní návrh novely proti stávajícím rozpočtu, tak prostě neříká pravdu. To není politický postoj. To jsou jenom fakta. Politický postoj je, že říkáme, kde mají být priority, kolik tam máme poslat, jestli tady nebo tady. Nebo je politický postoj, jestli to bude více expanzivní o 50 miliard nebo o 100, nebo o sto padesát, ale je to expanzivní. Nikdy to není depresivní. A kdyby tam byla nula, tak je to neutrální, kdybychom snižovali schodek, tak je to restriktivní.
Tak to prostě je a když ty pojmy takhle zamícháme, tak se v té debatě ztratíme. Jo a říkám a pak je legitimně politická debata o prioritách, výdajích, ale i příjmech.
K těm příjmům - windfall tax - ano, je to ve veřejném prostoru. Já jsem odpověděl na otázku, já jsem neříkal, že nikdo si nemůže být jist, to byla nějaká zkratka, já jsem proti tomu neprotestoval, protože v kontextu toho rozhovoru to bylo úplně jasné. V té době jsme zvažovali dva sektory a nakonec jsme dospěli k návrhu na tři, ale ještě vláda nerozhodla, v jakém tvaru to předloží Poslanecké sněmovně a Senátu. Jestli tomu říkáme windfall tax, dodatečné zdanění, zdaňování zisků... Tak se zase podívejme po Evropě. Je to česká specialita? Je to výmysl naší vlády? Není. A přistupuje k tomu více a více států. A podle mé prognózy, která se nemusí naplnit, tak i ti, kteří to odmítali, tak k tomu přistupují.
Před několika týdny jsme z německé politické scény zaznamenávali výroky, které jsou zcela legitimní, a nechci hodnotit vnitřní politiku jiného členského státu, že nezavedou windfall tax, že to nepovažují za dobrý koncept. Minulý týden v pondělí oznámil kancléř, že se vládní koalice dohodla na zavedení windfall tax. Samozřejmě je to zatím jenom headline jako u nás ve smyslu: musíme porovnávat konkrétní řešení a konkrétní sazby. Ale mně to přijde logické, pokud jsou dodatečné vysoké výdaje na energie - a ty jsou - a platí je jak domácnosti, tak instituce, tak firmy, tak někde ty zisky vznikají.
Co je špatné na myšlence - je to mimořádné - na určitou dobu tyhle mimořádné zisky zdanit a použít na kompenzace? Nemusíme. Můžeme ty velké zisky nechat a prohloubit deficit státního rozpočtu s těmi dopady na platbu úroků, které jsou. Je to řešení - jiné. My ho nepreferujeme. My říkáme, že má existovat solidarita s těmi, kteří díky vnějším okolnostem mají mimořádné zisky. Zisk není sprosté slovo. Není sprosté slovo. Ale pokud je mimořádný zisk díky vnějším okolnostem, tak je na místě legitimní debata, jestli část toho zisku nepoužijeme na kompenzace těm, kteří v těch odvětvích nepodnikají. Na tom není žádné porušení předvolebních slibů. Nic takového tam není. A uvidíme, já myslím, že brzo se budeme bavit o parametrech v Poslanecké sněmovně, a věřím, že i tady najdeme nakonec větší shodu než jenom vládní většinu, protože mi to přijde efektivní, logické a myslím, že to chápou, když se tomu brání i ti, na které ta daň bude bezesporu mířit.
Anebo řekneme ne, nechte si ty zisky a my prohloubíme schodek veřejného rozpočtu. A třetí varianta je, a tu my odmítáme, a třetí varianta, že nebudeme kompenzovat nikomu nic. A tu taky odmítáme. To jsou podle mě tři možné varianty. My jsme se jako vláda a vládní většina rozhodla, že budeme kompenzovat, kolik jenom unesou veřejné rozpočty, a řekli jsme, že v rámci té bilance přemýšlíme o tom, že bychom ty neočekávané zisky nějakým způsobem zdanili. Mně to při logické, ale pokud někdo bude politicky říkat, že buď nemáme dělat, nepomáhat nikomu, anebo že máme zvyšovat jenom zadlužení a nemáme sahat na ty zisky, je to legitimní politický názor, který my ovšem nezastáváme.
U těch úspor - já říkám, já se opravdu těším. My jsme žádné úspory... (Reakce v sále.) Na ty navržené úspory se těším ze strany opozice. A pokud budou proveditelné a rozumné, já budu první, který je podpoří, určitě, to vám můžu slíbit, a že každý návrh velmi poctivě budu zvažovat, ať už na příjmové nebo na výdajové straně, protože říkám, že díky tomu, že jsme v režimu normálního zákona, máme větší prostor pro debatu a posouzení případných pozměňovacích návrhů, které podle mě budou padat jak z opozičních, tak z vládních lavic. Bylo tak vždycky. A byl bych překvapený, kdyby to tak nebylo.
Já bych v této chvíli, než to navrhnu, chtěl dát ke zvážení naší opozici, jestli bychom nezkrátili lhůtu na 18 dnů, abychom v tom týdnu, kdy bude zasedat na Sněmovna, bohužel v tom týdnu je i státní svátek 28. září, měli prostor na případné projednání návrhu ve druhém čtení. Pokud proti tomu budou námitky, tak navrhnu 30 dnů. Myslím, že 30 dnů stačí. Podle mě stačí i těch 18 dnů. Říkám to dopředu, než jsem ten návrh načetl, směřuje to k řádné Poslanecké schůzi, nesměřuje to k žádným brzkým termínům nebo mimořádným schůzím. A předpokládám, že ten materiál máme k dispozici déle než 10 dnů, že mnohé z těch pozměňovacích návrhů jsou bezesporu připraveny, a to bez ohledu na to, jak se k nim postaví rozpočtový výbor, o nich můžeme přemýšlet a pak svým hlasováním rozhodnout.
Určitě nepodpořím a nedoporučuji to nikomu vrátit rozpočet k přepracování, protože pokud to uděláme a pokud by taková většina vznikla, podle mě nevznikne naštěstí v Poslanecké sněmovně, tak veškerá pomoc se jenom oddálí, protože pokud nemáte rozpočtové krytí, tak i kdybyste chtěli, tak bez státního rozpočtu to neposkytnete. Pokud pak budou konkrétní dotazy ke konkrétním položkám, k jednotlivým kapitolám, tak jsem připraven na ty dotazy odpovídat, případně hájit či vysvětlovat. Děkuji za pozornost.
