Roman Sklenák, můj ctěný kolega, tady řekl, my jdeme po jiné cestě, my jsme zvolili jinou cestu. To je pravda. Šest roků jdou po slepé cestě. Šest let jdou a neukázali nic. Ale jdou. A pořád jdou. Před více než rokem jsme iniciovali ve Sněmovně a pak jsme (nesrozumitelné) horní komoru, a Senát nám vrátil pozměňovací návrh k navýšení důchodů, kterým horní komora navrhovala a osvojila si návrh občanských demokratů, abychom zvýšili důchod všem o tisíc korun měsíčně, kteří jsou déle než 25 let v penzi. Tehdy nám ministryně Maláčová a sociální demokraté vytýkali legislativní nedostatky a chyby. Dobrá. My jsme to uznali. Všechny legislativní nedostatky a chyby jsme odstranili. Do roka a do dne jsme ten návrh podali ve Sněmovně a zase jsme (nesrozumitelné) horní komoru. Horní komora nám to poslala zpátky bez legislativních chyb, bez legislativních nedostatků. A jaký byl výsledek? ČSSD byla proti. Takže ta cesta, po které jdou kolegové ze sociální demokracie je úplně jednoduchá - nechtějí zejména ženám zlepšit jejich postavení v důchodovém systému. Nechtějí. Měli několik šancí, minimálně dvě. To je minimálně třetí za poslední dva roky. Dvakrát se vymlouvali na legislativní nedostatky. Pro vás pracuje armáda právníků na tom ministerstvu. Pro nás ne. Slyšeli jsme od navrhovatelů, že jsou připraveni spolupracovat na případném odstranění legislativních nedostatků.
Ale ten spor není vůbec o ten legislativní nedostatek. Ten spor je obsah. Tak si řekněme. My s tím obsahem nesouhlasíme, to je politický názor a můžeme se o něj přít. Neschovávejme se za to, že někdo má armádu úředníků a je schopen ty paragrafy napsat o něco lépe než ten, kdo je k dispozici nemá. To je asi logické. Na tom není nic divného. Taky jste byli v opozici a sami víte, jak je těžké z opozice psát legislativně kvalitně návrhy, když nemáte tu armádu úředníků, nemáte vnější ani vnitřní připomínkové řízení. Takže to jsou všechno výmluvy. Takže Roman Sklenák, omlouvám se ctěnému kolegovi, jeho kolegové jdou, jdou šest let po slepé cestě a pro ženy v důchodu neudělali vůbec nic.
A skutečně mě nebaví ta propaganda, jak tady říkal poslanec ano, my jsme přidali jako nikdy jindy. Tak posuzujte relativně. Nikdy nebyl tak nízký poměr důchodů k průměrné mzdě, k průměrnému důchodu, jako je nyní. Poděkujte zaměstnavatelům. Ti platí důchodové pojištění. Žádná vláda. Žádná! Ani tato. Ani minulá. Ani budoucí. Dokonce jak jsem říkal u rozpočtu, příští rok zaměstnavatelé a zaměstnanci a živnostníci odvedou na důchodovém pojištění o 17 miliard korun více, než i potom zvýšení důchodů se na penze vydá ze státního rozpočtu. Takže jestli máme někomu poděkovat, tak zaměstnavatelům, zaměstnancům, živnostníkům a drobným podnikatelům. Ti to platí.
A už se nebudu pouštět do toho, že ze zákona je to 750 korun, a my jako sněmovna jednomyslně, jak tady bylo řečeno, jsme přidali 150 korun. Ale mohli jsme je přidat jenom proto, že ti, kteří produkují hodnoty, platí daně, platí důchodové pojištění, nám to umožnili. Tak už tady přestaňte chodit a říkat, za nás to je tak, jak nikdy. Opravdu? Podívejme se dneska na servery. Před 15 lety by stačila zpráva Premiérovy firmy čerpaly dotace, aby ten premiér skončil. I kdyby je čerpal úplně přesně. O tom se nemusíme přít. To je realita.
Dneska nejenom, že zpráva, že premiérovy firmy čerpaly dotace, my k tomu dáme neoprávněně a vy se tváříte jakoby nic. Že je to normální. To je problém české politiky! A dívám se tam vlevo. Vy jste ti, kteří ho kryjete! Ano, jste to vy! Velký problém, zásadní problém, žádný problém, kolegové socdem. Tak si představte vašeho premiéra, o kterém by se psalo, že čerpá dotace, že čerpají dotace jeho firmy. Oprávněně. Zbavili byste se ho. A teď držíte premiéra, jehož firmy čerpají dotace neoprávněně a ještě zatloukáte, zatloukáte, zatloukáte. Paní ministryně tu není... Nepokřikujte po mně, paní poslankyně, (z lavic ANO) nepokřikujte po mně, požádám pana místopředsedu... Já vím, že se vám to špatně poslouchá!
Já souhlasím s Romanem Sklenákem, abych jenom nekritizoval, že máme právo hodnotit legislativní kvalitu návrhů, ať už jsou vládní, poslanecké, senátní či jakékoli jiné. S tím naprosto souhlasím a mně to nevadí. Myslím si, že ti, kteří takový zákon předkládají, se s tou kritikou mají vyrovnat. Buď ji odmítnout, jasně vyvrátit, anebo říct, jak to řekli kolegové z KDU, ano, jsme si toho vědomi, pojďme to odpracovat! Není pravda, že kterýkoli návrh zákona se dá použít jako nosič! Nedá mi to, tak jenom taková soukromá poznámka pro Romana Sklenáka: Pamatujeme si, pane poslanče Sklenáku, prostřednictvím pana místopředsedy, na služební zákon? Já ano. Já myslím, že my dva si rozumíme, o čem mluvím, co byl nosič a jaká byla kvalita legislativního poslaneckého návrhu. Takže kdybych to měl shrnout: My jsme pro, abychom to pustili do druhého čtení, abychom případné legislativní nedostatky odstranili, vyjasnili, ale zkusme ten zákon posuzovat obsahově. O co v něm skutečně jde. A až na druhém místě ty legislativní nedostatky. A když se nepodaří odstranit, pak je legitimní pro takový návrh zákona ve třetím čtení nehlasovat.
