Volební období 2012 – 2016 skončilo a je na čase shrnout výsledky mého čtyřletého působení na pozici radního pro oblast kultury a památkové péče Středočeského kraje.  První oblastí, ve které se podařilo vykonat hodně práce, byla oblast koncepčního řešení problematiky.

Na začátku jsem zpracoval Středočeskou koncepcí resortu kultury v současné době krize, která obsahovala opatření pro zefektivnění hospodaření, snížení provozních nákladů i zvýšení příjmů. Rada kraje jí vzala na vědomí a řada opatření se průběžně realizovala.

Schválena byla aktualizovaná koncepce podpory regionálních funkcí knihoven. Stará koncepce platila od roku 2005 a byla již nevyhovující. Stará koncepce řešila pouze nákup a distribuci knih, v nové se již zabýváme celou správou obstaraných knih, od nákupu, evidence, distribuce, ošetřování až po vyřazení a také, jaký poměr celkové dotace by měl být vyhrazen právě na nákup výměnného fondu. Spočítána byla také minimální částka pro zajištění regionálních funkcí knihoven.

Ve Středočeském kraji plní funkci ústřední krajské knihovny a metodického a poradenského centra knihoven Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Ve spolupráci s pověřenými knihovnami (Městská knihovna Benešov, Městská knihovna Kutná Hora, Knihovna města Mladá Boleslav a Knihovna Jana Drdy Příbram) zajišťuje plnění regionálních funkcí více než 700 zejména neprofesionálních nebo poloprofesionálních knihoven. Zejména v malých obcích a městech, kde knihovny plní roli i komunitních, sociálních, kulturních center a přitom mají neprofesionální knihovníky, fungují s omezenou otevírací dobou i knižním fondem, je tato koncepce vítaným oživením, které navíc stírá rozdíly mezi malými a velkými knihovnami. V koncepci je pamatováno také na pravidelné oceňování nejlepších neprofesionálních knihovníků (Kramerius).

Dalším schváleným dokumentem byla Koncepce podpory památkové péče ve Středočeském kraji 2014 – 2016. Smyslem koncepce bylo zanalyzovat současnou situaci v oblasti památkové péče, poukázat na pozitivní i negativní trendy a navrhnout opatření, které mají vést k dalšímu vývoji památkové péče v kraji.

Koncepce popisuje v první části faktograficky rozsah památek na území kraje, vývoj financování podpory památek z krajského a státního rozpočtu, zmíněna je i problematika archeologické péče a nehrazených archeologických výzkumů. Samostatně je rozebrána kompetence odboru po stránce samostatné a přenesené působnosti i výkon státní památkové péče v obcích s rozšířenou působností.

V navržených závěrech koncepce počítá s postupným navyšováním dotací na obnovu památek i z evropských fondů, s podporou oživování kulturních památek, zpřístupnění seznamu kulturních památek veřejnosti a ve zvyšování profesní způsobilosti orgánů státní památkové péče. Nechybí ani vytváření pozitivního obrazu památkové péče, a to přes publikování podpořených akcí a efektivnější komunikaci s médii.

Významným dokumentem se stala také schválená Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu ve Středočeském kraji na období 2015 – 2018, která se zabývá projevy tradiční lidové kultury, jako jsou lidové obřady, obyčeje, zvyky, hudba a tanec, lidová slovesnost, lidová řemeslná a lidová umělecká výroba, rozličné technologické postupy a dovednosti. Mnoho těchto projevů není ve Středočeském kraji doposud dostatečně zdokumentováno a řadě z těchto kulturních tradic a hodnot hrozí zánik. Koncepce se zabývá v souladu s usnesením vlády konkrétními opatřeními, povinnostmi a doporučeními, které by měly být realizovány prostřednictvím stávajících institucí tak, aby se tradiční lidová kultura nejen zdokumentovala a uchovala pro příští generace, ale aby se i více podpořila. Na základě koncepce vznikl i seznam projevů tradiční lidové kultury, do kterého již bylo několik projevů komisí zapsáno. Ve Středočeském kraji má tradiční lidovou kulturu v gesci Regionální muzeum v Kolíně, pod kterým se nachází Regionální odborné pracoviště péče o tradiční lidovou kulturu.

Průlomové bylo i schválení koncepční podpory profesionálních divadel na léta 2016 – 2020. Dosavadní grantový způsob podpory divadel přinášel nejistotu a nedoceňoval význam divadel pro občany kraje. Proto byl nahrazen koncepční dlouhodobou podporou, která má zároveň i motivační charakter. Každé divadlo obdrží poměrnou fixní částku a dále částku pohyblivou, která odráží úspěšnost divadla v několika předem daných kritériích s patřičnou váhou.

Mezi hodnocenými kritérii pohyblivé složky jsou pro 3 profesionální divadla v kraji, jednosouborová divadla v Příbrami a v Mladé Boleslavi a dvousouborové divadlo v Kladně, např. počty představení vlastních her v roce, počet vlastních zájezdových představení, míra soběstačnosti a bonus, který zohlední počty premiér i účast na profesionálních přehlídkách a získaná ocenění, jako je třeba Thálie.

A příště budeme pokračovat další oblastí, v které se řada věcí podařilaJ.