Kdybych věděl, že je krajan přede mnou, tak bych vydržel. Já jsem si to neuvědomil.
Zkusme si říci a zrekapitulovat, co nám řekli kolegové především ze sociální demokracie. Jsou to zásadní věci. Například - měli jsme velmi dobrou Potůčkovu komisi, my jsme tady řadu věcí debatovali a skvělým výstupem je shoda na tom, že se s tím musí něco udělat. Gratuluji. Já myslím, že mnozí jsme to věděli už před vznikem té komise, že se s tím systémem musí něco udělat.
Předseda rozpočtového výboru pan poslanec Votava říká - a já s ním souhlasím - je třeba předložit smysluplnou důchodovou reformu, která bude mít širší politickou podporu. Podepisuji. Současně říkám, že tato vláda toho není schopna. Sociální demokracie toho není schopna.
Proč jste nepředložili smysluplnou důchodovou reformu a nepokusili jste se získat širší politickou podporu? Protože si s tím nevíte rady. A to je vzkaz voličům, pane předsedo Sklenáku, prostřednictvím pana místopředsedy. Nevíte si s tím rady. Jinak byste s něčím přišli. Ale mít komisi na to, abych se dozvěděl, že s tím máme něco udělat, není to trochu málo? Mně to připadá hodně málo. To přece víme dávno.
Pak bych chtěl říci, a vy to všichni znáte, když se debatuje ve veřejném prostoru o důchodové reformě, tak pro mě z nepochopitelných důvodů jsou záběry na naše stávající seniory. Těch se žádná reforma důchodového systému netýká a nemůže týkat. My všichni bychom měli vyžadovat, když se bavíme ve veřejném prostoru o důchodové reformě, aby byly záběry na dětská hřiště, základní a střední školy, případně na mladé rodiny. Těch se může týkat pozitivní efekt tolik potřebné důchodové reformy.
A vy se teď snažíte na poslední chvíli jeden z parametrů změnit, podle mě špatně, protože vůbec nepřemýšlíte, co s ekonomickým cyklem. Vůbec jsme nevedli debatu o tom, jak zlepšit valorizační vzorec. A já jsem to tady opakovaně říkal u tohoto mikrofonu v okamžiku, kdy jsme projednávali například mimořádné zvýšení důchodů, že to ukazuje na to, že ten valorizační vzorec není dobře nastavený, není schopen reagovat na měnící se ekonomiku a na měnící se ekonomickou kondici České republiky.
Místo toho, místo seriózní debaty, variant, propočtů, výpočtů a hledání shody sem přijde legitimní - to nijak nezpochybňuji - pozměňující návrh ve druhém čtení. A má takovým zásadním způsobem změnit systém.
Pan zpravodaj říkal větu, se kterou také souhlasím, abych nebyl jenom kritický. Já myslím, že je naším společným zájmem, jak zajistit důstojnou penzi těm, kteří celý život odváděli do systému a platili penze jiným. Ale zkusme společně vysvětlovat občanům, že máme /jak bych to nazval, v angličtině bych řekl, že to je fake, česky bych řekl, že to je nepřesný popis/ důchodové pojištění, které platíme ať my, nebo náš zaměstnavatel. Co máme pojištěno? Jak se to týká plátce? Je na něco pojištěn? No, není. Tak zkusme aspoň říci takovou věc, že to je důchodová daň, ze které se platí ti, kteří už v penzi jsou. Nikdo si nic nepředplácí. Mladší generace, ekonomicky aktivní ročníky, platí penze svým předkům. To je v pořádku, ale už ten nepřesný název, nebo zavádějící název důchodové pojištění - přece když je pojištění, tak si pojišťujete něco. Já jsem tady říkal, a všichni kývali před třemi lety hlavou, že dobře, proti tomu nikdo neprotestuje, ale nic se v tom nestalo.
Určitě se shodnu i s paní ministryní, že důchodovou reformu nemůžete napsat v opozičních lavicích. Nemůžete, pokud nemáte týmy právníků, ekonomů, statistiků, těch, kteří modelují matematické modely. Bez toho se to napsat nedá. My můžeme upozorňovat na problémy, můžeme udělat dílčí shodu, jako u třetího pilíře do podpořit, protože to bylo skutečně rozumné, to já potvrzuji, a potvrzuji, že to bylo po dlouhé době něco, co mělo širokou politickou podporu, takže až tady budeme od listopadu vládnout, tak to nezrušíme, to vám můžu slíbit, budeme o tom debatovat, ale kdyby to nebylo tak smutné, tak je to směšné, když slyším od vládních politiků po třech a půl letech: Měli bychom, chceme smysluplnou reformu, hledejme shodu, máme komisi, která nám řekla, že to je problém. A nic. Nic jste s tím neudělali, protože vy jste nic nepředložili.
Já nechci vést staré debaty o druhém pilíři. To je pryč. Nebudeme opakovat ty debaty z roku 2011, 2012, 2013, 2014, 2015. To jste rozhodli. Já říkám, pro nás je to ponaučení propříště, že musíme získat širší politickou podporu a mít stabilnější změnu, protože nikdo z nás - ať se na mě nezlobí ani odpůrci druhého pilíře ani příznivci druhého pilíře - není schopen kvalifikovaně říci, jestli by to přineslo plus nebo minus do systému. Byl konstruován tak, že ten efekt byl dlouhodobý, bylo tam dlouhé přechodné období, stávajících seniorů se to vůbec netýkalo a netýká. To jsou jenom politické proklamace na obou stranách debaty, protože za tak krátkou dobu se nemohly změřit nějaké ekonomické efekty.
Co ovšem svědčí o tom, jak naši občané mají důvěru ve státem organizovaný systém důchodů - a paní ministryně mě určitě doplní a dá mi přesné číslo - zrušili jsme druhý pilíř a zhruba těch 80 tisíc občanů /a já jsem byl jeden z nich, abych nebyl obviňován/ se mohlo rozhodnout, zda si ty peníze vezmou nebo je vrátí do systému. Pokud by existovala velká důvěra ve spravedlivý přístup státu ve stávajícím systému, tak by drtivá většina těch plátců logicky zvolila možnost vrátit ty peníze do systému, vylepšit si svůj budoucí důchod tím, že tam ty peníze dám. Paní ministryně, můžete nám říci, kolik lidí to využilo z těch 80 tisíc? Já nechci číslo, stačí mi procento. Kolik procent plátců, účastníků druhého pilíře, nevěří, že až oni půjdou do důchodu, bude funkční systém stávajícího penzijního systému a že dostanou odpovídající důchod? Já myslím, že minimum, ale čísla má určitě k dispozici buď ministryně práce a sociálních věcí, nebo ministr financí.
A aby ta debata nebyla tak jednostranná vůči vládním stranám, že tady kritizuji pouze sociální demokraty, tak kolegové z KDU, ti se té debatě vyhýbají, jako strana určitě.
A připomeňme si - já si teď nejsem jist, jestli to bylo v roce 2014 nebo 2015, už nevím, ale berme pracovně, že to bylo buď v červnu 2014 nebo v červnu 2015 - omlouvám se, nevím přesně, nepřipravoval jsem se tak detailně na tu debatu - kdy tady vystoupil ministr financí a říká: do osmi týdnů předložím komplexní zásadovou, smysluplnou, nejlepší reformu na světě penzijního systému. My jsme se moc usmívali, načež vyběhl nejvěrnější poslanec hnutí ANO Martin Komárek a ten říká: ještě jsem to neviděl, ale určitě je to skvělé. No a od té doby uběhlo buď rok a tři čtvrtě nebo dva roky a tři čtvrtě, to se fakt omlouvám, jsem to schopen v těch stenozáznamech (nesrozumitelné), a co? Také nic. Tak když říkám, že nepředložila nic sociální demokracie, tak rovnou říkám, že nic nepředložila ani další vládní strana, hnutí ANO, a ani třetí vládní strana, KDU-ČSL, ať jsme spravedliví. A je pravda, když jsme tady debatovali o důchodech pro horníky, tak vlastně napříč politickým spektrem tady znělo: řešme i ostatní rizikové skupiny. A shoda byla na tom, že existují i další rizikové skupiny a že to jsou skupiny našich občanů, kteří by si také zasloužili dřívější odchod do penze. A tak jsme si to tady všichni řekli, ano, to je pravda, tentokrát jsme to nestihli, ale do příště to připravíme. A výsledek, milé kolegyně a milí kolegové - říkala to tady paní poslankyně Maxová - zase nic. Zapomněli jste na svá slova, paní ministryně? Mám najít stenozáznam, když jsme projednávali hornické důchody, kolik slibů tady zaznělo z vládních lavic a porovnat to s dnešní realitou? Zase nic.
Pak se nám nedivte, že nám připadá poměrně legrační, když tady zase dáváte nové sliby a říkáte - to by chtělo vymyslet smysluplnou důchodovou reformu. Tak ji předložte. Čtyři roky na vás pracují týmy na ministerstvech, vy máte ty lidi k dispozici, vy máte k dispozici odborné aparáty. Možná se na tom neshodneme, možná budeme proti, možná jsme blíž, než si myslíme v tom pohledu, jak to financovat. Určitě souhlasím s tím, že je velmi dobré debatovat se zaměstnavateli. A abychom byli spravedliví, není to tak, že pouze ti velcí a nejúspěšnější zaměstnavatelé platí svým zaměstnancům příspěvek na penzi do třetího pilíře. Já znám řadu malých podnikatelů, malých společností s ručením omezeným, malých živnostníků, kteří platí svým zaměstnancům příspěvek do třetího pilíře. A myslím zase, že bychom mohli dostat čísla z MPSV, kolik takových subjektů je, jaká je průměrná úložka, kterou platí zaměstnavatelé měsíčně, třeba podle velikosti podniků, když vezmu drobné, malé, střední a velké podnikatele. To je přece zásadní podklad do té debaty, jak zapojit - Tak ministr financí, tak si to na té vládě řekněte, ten rezortismus mi fakt vadí. Omlouvám se, pokud ty informace mají finance, ale vláda koná jako celek a jedná v celku. Já myslím, že je nám to skoro jedno. Minimálně to budou vědět penzijní fondy, někdo by měl s nimi komunikovat. A ten problém poklesu účastníků třetího pilíře je přece vážný. Já vím, že to číslo je ještě pořád relativně impozantní, ale klesá, čtvrtý rok po sobě, pane zpravodaji, mám pocit, čtvrtý rok po sobě. Uvidíme, jak zareagují ty změny, které jsou platné od 1. ledna a možná ten pokles zastaví. Uvidíme, ale to budeme vědět za rok.
Já opakovaně říkám, my jsme na to připraveni, v našem programu budou naše recepty. Bude to silný program, dobrý program a jsme poučeni z minulosti na to, abychom o své pravdě, o svém přístupu k důchodu se snažili přesvědčit i vás, své politické konkurenty, soupeře nebo taky kolegy, abychom našli stabilní změnu důchodového systému. A když se tady bavíme o odvodech - a mluvil o tom pan zpravodaj - správnou cestou ke zvýšení platů je snížení odvodů, snížení odvodů. Snižme odvody, vytvořme zaměstnavatelům prostor pro zvýšení mezd na úkor těch odvodů. To je správný recept. Nehrajme si s tou trojčlenkou, že když zvýším odvody, což je taky populární nástroj zejména u mých levicových kolegů, tak mám tu trojčlenku a najednou vyberu o 30 mld. víc a mám ten systém v rovnováze. Tak jednoduché to prostě není. Podívejte se do tabulek OECD, podívejte se, na kterém místě jsme. Jestli tomu budete říkat vedlejší náklady práce, víte moc dobře, co myslím. Myslím tím sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance. A i každý živnostník, který má jednoho zaměstnance, to platí. A to číslo, to procento je příliš vysoké. A to je jeden z faktorů, proč nerostou čisté mzdy, protože pro občany je důležitá čistá mzda. Neříkám jediný, je to jeden z faktorů. A tady máme prostor, tak se podívejme do ekonomicky úspěšných zemí, jak je tam vysoké sociální nebo ta část, která se týká důchodu, důchodové pojištění nebo daň - měli bychom tomu říkat důchodová daň - podívejme se, jak jsou zapojeni do toho systému zaměstnavatelé.
A k té výtce, kterou řekl pan předseda rozpočtového výboru. Neexistuje nic jako stoprocentní garance toho, že za třicet let něco dostanete. Jsou případy, kdy zkrachovaly státní systémy, jsou případy, kdy zkrachovaly privátní fondy, a jde jenom o to, jak přísná nastavíme pravidla. Víte, že ta pravidla jsou poměrně přísná. Můžeme si říct, jak dlouho fungovaly buď před transformací nebo po transformaci penzijní fondy ve třetím pilíři. Vznikl nějaký reálný problém? Vždyť už máme dlouholetou zkušenost. Žádný reálný problém tam nevznikl, tak se tím nestrašme, že ten problém existuje. Neexistuje. Pravidla, která jsou nastavena, jsou poměrně přísná, přísný regulátor, žádný ekonomický problém nevznikl, na rozdíl od jiných finančních institucí. Zažívali jsme problémy některých bank, zažívali jsme problémy některých kampeliček, možná i některých pojišťoven. U penzijního fondu žádného zatím naštěstí žádný problém nebyl a díky těm pravidlům, která tady máme, žádný problém ani nehrozí.
A už o tom mluvila paní poslankyně Chalánková, není pravda, že jsme neprovedli nic, případně pouze druhý pilíř. Ono se to jmenovalo malá penzijní reforma, ale ona zas nebyla tak úplně malá dopadem a významem. Je trošku smutné, že ten impulz musel dát až Ústavní soud, vzpomeňte si, tam se řešily různé věci, nejenom věk odchodu do důchodu, ale taky se řešila vlastně ta solidárnost, zásluhovost. Je to zase jedna z věcí, která v našem důchodovém systému je poměrně na extrémní úrovni, ta nízká zásluhovost. A je to zase jedna z věcí, o které bychom měli vážně debatovat. Já myslím, že nikdo nezpochybňuje princip solidarity. Nikdo. Ale musíme se bavit o těch parametrech.
A pokud půjdeme v příštích letech tou iluzí, že se vlastně o vše postará stát, tak to nedopadne dobře. K tomu samozřejmě patří, řekl bych, preventivní působení, přesvědčování občanů, aby věděli, že mají taky spořit v rámci svých možností, že musíme zapojit rodinu do té debaty. Víte, že my dlouhodobě navrhujeme, aby třeba 1 % z důchodového pojištění mohli ti plátci posílat přímo na penzi svých rodičů. To posiluje rodinnou vazbu a posiluje rodinnou politiku. Přitom v tom systému ty peníze zůstanou a je to odměna těm, kteří vychovávají více dětí, že mají možnost mít i tento příplatek. A pokud ty děti vedli ke vzdělání, tak je zase předpoklad, že mají vyšší příjmy, tudíž i to 1 % bude vyšší částka a může to podporovat soudržnost rodiny a mnohé další nástroje.
Paní ministryně se do dnešní rozpravy zapojila tím, že řekla: byl tady všehoschopný ministr. To je trochu málo na důchodovou reformu. Je to možná dost na politický výkřik a na hození nějakého kýble něčeho špinavého na politického konkurenta, ale jak říkal pan předseda rozpočtového výboru - a paní ministryně by mohla naplnit jeho přání - to teda určitě není smysluplná důchodová reforma.
