Bolest a krev, zděšení, slzy,

z Bruselu vítr studeně vane.

Město Atomia vstalo moc brzy,

v plamenech teroru od rána plane.

Mrtví nás varují, mrtví se ptají:

Proč utrpení, proč umírání?

Za řekou Acherón odpověď znají.

Živí však mlčí a přichází lhaní…

Z Bruselu, Paříže, Londýna, Oděsy,

z Moskvy a Beslanu a z dalších míst,

nevinných stovky jmen – oběti nás děsí-

každý rok stále víc musíme číst.

Kdo stvořil Al-kajdu, An-Nusrá, Daéš?

Kde je ta pravda, kdo vinen je za lež?

Kdo stvořil majdany, arabská jara, 

převraty, agrese, ohnul lidská práva?

Lidice, My Lai výstrahou být měly.

Orange plyn, napalm, zpustošená zem. 

Zvony smrti však znovu vždy zněly.

Z bezpečí, míru se stal jenom sen. 

Selekce podivná ovládla svět.

Špatný je Krym, ne Kosovo.

Vadí prý Putin, ne Pinochet,

pochody SS, v „rudých“ olovo.

Vždy, když jde o zdroje, o trhy nové,

z nevinných vinní jsou, z katů jsou bratři.

Z pravdy lež stává se, a pouhým slovem

lidem je kradeno vše, co jim patří.

Žaluji, žaluji!

Za bomby, agrese,

války a lhaní

vinen je kapitál!

Mír místo války!

Chléb místo zbraní!