Na začátek trocha čísel
Celková
výše rozpočtu činí 960 miliard eur v závazcích, resp. 908 miliard v
platbách. To znamená, že EU bude v příštích 7 letech disponovat o cca
3,5% méně prostředků než v předchozím období 2007-2013. Evropský
parlament v průběhu jednání požadoval především více investic pro růst a
zaměstnanost a také více pružnosti.
Nejdůležitější skutečností
pro Česku republiku však je, že v loňském roce získala čistý přínos z
tohoto zdroje ve výši až 2 % svého HDP. Kalousek byl pro zkrácení
rozpočtu EU – zřejmě asi nepochopil, že je i v českém zájmu rozpočet
navýšit. Ano, sice by Česká republika platila více do rozpočtu, ale
těžila by z tohoto rozpočtu mnohem víc.
Flexibilita a revize
Nejdůležitější
v tomto kompromisu byla dohoda, že dojde k přezkoumání a následné
revizi příštího Víceletého finančního rámce EU 2014-2020 (VFR) na konci
roku 2016 s cílem umožnit příští Komisi a Parlamentu přehodnotit
politické priority EU, přizpůsobit VFR novým problémům a potřebám a plně
zohlednit nejnovější makroekonomické výhledy. Toto je velmi důležité,
protože v polovině období VFR by mohla jak nová Komise, tak i nový
Evropský parlament přezkoumat VFR.
Ponaučení a další postup
Přezkoumání
by spočítalo i v možném zkrácení jeho období. Rozpočtový výbor
Evropského parlamentu po jednání VFR navrhl zprávu „O jednáních o VFR na
období 2014–2020: ponaučení a další postup”, kde klade důraz na to, aby
délka VFR, respektive plánovacího období, odpovídala i volebnímu období
Evropského parlamentu či období Evropské komise. Pokud bude VFR
korespondovat s délkou mandátu Parlamentu a Komise, bude zaručena i
demokratická legitimita při tak dlouhodobých řešeních.
No a z
hlediska ponaučení pro Českou republiku – do budoucna - určitě bylo
užitečné tento rozpočet při příštím jednání navýšit, abychom z rozpočtu
EU mohli co nejvíce těžit – Česká republika má možnosti, jak si v rámci
Evropské rady toto navýšení vyjednat.