Celková výše rozpočtu činí 960 miliard eur v závazcích, resp. 908 miliard v platbách. To znamená, že EU bude v příštích 7 letech disponovat o cca 3,5% méně prostředků než v předchozím období 2007-2013. Evropský parlament v průběhu jednání požadoval především více investic pro růst a zaměstnanost a také více pružnosti.

Nejdůležitější skutečností pro Česku republiku však je, že v loňském roce získala čistý přínos z tohoto zdroje ve výši až 2 % svého HDP. Kalousek byl pro zkrácení rozpočtu EU – zřejmě asi nepochopil, že je i v českém zájmu rozpočet navýšit. Ano, sice by Česká republika platila více do rozpočtu, ale těžila by z tohoto rozpočtu mnohem víc.

Flexibilita a revize

Nejdůležitější v tomto kompromisu byla dohoda, že dojde k přezkoumání a následné revizi příštího Víceletého finančního rámce EU 2014-2020 (VFR) na konci roku 2016 s cílem umožnit příští Komisi a Parlamentu přehodnotit politické priority EU, přizpůsobit VFR novým problémům a potřebám a plně zohlednit nejnovější makroekonomické výhledy.  Toto je velmi důležité, protože v polovině období VFR by mohla jak nová Komise, tak i nový Evropský parlament přezkoumat VFR.

Ponaučení a další postup

Přezkoumání by spočítalo i v možném zkrácení jeho období. Rozpočtový výbor Evropského parlamentu po jednání VFR navrhl zprávu „O jednáních o VFR na období 2014–2020: ponaučení a další postup”, kde klade důraz na to, aby délka VFR, respektive plánovacího období, odpovídala i volebnímu období Evropského parlamentu či období Evropské komise. Pokud bude VFR korespondovat s délkou mandátu Parlamentu a Komise, bude zaručena i demokratická legitimita při tak dlouhodobých řešeních.

No a z hlediska ponaučení pro Českou republiku – do budoucna - určitě bylo užitečné tento rozpočet při příštím jednání navýšit, abychom z rozpočtu EU mohli co nejvíce těžit – Česká republika má možnosti, jak si v rámci Evropské rady toto navýšení vyjednat.