Pan ministr vlastně zmínil ty dva trendy, které jsem chtěl zmínit také. Je to zhruba 60 na 40. Já myslím, že je dobře, že si všichni budeme pamatovat jeden, dva, tři miliony. To jsou čísla, která... 22 tisíc navíc není úplně podstatné. Nicméně opravdu nám klesá procentuální podíl těch, kteří jsou v hlavní činnosti. Minus těch čísel z té interpelace, zhruba v roce 2012 to bylo 65, 35. A dneska je to 60 na 40. A současně z toho trendu je evidentní to, co říkal pan ministr, že ta populace, resp. věkový věk živnostníků se zvyšuje. A tam právě směřoval i ten dotaz ohledně toho počtu studentů, jak motivovat mladé lidi, aby se také část z nich zkusila živit samostatně. A abychom měli ta čísla a tady ten trend vidíme, tak si myslím, že máme přemýšlet o podmínkách pro mladé začínající. Jak je zatraktivnit, aby si to zkusili. Aby největším cílem studentům jak dneska je, aby nastoupili nejlépe do nějakého velkého korporátu. Když čtete výsledky aspoň v médiích o tom, co si přejí končící vysokoškoláci, jak si představují svoji další kariéru, tak naprostá většina chce nastoupit do velkých korporátů.
Já když debatuji se studenty, říkám, já tomu rozumím. Na druhé straně tam máte ten svůj rozvoj nejvíc vázaný interními a vnitřními předpisy. Tam prostě zapadnete jako kolečka do toho velkého stroje, a když jste šikovní, tak strojem někdy lezete nahoru, ale objektivně řečeno, máte tam méně prostoru pro nějaký kreativní přístup v uplatňování vlastních nápadů apod. K tomu také směřovala ta interpelace, tak abychom ta čísla měli a pak mohli věcně debatovat.
Já už k tomu nic víc nemám. Kdyby pan ministr souhlasil s tím, že bychom vyslovili ten nesouhlas, ať to máme i formálně, že to říkám. Dnes už nebudu znova vyslovovat nesouhlas. A kdokoliv z vás, kolegyně, kolegové, budete mít zájem, tak vám ty čísla samozřejmě dám k dispozici, abychom mohli společně přemýšlet o podmínkách pro podnikání pro naše živnostníky.
A z té debaty ještě jedna věc. A poprosil bych asi pana ministra, aby na vládě se poradili v nějakém možném sjednocení, jak v té databázi, tak v tom názvosloví. To se velmi těžko dá napsat z opozičních lavic, protože to určitě bude podrobná legislativní práce. A já souhlasím s tím, že z těch čísel, které jsou (nesrozumitelné) databázi, vlastně bylo to stejně jako pan ministr, že ta vypovídající je ta databáze OSVČ těch, kteří platí pojištění. Spíš mě zaráží, že padesát procent živnostníků je vlastně neaktivních. Nevím, pan ministr se to občas snaží a je to rozumné, že to není každý rok, tak jenom někdy si zase říct třeba na hospodářském výboru, v bodě různé nebo při nějaké příležitosti, až se budou projednávat živnostníci, kdy naposled se to nějakým způsobem aktualizovalo, a jaká je příčina. Mně přijde padesát procent hodně. Já bych řekl, že přirozeně může být patnáct, dvacet procent. Někdo to přeruší apod. Takže opravdu nejvypovídající je ta tabulka z OSVČ těch, kteří platí pojištění. To jsou ti, kteří skutečně podnikají zhruba v tom poměru 60 ku 40.
Možná ještě zajímavá věc. Ta mě napadla dodatečně. To jsem do té interpelace nezmínil. Určitě by bylo zajímavé se také podívat na počty těch, kteří používají výdajové paušály v jednotlivých skupinách výdajových paušálů, u těch aktivních. Když se tak přeme o výši výdajových paušálů, zda je to ulehčení byrokracie nebo nástrojem k daňové optimalizaci, abychom viděli na to konkrétní legislativní prostředí, jak reagují vlastní živnostníci, kolik z nich volí jeden výdajový paušál, a kolik z nich sleduje jednotlivé náklady a jednotlivé příjmy. To si myslím, že je také zajímavé do té debaty o případné úpravě podnikatelského prostředí. Děkuji a dávám tedy formálně návrh na vyslovení nesouhlasu s touto odpovědí s tím dodatkem, že pan ministr přislíbil - a já mu za to děkuji, že ty dodatečné údaje ještě písemně dostanu.
