Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu ve výši 250 mld. Kč pro rok 2024 a 230 mld. Kč v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních a konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,” říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Přestože snižování schodků rozpočtu není tak rychlé, jak jsme si před válkou představovali, nic to nemění na našem jasném předvolebním slibu snížit schodek veřejných financí co nejdříve pod 3 % HDP.“ Deficit veřejných financí by měl přitom podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce výše 3,8 % HDP a v dalších letech klesat na 2,6 % HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 % HDP na konci volebního období v roce 2025.
Ve srovnání se schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 mld. Kč, výdaji vyššími o 126,3 mld. Kč a nižším odhadovaným schodkem o 10 mld. Kč. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 mld. Kč. Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 mld. Kč vyšší odhadované příjmy z DPH (celkem 380,8 mld. Kč) díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 mld. Kč pak příští rok očekáváme vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob (celkem 157,2 mld. Kč) a o 25,1 mld. Kč více na dani z příjmů fyzických osob (celkem 133,7 mld. Kč). O 3,6 mld. Kč vyšší inkaso lze příští rok očekávat také u spotřebních daní (celkem 77,9 mld. Kč).
Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 mld. Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 mld. Kč navíc pro Ministerstvo obrany na nezbytnou modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující války na Ukrajině. Rezort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 110 mld. Kč a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 % z letošních 1,3 %. Významným dodatečným výdajem rozpočtu také bude 10 mld. Kč navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce, čímž transfer ze státního rozpočtu vzroste na bezmála 142 mld. Kč.
V navrženém státním rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 mld. Kč v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly Státní dluh posíleny na částku 65 mld. Kč. „Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i NKÚ. Důsledkem je dnes další prodražování obsluhy státního dluhu, která v roce 2025 přesáhne 80 miliard korun. To jsou peníze, které mohly být například použity na investice nebo ke zvýšení životní úrovně našich občanů,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.
