Za druhé. Pan předseda hospodářského výboru nominovaný do funkce ministra financí - před chvílí jsem četl na serverech, že řekl - já jsem lakomý. Já předpokládám, že to nebyla jeho osobní charakteristika, ale starost o veřejné nebo svěřené prostředky. Myslím, že jste to tak myslel, že to nebyla osobní vlastnost. A já bych vás chtěl vyzvat, pane předsedo prostřednictvím pana místopředsedy, abyste spolu s námi buď hlasoval pro zamítnutí, nebo pro vrácení k přepracování. Ten zákon je nebezpečný socialistický experiment, který přináší řádově desítky miliard nesmyslných výdajů. Protože když budeme mluvit o krajích, které se potýkají s vyloučenými lokalitami - já zůstanu ve svém Moravskoslezském kraji, tak např. vím, že v našem krajském městě jsou stovky, možná tisíce prázdných bytů v Ostravě. Není důvod stavět jiné, pokud nechceme dát práci přes zakázky developerům. To je samozřejmě možné, ale není to úplně účelné.
Nevěřte těm optimistům, kteří si myslí, že když do dneška - a už to bereme potřetí - paní ministryně neodpověděla na ty závažné otázky, že se tak dozví v průběhu druhého čtení. Nebude to tak. Budete hnáni koaliční disciplínou k tomu, abyste to propustili do třetího čtení a pak abyste to ve třetím čtení schválili. Kdybychom udělali zkušební odhlášení a přihlášení a poprosil bych své kolegy z opozice, ze všech opozičních stran, aby se nepřihlašovali, tak zjistíte, že při tom mimořádně důležitém bodu podle mě tady není 67 vládních poslanců, kteří by zajistili usnášeníschopnost v okamžiku, kdy by se vypnuli opoziční poslanci. I ty plné lavice vlády (ve vládní lavici sedí dva ministři) svědčí o tom, jak je to důležité. Je to formální, paní ministryně nás zbytečně trápí, ale když už nám ten boj vyhlásila, tak já to přijímám a budu s ní bojovat i nadále.
Chci říci na začátku, že máme tři skupiny obyvatel, které bychom měli chránit: seniory, hendikepované a potom mladé lidi, kteří odcházejí z dětských domovů. To si myslím, že jsou skupiny, které máme chránit. Tento návrh zákona to ovšem neumožňuje a naopak při péči zejména obcí o tyto občany jim ztěžuje pozici.
Paní ministryně, přestože taky působila, a možná ještě působí, v komunální politice, jakoby nevěřila těm, kteří v komunální politice působí do dneška, mají nějakou zkušenost, ať už starší, nebo aktuální. Tak paní ministryně, zkuste se zeptat například svého kolegy v poslaneckém klubu pana poslance Václava Klučky, který byl mým náměstkem ve statutárním městě Opava, jak jsme spolu řešili sociální bydlení. Je to vládní poslanec. Nebo se zeptejte pana poslance Opálky, který byl opoziční zastupitel v Opavě. Zvládli jsme to. Bez státu. Dokonce jsme dokázali společně zabránit vzniku ubytoven v nevyhovujících objektech v bývalých administrativních či kancelářských prostorách. Systematickým tlakem a využíváním všech zákonných prostředků, které má úřad s rozšířenou působností od stavebního úřadu, živnostenského úřadu, hygieny a podobně. Zabránili jsme tomu vzniku. Současně jsme dlouhodobě podporovali ty organizace, které dělají skutečně sociální služby a starají se o ty lidi, kteří si pomoc zaslouží. Ty měli naši podporu. Nedělali jsme žádné gigantické projekty. Například pro vícečlenné romské rodiny jsme s jednou neziskovkou zřídili byty, které si pronajímalo město, garantovalo soukromým vlastníkům nájemné a ubytovali jsme tyto rodiny, které plnily - musím říct, máme s tím dobré zkušenosti - plnily povinnosti včetně starostí o vzornou docházku svých dětí do škol. A fungovalo to. Nebylo to něco, že bychom vyhlašovali, vyřešíme to pro všechny najednou. A já věřím těmto malým krůčkům, těmto malým projektům, které dnes a denně dělají takřka všechny radnice. V zásadě neznám obec nebo město, on je to spíš problém větších měst než malých obcí, které by to neřešilo. Někde úspěšněji, někde méně, ale poctivě se snaží.
A teď máme návrh zákona, který je myslím potřetí přepsán. Už tam není ta povinnost, ta byla úplně nesmyslná. Nicméně je to skoro povinnost. Máme 2 500 úředníků, které máme rekrutovat, a máme stavět byty. Nedává to žádnou logiku.
Možná bychom mohli, paní ministryně, vést debatu o tom, jak si představujete systém sociálního bydlení, protože sociální bydlení je systém. To není počet bytů a počet dávek a výše dávek. Abychom se bavili o tom, jak ten systém bude prostupný. Jak ten, kdo splní podmínky a osvědčí se, postoupí do vyššího stupně - od nocleháren, azylového bydlení, podmíněných nájmů k nájemnému bydlení. O tom se vůbec nebavíme. Měli bychom podmínit všechny dávky prací. Mimo ty tři skupiny, o kterých jsem mluvil. I ty dávky na bydlení. A dnes a denně slyšíme od našich zaměstnavatelů, že nemohou sehnat lidi. Takže o čem se vlastně bavíme? O těch, kteří pracovat mohou a nechtějí. A než zase budete používat nějaké argumenty, tak znova zopakuji: jsou tři skupiny lidí, které naše pravicová strana chce chránit v otázce bydlení. Senioři, hendikepovaní a mladí lidé, kteří odcházejí z dětských domovů. Vůbec nejde o rozdávání bytů.
Vzpomeňme si, jak jsme tady výraznou většinou přijali podle mě naprosto správnou pravomoc obcí při vzniku ubytoven a při vyplácení doplatku na bydlení. Dohodli jsme se - myslím, že kromě jednoho poslance pro to hlasovali všichni - aby potom ministři za sociální demokracii podle mě udělali věc, která je neslýchaná. Pan ministr vnitra a paní ministryně práce a sociálních věcí svým výkladem ten zákon vlastně zničili. Řekli, že ta povinnost, která je v zákoně, vlastně není povinnost, že to je pouze nějaké doporučení. Zase - zeptejte se v městech, kde je levicové vedení radnice, například v Karviné. Ti to přivítali, vymysleli systém, jak pracovat, vymysleli systém, jak podporovat ty, kteří si to zaslouží, a jak nepodporovat ty, kteří si to nezaslouží. To jsou dvě skupiny - ti všehoschopní, kteří dělají bydlení v nevyhovujících prostorách, a ti, kteří se nesnaží, nepracují a jenom berou. Vy jste jim to se svým kolegou z vlády ze sociální demokracie umožnili provozovat nadále.
Pak jsme přijali nějaký kompromis, který není tak výhodný. Uvidíme, jak bude fungovat. Mluvil už o tom pan poslanec Vilímec. Ale to byla první velká šance s velkou všeobecnou shodou, jak s tím něco udělat. Všichni tady rádi - používám všichni, neříkám vy - mluvíme o tom, jak je třeba bojovat s tím nemravným byznysem s bydlením a s chudobou. A když jsme vymysleli a společně prosadili nějaký nástroj, tak vy jste ho zničili.
Opakovaně tady říkáme, že ubytovny pravděpodobně být musí. Ale ta obec ví moc dobře, jestli tu provozovnu provozuje někdo, kdo dělá skutečně sociální služby, anebo to dělá někdo, který chce jenom vydělat nebo je mu to jedno. Stačí tam mít správce s hroší kůží a ono to funguje. Dlouhodobě říkáme... A kdyžtak nastavme třeba jednotnou sazbu tisíc korun za lůžko a měsíc v ubytovně. To přece není málo. Vůbec tam, kde jsou nižší ceny bytů a nižší nájmy, to není vůbec málo. Splní to ten účel. Přitom to nebude stát tolik peněz jako doposud.
A nedá mi a musím tady přečíst stanovisko Legislativní rady vlády České republiky pracovní komise pro hodnocení dopadu regulace RIA. Opozice by to nenapsala lépe. Rozcupováno od a až do zet, od prvního do posledního paragrafu. Nejdřív vám přečtu závěr, ale pak vás podrobně seznámím s jednotlivými stanovisky z tohoto vládního materiálu.
Vzhledem k rozsahu, složitosti a komplexitě problematiky, vzhledem k povaze nedostatku zprávy RIA nelze v závěru uvést klíčové problémy či hlavní otázky, na které musí zpráva RIA odpovědět. Jinými slovy je to takový blábol, že k tomu nejsme schopni vyprodukovat nějaké závěrečné stanovisko. Co udělá paní ministryně? Místo aby to přepracovala - dávám procedurální návrh na vrácení k přepracování, abych nezapomněl, jelikož jsem se tak rozohnil v tom svém vystoupení - tak nám to tady přinesla, poslala a asi očekávala, že si to nepřečteme. My jsme si to ale, paní ministryně, přečetli. Ale pro vás a pro ty, kteří to nečetli, si dovolím něco z té nepříliš dlouhé zprávy citovat. (Poslanec Zavadil sedí v první lavici a nesouhlasně kýve hlavou.) Pan předseda sociálního výboru říká, že ne. On měl první tady vystoupit a říct: Já jsem garant za sociální zákony, navrhuji vrátit to paní ministryni, je to hrozné, přečetl jsem si zprávu RIA, nepřípustné, dělají to naši úředníci pod tím výborným služebním zákonem. Dokonce Legislativní rada vlády patří do resortu České strany sociálně demokratické. Není to ani zlý opoziční partner. Jsou to jejich vlastní lidi.
Přeskočím úvod. Možná jednu větu. Návrh předpokládá, že náklady na vznik a provoz systému v řádech jednotek miliard... Tak jednotky miliard a sto tisíc lidí, kteří potřebují byty. Když si to dobře vydělíte, tak vám to vychází vlastně na stavbu nového bytu za sto tisíc. No to nevím. To je tak stan s vyhříváním. Nevím. Ale dobře. Návrh předpokládá, že náklady na vznik a provoz systému v řádech jednotek miliard budou vyváženy úsporami, které vzniknou úspěšnou integrací sociálně vyloučených na trh práce, tudíž jim stát nebude muset poskytovat dávky a naopak bude mít z jejich platů daňové příjmy. Já jsem si myslel, že to je dlouhodobý zájem státu, aby ti, kteří mohou pracovat, pracovali, aby nezneužívali systém sociálních dávek, byli zaměstnáni, platili daně. A když ne oni, pokud měli nízké příjmy, tak jejich zaměstnavatelé aspoň odvody za sociální a zdravotní pojištění. Ale předkladatelé návrhu se domnívají, že to tak nebude, dokud nepřijmeme geniální návrh zákona o sociálním bydlení, a pak všichni půjdou pracovat. Mám pocit, že zrovna teď začíná - jsem ještě zvyklý říkat na ČT2, dneska je to ČT Art - Večerníček. Pohádky pro děti. Tak to je taky pohádka. Možná pro dospělé. Přijmeme zákon a ti, kteří doposud zneužívali dávky a nepracovali, hned půjdou všichni pracovat. Zaměstnavatelé budou rádi, to bezesporu, přestanou si stěžovat, že nemají pracovní sílu, nebudou říkat, že jim musíme přivézt pracovní sílu z ciziny.
Připomínky a návrhy změn. Už to někteří kolegové říkali a připomínám, že je to vládní materiál. Návrh zákona prošel od zahájení připomínkového řízení významnými změnami v základních parametrech: od podoby, kdy povinnost zajistit sociální bydlení byla stanovena obcím, přes fázi, kdy by účast obcí byla dobrovolná a povinnost by převzal úřad spadající do gesce MPSV. Už ta myšlenka, že si MPSV zřídí úřad pro výstavbu bytů a domů je docela originální.
Já vím, že se velmi těžko hledá smysl dalšího fungování Státního fondu rozvoje bydlení, tudíž ministerstvo opustilo tu myšlenku, že by byl speciální úřad, už vlastně jeden úřad máme, on to sice není úřad, je to fond, ale výborně, jsme na to připraveni. A povinnost by tedy převzal úřad spadající do gesce MPSV do podoby, kdy je tento úřad nahrazen Státním fondem rozvoje bydlení.
Zpráva RIA tyto zásadní změny ve směřování předkladatele žádným způsobem nevysvětluje, neuvádí je ani jako varianty řešení, nepracuje s nimi a reagovala na ně jen změnami v textu podle toho, jak se měnily návrhy zákona. Mám takovou představu, že zřejmě paní ministryně řekla: budou to dělat povinně obce. A teď slyšela od starostů zcela oprávněné: ani za nic. Tak co s tím? Vytvořím si úřad bez zdůvodnění, bez nějaké racionální ekonomické, provozní úvahy. Pak zřejmě zjistila, že to není tak jednoduché a pak si uvědomila: máme tady Státní fond rozvoje bydlení. Není to sice u mě, je to u paní ministryně pro místní rozvoj, ale hodí se. Zase bez zdůvodnění.
Paní ministryně, první konkrétní dotaz. Jak jste k tomu došli? V čem je varianta Státního fondu rozvoje bydlení lepší než samostatného úřadu? V čem je lepší než povinnost obcí, je jasné, to se ani vysvětlit nedá, tak po vás spravedlivě vysvětlení žádat nemohu. Tomu rozumím a snažím se být spravedlivý.
Cituji opět z vládního materiálu: RIA k uvedenému návrhu zákona formálně - podtrhl jsem si toto slovo - splňuje požadovanou strukturu zprávy. V některých dílčích tématech uvádí podrobné výpočty, a to i s uvedením některých nejistot, které se k takovým výpočtům váží a vysvětlením možné variability.
Na druhé straně musím ocenit jazyk úředníků. Ještě jednou. S uvedením některých nejistot, které se k takovým výpočtům váží a vysvětlením možné variability. Dva a dva jsou čtyři a teď nevím, jaká je variabilita - 3,9, 4,1 - úplně přesně nevím, ale zní to tak učeně a tak odborně.
RIA jako celek i mnohé její dílčí části, pokračují vládní právníci, formálně a nebo obsahově neodpovídají obecným požadavkům a zpráva má rovněž značné nedostatky formální.
V první větě nám píší vládní právníci, že to formálně splňuje, aby ve druhé větě napsali, že to má značné formální nedostatky. To bych i pominul, mně vadí ty obsahové nedostatky. Vím, že tady máme experta na vyhledávání formálních chyb, vidím pana poslance Koníčka, který je známý tím, že mu neunikne ani chybné číslování tabulek a obrázků, ale mně vadí opravdu ty obsahové chyby.
Nejdůležitější jsou z nich uvedeny dále. Dovolte mi, abych citoval. Jedním z klíčových nedostatků zprávy RIA je předpoklad, že náklady na zajištění sociálního bydlení a sociální práci s ním spojené budou vyváženy vstupem části podpořených osob na trh práce, a tím snížením objemu vyplácených dávek a zvýšením daňových příjmů. To jsem říkal před chvílí jinými slovy. Ale píší to i vládní právníci.
Zpráva však nejen, že neuvádí podmínky... (Poslanec se odmlčel vzhledem k diskusi u stolku zpravodajů.) Vy mluvíte k tématu, ale v podřepu u stolku. Nevím, jestli je to úplně správné. Mně to tedy vadí. Já to považuji za důležitý zákon a vy rušíte paní ministryni a jí to pak bude bezesporu chybět. Já fakt počkám, já nikam nespěchám, prodloužili jste jednání, nejsme pod žádným časovým tlakem. Děkuji.
Tak znovu. Jedním z klíčových nedostatků zprávy RIA je předpoklad, a já bych chtěl, aby paní ministryně na ten odstavec reagovala, až se rozhodne mluvit někdy příště, že náklady na zajištění sociálního bydlení a sociální práce s ním spojené budou vyváženy vstupem části podpořených osob na trh práce, a tím snížením objemu vyplácených dávek a zvýšením daňových příjmů.
Zpráva však nejenže neuvádí podmínky, za nichž takový předpoklad může platit, ale ani se je nesnaží uvést. Paní ministryně a její lidé se prostě rozhodli, že pokud to tady vládní většina odhlasuje, tak lidi začnou pracovat. To už není ani pohádka, to je - teď nevím, jak volit slova za tímto mikrofonem - opravdu příliš velký optimismus, naivita, nezkušenost, nebál bych se říct i obtížně vysvětlitelný argument, obtížně doložitelný některými fakty.
Zpráva RIA se ani nesnaží uvést příklady z minulosti a případně míru úspěšnosti, kdy kombinace sociální bydlení...
Takže RIA neuvádí případy z minulosti a míru úspěšnosti, kdy kombinace sociální bydlení plus sociální práce sami o sobě vedly k tomu, že si lidé našli a udrželi práci po určitou dobu delší než několik měsíců. Udrželi si získané bydlení a zapojili se zpět do společnosti. Pokud takové příklady, či alespoň věrohodné dostatečně komplexní modely pracující s konkrétními podmínkami neexistují, jsou všechny předpoklady o vyvážení nákladů přínosy, na nichž je zpráva RIA založena, nevěrohodné a nelze je přijmout. Pokud takové příklady či modely existuji, musí je zpráva RIA uvést a musí poskytnout informace o míře úspěšnosti a podmínkách úspěšnosti integrace.
Když to přeložím z toho hyperkorektního úředního jazyka, protože úředníci slouží vládě a píší materiál paní ministryni, oni si to vymysleli, nic k tomu nemají, nedá se to ničím doložit. To jsem přeložil do obecné češtiny tento text z úřední češtiny. Popis problému je obecný, zkratkovitý, nesouvislý, obtížně srozumitelný a neposkytuje ani dostatečné informace dílčí, ani celkový obraz o tom, jaký problém se zákon snaží vyřešit, jaké jsou jeho příčiny a rozsah, a tudíž není možné v dalších částech RIA posuzovat, v jaké míře, jaké dílčí části problému a jeho příčiny chce návrh zákona odstraňovat či zlepšovat a RIA tak nejen nečiní, ale činit ani nemůže. Zkusme si to přeložit do obecné češtiny.
Já bych asi, pokud bych nechtěl být úplně ostrý, řekl, že ten text je nesmyslný, zkuste to nahradit jedním slovem, když vám vládní právníci napíší, že je obecný, zkratkovitý, nesouvislý, obtížně srozumitelný, neposkytuje ani dostatečné informace dílčí, ani celkový obraz o tom, co vlastně chtějí řešit, píší vládní právníci. A my už se tady potřetí s tímto materiálem trápíme, paní ministryně moudře kývá hlavou, zřejmě o tom přemýšlí a bude nás chtít přesvědčit, že ten popis problému je konkrétní, úplný, souvislý, skvěle srozumitelný a poskytuje dostatečné informace dílčí a současně poskytuje celkový obraz o tom, jaký problém se zákon snaží vyřešit, jaké jsou jeho příčiny a rozsah. Pevně věřím, že se aspoň paní ministryně o to pokusí ve svém vystoupení.
Musím říct, že kdyby mi úředníci napsali takové hodnocení, tak ten materiál vezmu, hodím ho na hlavu státnímu tajemníkovi a všem zaměstnancům Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří jsou pod služebním zákonem a řeknu: tak takhle ne, podívejte si, co si o mně budou číst ti poslanci, nejenom ti, které máme nejraději, ti koaliční partneři, ale i ti opoziční. Paní ministryně, že jste vůbec připustila, že tento materiál čteme, svědčí o tom - určitě vy, kdo jiný, kdo předkládal návrh zákona do vlády, my určitě ne, že jste skutečně spoléhala na to, že to číst nebudeme. Ale četli to ti, kteří sociální služby poskytují, nebojte, ti nás včas navedli, abychom si to přečetli a soustředili se na to nelítostné hodnocení, které provedli právníci vašeho ministra, ne vašeho ministerstva, ti jsou zodpovědní za ten paskvil, který sem přišel, ale za to, jak je zákon napsán a jak je hodnocen.
Z RIA se zdá vyplývat, že problémem je nedostatek nabídky bytů v dostatečně přístupné cenové hladině pro určité skupiny obyvatel, ale lze se i domnívat, že problém je nedostatek finančních prostředků určitých skupin obyvatel a ti si obtížně či vůbec nemohou zajistit bydlení na trhu s byty. Za problém se také považuje tzv. obchod s chudobou, o tom jsem před chvílí mluvil, bezdomovectví, negativní jevy v sociálně vyloučených lokalitách, neefektivní, nemotivační a drahý systém sociálních dávek na bydlení a mnohé další obecně uvedené dílčí problémy, jejich analýza podložená empirickými daty však v RIA není obsažena. Jelikož sociální bydlení je cílena na určité specifické skupiny obyvatel...
Já myslím, že i ostatní poslanci mají možnost se přihlásit a případně oponovat vládním právníkům. Já to pouze čtu. To jsem nepsal já. Já většinou ani nejsem tak ostrý k té vládě, to bych si ani nedovolil. Ještě nevím, jestli to bylo za pana ministra Dienstbiera nebo za pana ministra Chvojky, ale je to opravdu výživný materiál a musíme s tím seznámit veřejnost, abychom věděli, že legislativní rada vlády pracuje poctivě.
Jelikož sociální bydlení je cíleno na určité specifické skupiny obyvatel, jejichž prostý výčet zpráva RIA uvádí např. na str. 15 či na straně 33 až 36, musí zpráva RIA v popisu problémů uvést problémy v členění na tyto specifické skupiny, příčiny či souvislosti problémů těchto specifických skupin a rovněž rozsah a příčiny, proč jsou pro jednotlivé specifické skupiny současné nástroje málo funkční, nefunkční či nedostačující.
V kapitole, která popisuje problém, se uvádí odhad rozsahu těchto cílových skupin patrně správně a s přijatelnou přesností, ale vůbec se zde neuvádí informace, argumenty či podklady, které by popisovaly a vysvětlovaly příčiny a rozdílné specifické potřeby jednotlivých skupin ve vztahu ke stávajícímu systému. Kapitola proto neumožňuje učinit si byť jen rámcový obraz výchozí situace a posuzovat, zdali navržená opatření cílí na skutečné problémy, na jejich příčiny a zdali tak činí v dostatečné míře. .... (nesrozumitelné) tento odstavec, jak píší vládní právníci. Tato kapitola RIA neumožňuje učinit si byť jen rámcový obraz. Jinými slovy, vůbec tam není nic. Žádný obraz si nemůžeme učinit, a proto, zcela správně, když si nemůžeme učinit obraz, jak můžeme hodnotit navržené opatření, když nevíme, co máme řešit, proč to máme řešit, ale víme, že máme stavět byty a přijmout dva a půl tisíce úředníků.
V kapitole jsou dále uváděny mezi cílovými skupinami lidé bez domova (bydlící v azylových domech či ubytovnách), jejichž potřeby charakteristiky a příčiny toho, proč nemají bydlení a mají obtíže je získat či udržet, jsou zásadně odlišné od potřeb, charakteristik a příčin ostatních cílových skupin. Senioři, rodiny s malými dětmi, lidé, kteří náhle ztratí zaměstnání, lidé dlouhodobě nemocní apod. Tyto odlišnosti RIA neuvádí a nepracuje s nimi, přestože povaha problémů bydlení jednotlivých dílčích skupin i potenciál a ochota tyto problémy řešit se mezi těmito skupinami značně liší. Jinými slovy, tento odstavec potvrzuje naše tvrzení a naše politickou představu, že jsou skupiny, které si zaslouží podporu a pomoc, a jsou úplně jiné než ty, kteří si ji nezaslouží. A ty otázky, které tady vznesl pan místopředseda Bartošek a někteří další poslanci, jsou oprávněné. Opravdu ten návrh zákona chce odebrat podporu těm, kteří si ji zaslouží. To je prostě fakt. Paní ministryně, já se ptám, proč. Proč odeberete, jak jsou tady ty příklady, rodině seniorů dva tisíce, tři tisíce měsíčně, abyste pak řekli: My jsme zvedli důchody o tři sta korun, to jsme my. Tři sta korun. Ale seberu tři tisíce nebo dva tisíce, aby byl korektní z těch výpočtů. Jsou to výpočty vašeho koaličního partnera pana místopředsedy Sněmovny Bartoška. Já jsem je nekontroloval a nemám důvod mu nevěřit. To je hezké, že? Vezmu dva tisíce, o tom pomlčím, a pak přidám tři sta. To je pořád minus tisíc sedm set, a to nejsou malé peníze.
Zpráva RIA v části problémy uvádí často jen výčet stávajícího stavu, aniž by uváděla a vysvětlovala, tím méně pak v kontextu problémů jednotlivých specifických skupin, v čem je současný stav nevyhovující, nedostatečný nebo problémový. Viz kapitola 1.2.2.8. poskytující výčet druhů a forem sociální práce nebo kapitola 1.2.2.4. uvádějící nabídku sociálního bydlení apod. Pochvala. První. V RIA se správně uvádí, že problém sociálního bydlení je vztahem nabídky bytů a poptávky. To by nás nenapadlo. Problém bydlení je problémem nabídky a poptávky bytů. Ještě, že máme MPSV. Vzpomínám na tu legendární mezinárodní smlouvu, jak jsme si schvalovali, že žena je člověk ženského pohlaví a dítě je nezletilý člověk. Pamatujete si, paní ministryně? Abych byl spravedlivý, paní ministryně říkala, že to žádají naše odbory, abychom to schválili. Dlouhodobě. Možná ještě za pana předsedy Zavadila to požadovali. Tak jsme to schválili. Už máme jasno. Teď už víme, že problémem bydlení je nabídka a poptávka bytů. Ale vládní právníci to ocenili, paní ministryně. To je opravdu hezké. Ovšem tento vztah není analyzován, není, a je popisován jen v omezené míře. Například zpráva RIA téměř opomíjí příčiny nedostatečné nabídky dostupných bytů pro lidi v azylových domech, ani se nezabývá specifickým charakterem poptávky různých skupin ohrožených ztrátou bydlení. Paní ministryně, zeptejte se kolegů, např. sociálních demokratů, jak se řeší azylové bydlení. V mnoha městech to jsou domy, které jsou ve vlastnictví měst a obcí, starají se o provoz a neziskové organizace, úctyhodné, Armáda spásy, charita provozují tyto domy, poskytují sociální služby a ono to funguje. Takže není to tak, že ty obce doteď nevěděly, nic nedělaly. Už jsem jednou říkal, že opravdu neznám město, které by se tomu nevěnovalo, protože to je reálný problém a každé zastupitelstvo ho řeší bez ohledu na politické složení koalice v tom daném městě.
Proto ani v dalších částech zpráva ani nemůže pracovat se změnami poptávky jednotlivých cílových skupin v důsledku přijetí nové úpravy a i ty dílčí závěry či kvantitativní odhady jsou tak poněkud nevěrohodné. Jinými slovy, úplně nevěrohodné. To nemohou napsat vládní právníci, ale poněkud nevěrohodné je opravdu příkré hodnocení. Jinými slovy, vůbec nevíme, co se může stát. Respektive víme. Budeme vydávat peníze, sebereme je těm, kteří je potřebují a věříme tomu, že ti, kteří zneužívají sociální dávky, půjdou do práce. Já tomu tedy nevěřím.
Zpráva v obecné formě uvádí, že problémy se zajištěním sociálního bydlení se týkají fyzické dostupnosti. Byty nejsou či jsou, ale nejsou nabízeny nebo jsou v nevhodných lokalitách, finanční dostupnosti, byty jsou, ale pro danou skupinu moc drahé, a diskriminace, majitelé nechtějí některé skupině byt pronajmout. Ze zprávy RIA nelze zjistit, jaká je skladba těchto dílčích problémů, nelze ani nepřímo odhadnout, v jaké míře a jakých skupin se tyto dílčí problémy týkají. Já vím, pane předsedo.
Dotčené subjekty jsou uvedeny nedostatečně a nejsou popsány tak, aby s jejich charakteristikami mohla RIA dále pracovat. Namísto toho, aby byly charakterizovány jednotlivé cílové skupiny a povaha jejich poptávky po sociálním bydlení, resp. jejich specifické problémy, je na různých místech zprávy uváděn výčet cílových skupin bez kvalitativních charakteristik a kvantifikace je provedena jako odhad osob podle skupin, které cílovým skupinám uvedeným jinde neodpovídají. Navíc s upozorněním, že jednotlivé skupiny, pro něž je kvantifikace prováděna, se mohou překrývat.
Po pravdě řečeno, i když jsem to četl třikrát, teď poprvé nahlas, úplně nevím, co v tomto odstavci ti vládní právníci chtěli říct. Kromě toho, že pořád říkají: nedostatečné, nevěrohodné, nejsou odhady - úplně jsem nepochopil význam tohoto odstavce. Ale odstavec je zakončen větou: Jedná se o aspekt, jehož závažnost by pravděpodobně prokázala podrobná analýza skutečného stavu, která však v analýze RIA co? Není!
Takže zase, máme soupis mnoha vět, mnoha možná "dobrých" nápadů, ale vládní právníci píšou, že vlastně se to nedá vůbec posoudit.
Cílový stav má popsat především to, v jaké míře, jakým způsobem a jaké části problému popsaného dříve by měly být navrženou regulací vyřešeny. V předložené zprávě namísto toho cílový stav popisuje regulaci samotnou a nikoliv to, jak se zlepší situace, jaké cílové skupiny a v jaké míře.
Varianty řešení představují další zásadní nedostatek zpracované RIA. Překladatel navrhuje variantu nula, současný stav, a variantu 1, nový návrh. Přestože i v průběhu zpracování a dosavadního projednávání se návrh regulace několikrát změnil, varianty řešení s těmito změnami nepracují, nehodnotí je, nerozebírají je, dokonce o nich ve zprávě RIA nejsou poskytnuty žádné informace. Proto vůbec nelze posoudit, zdali změny, k nimž návrhy regulace v průběhu (nesrozumitelné) došlo, jsou změnami k lepšímu či horšímu. A když zase si řekneme úplně, tak jak to normálně v životě funguje, pokud nevíme, jestli jsou změny k lepšímu nebo k horšímu, tak jsou určitě k horšímu. Kdyby byly k lepšímu, tak to tam určitě někdo napíše a pokusí se zdůvodnit.
Chci říct, že jsem se dostal zhruba do 20 % v hodnocení kvality RIA. Chybí mi 80 % a byla by velká škoda, kdybychom neslyšeli těch ostatních 80 %. Já mám v této chvíli, dám si chvilku přestávku, několik návrhů. Už jsem dal procedurální návrh na vrácení k přepracování - to je takový milosrdný postup. Pak navrhuji, abychom prodloužili lhůtu na projednávání o 20 dnů na 80 dnů. Pokud si někteří optimisté myslí, že se to dá opravit, tak aspoň ať se to nedá stihnout. Paní ministryni navrhuji, ať si vezme čas, ať na to množství otázek, které tady padly, aby stihla odpovědět ona či její úřad. A dovolte mi tedy, abych jménem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany požádal o přestávku na jednání klubu, abychom si mohli připravit další dotazy k tomuto návrhu zákona, a to v délce hodiny a 48 minut.
Děkuji vám.
