V současné době působí jakýkoli exekutorský úřad na celém území republiky, bez ohledu na to, kde je trvalé bydliště dlužníka, oprávněného vymáhat pohledávku či soud, který o exekucích rozhoduje! Tato naprosto volná volba exekutora se bohužel neosvědčila. Nepředpokládalo se, že exekutorské úřady v podstatě ovládnou správci velkých portfolií, kteří pořádají výběrová řízení na exekutorské úřady a kromě technické způsobilosti budou požadovat také „desátky“ z odměn pověřených exekutorů. Samotní zástupci exekutorů mi vylíčili, že systém je nastavený podobně jako ve stavebnictví – monopolizace velkých úřadů a obchod s přeprodáváním pohledávek se stal samozřejmostí.
Takovýto systém však vede z praktického hlediska k tomu, že se exekutor pro povinného může stát nedostupným, neboť jeho kancelář může být stovky kilometrů daleko, a z finančního hlediska se výrazně a značně uměle navyšují náklady na exekuci samotnou. Náklady za přejíždění vykonavatelů z druhého konce republiky se projevují na nákladech a hradí to povinní. Původně sledovaná výhoda oprávněných pro svobodnou volbu exekutora se zcela minula účinkem.
Výkon exekuce je přenesením veřejné moci od státu na soukromého exekutora. Stát přenesl část své moci, tedy prostředky způsobilé zajistit vymožení nesplněné povinnosti, právě na tyto osoby. Přičemž při výkonu státní moci je obvyklé, aby orgány nebo osoby, které tuto moc vykonávají, byly určeny pravidly o místní příslušnosti. Věřím, že změnu zákona přivítá i většina exekutorských úřadů v republice. Omezením „tržního“ prostředí omezíme mnoho excesů v exekuční činnosti - eliminujeme kupčení s pohledávkami za provize, což povede ke zlevnění exekucí. A navrátíme lidskost do jednání, protože v kraji se lidé dobře znají a exekutoři sami budou mít zpětnou vazbu od svých sousedů!
Věřím, že tato úprava zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti bude jedním z dalších kladných posunů v situaci a přispěje k spravedlivější vymahatelnosti práva.
Ing. Zdeněk Škromach, místopředseda Senátu PČR