projednáváme návrh poslanců Marka Bendy, Marka Výborného, Jana Jakoba, Josefa Cogana a Jakuba Michálka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Projednáváme, jak již bylo zmíněno, poslanecký návrh zákona. K této oblasti se vrátím potom v obecné rozpravě.
Předkladatelé uvádějí nedostatky, které spatřují v dosavadní právní úpravě a deklarují, že chtějí vytvořit předpoklady pro ještě hlubší depolitizaci a profesionalizaci státní služby, motivovat státní zaměstnance k dalšímu profesnímu rozvoji a k vyšší kvalitě vykonávané služby a posílit i odpovědnost představených. Důvodová zpráva uvádí okruhy problémů, které chce novelou odstranit.
Kritizovaným nedostatkem stávající právní úpravy má být existence dvou na sobě nezávislých pozic náměstků v ministerstvech a Úřadu vlády České republiky - náměstka člena vlády, který je součástí politického aparátu a nemá významné pravomoci ve služebních vztazích a náměstka pro řízení sekce, jenž je představeným a tedy stupněm řízení podle zákona o státní službě.
Pro odpolitizování státní správy jako jednoho z cílů zákona o státní službě považují předkladatelé nezbytné striktní oddělení politické a úřednické, odborné, linie státní správy. Dosavadní systém výběru představených údajně posiluje uzavřenost státní služby a omezuje do ní přístup některým odborníkům, což má mít negativní dopad na profesionalitu státní správy a neumožnění schopným státním zaměstnancům téměř žádný kariérní posun. Vysoká stabilita má uzavírat státní službu i odborníkům zvenčí.
Neztotožňuji se s předkladateli zákona, že vysoká stabilita je ve státní službě problémem. Je zcela opomíjen přínos stability pro činnosti související s administrováním a rozhodováním ve správních řízeních a řízeních o přestupcích. Například ministerstva jsou v některých řízeních odvolacími orgány a také přezkoumávají rozhodnutí správních orgánů. Stabilizace státní správy na takových postech je spíše žádoucí z důvodů sjednocení rozhodovací praxe.
Předložený návrh si klade za cíl snížení administrativní náročnosti související s prováděním výběrových řízení a to formou vynětí výběrového řízení z působnosti části druhé a třetí správního řádu. Zjednodušeně řečeno, jmenování výběrové komise nebude mít formu rozhodnutí. Navrhuje se zkrácení minimální lhůty pro podávání žádostí z 10 dnů na 7 dnů, přičemž se této možnosti nemusí využít. Tato úprava se jeví zbytečná. Je však v rozporu s deklarovanou snahou umožnit širší zapojení odborné veřejnosti do výběrových řízení.
Pokud se toto ustanovení bude využívat, tak se možným uchazečům znemožní řádné posouzení, zda se přihlásit či nikoliv, neboť v této lhůtě je zahrnuto i samotné doručení, to je ne podání na poštu, ale doručení na podatelnu konkrétního úřadu. Žadatel nemající datovou schránku a bydlící ve větší vzdálenosti bude muset zajistit osobní dopravu žádosti na podatelnu. Sedm dní pro rozhodnutí, zda se přihlásím či nikoliv na takto významnou pozici a ještě stihnu doručit žádost, se mi zdá málo, pokud o tom nevím dopředu.
Rozšíří se možnost omezit počet žadatelů, kteří absolvují pohovor před výběrovou komisí. Omezení bude dáno úspěšným zvládnutím písemné zkoušky předcházející provedení ústního pohovoru. Dosud je možné tento postup uplatnit, pokud počet žadatelů činí nejméně deset a k pohovoru je nutné pozvat nejméně pět žadatelů. Nově se navrhuje snížit počet žadatelů nejméně na pět a k pohovoru pak pozvat nejméně tři žadatele.
Navrhovatelé předpokládají, že žádosti o náhradní termíny pohovorů jsou převážně účelové a chtějí tomu zabránit tak, že náhradní termín pohovoru bude primárně umožněn pouze se souhlasem služebního orgánu bez ohledu na povahu překážky účasti na stanoveném termínu pohovoru. Dle současné úpravy musí výběrová komise, pokud se žadatel náležitě omluví, vždy stanovit náhradní termín pohovoru a to pouze v případech překážky na vůli žadatele nezávislé.
Dále je navržena z důvodu zrychlení řízení povinnost žadatele o přijetí do služebního poměru sdělit v žádosti elektronickou adresu pro doručování dokumentů ve výběrovém řízení, pokud nebude mít žadatel zřízenu datovou schránku.
Navrhuje se zrušení institutu námitek proti průběhu a výsledku výběrového řízení s tím, že pro ochranu žadatelů postačuje institut stížnosti podle § 175 správního řádu. Výběrové řízení má být zkráceno z devadesáti dnů od uplynutí lhůty pro podávání žádosti na šedesát dnů. Při obsazování služebních míst zařazených v rozsahu páté až deváté platové třídy nebude nutný výběr prostřednictvím výběrových komisí. Bude možné, aby posouzení vhodnosti žadatelů provedl přímo bezprostředně nadřízený představený.
Navrhuje se rozšíření okruhu osob, které se mohou účastnit výběrového řízení na představené. Mění se názvosloví a náměstci pro řízení sekce budou nově vrchními řediteli sekce. Náměstci člena vlády nově budou pouze ti, kteří plní úkoly nikoliv nezávisle na politické vůli. Zjednodušeně řečeno, náměstci budou pouze političtí náměstci, přičemž se navíc ruší limit počtu těchto náměstků ze dvou na neomezený počet.
Dle článku 38 odst. 2 Ústavy České republiky člen vlády je povinnen osobně se dostavit do schůze Poslanecké sněmovny na základě jejího usnesení. To platí i o schůzi výboru, komise nebo vyšetřovací komise, kde se však člen vlády může dát zastupovat svým náměstkem nebo jiným členem vlády, není-li výslovně požadována jeho osobní účast.
V důvodové zprávě navrhovatelé sice uvádí, že příslušný člen vlády může stanovit, že jej vrchní ředitel sekce může zastupovat na jednání schůze vlády, na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny, včetně vyšetřovací komise, nebo schůzi výboru nebo komise Senátu, avšak je otázkou, zda takovéto pověření nebude v rozporu s ústavou, když navíc počet politických náměstků bude neomezen. Není potom dán důvod, aby název náměstek v ústavě byl nahrazován nějakým jiným vysvětlením daného pojmu v jiném zákonu, když náměstci budou existovat. Na tomto problému je zřetelně vidět, proč měl být právě tento návrh zákona předkládán standardní legislativní cestou.
Novým institutem je zavedení funkčního období představených. Předložený návrh zavádí funkční období pro všechny představené, vyjma vedoucích oddělení na dobu pěti let. Rozšiřuje se tak okruh představených, kteří jsou jmenováni na dobu určitou. Stejné služební místo lze při úspěšném absolvování výběrového řízení zastávat opakovaně. V případě, že bude ve výběrovém řízení vybrán jiný uchazeč, dosavadnímu představenému nezanikne služební poměr a bude převeden na jiné vhodné služební místo.
Jak tomu však bude, nebude-li jiné vhodné místo k dispozici? Tato otázka může mít negativní vliv na ochotu přihlásit se do výběrového řízení. Velmi důležitá v tomto zákoně jsou přechodná ustanovení. Výběrová řízení na obsazení volných služebních míst představených zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to toho dne pravomocně neskončená se budou rušit. Ostatní výběrová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posoudí ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se u představených bude posuzovat jejich pětileté funkční období ode dne jmenování, a to zpětně. Pokud byli jmenovaní před více než pěti lety, tak doba určitá pro jejich jmenování do funkce skončí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K tomu si dovolím citovat z důvodové zprávy k bodu čtyři přechodných ustanovení: " V případě obsazování služebního místa vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru postupem podle navrhovaného zákona nejde o plošné přesoutěžení, výběrové řízení je nezbytné vyhlašovat postupně a uvážlivě, přičemž harmonogram je na odpovědnosti služebních orgánů, respektive členů vlády. Jako zpravodaj si dovoluji upozornit, že nezbytnost postupného a uvážlivého vyhlašování výběrových řízení je pouze v důvodové zprávě, avšak není zakomponována v návrhu zákona. Účinnost je navrhována 1. ledna 2023, tedy již příští rok.
Zásadní nedostatek vidím v tom, že se neuvažuje koncepčně, a to, že úředníci jsou také na obcích a ti se řídí zákonem 312/2002 Sb., zákon o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Uvedu jeden do očí bijící příklad. Dle navrhované úpravy nebude muset být na služební místa zařazené v rozsahu 5. až 9. platové třídy potřeba výběrové komise, postačí posouzení bezprostředně nadřízeným představeným. Naproti tomu krajské úřady, magistráty, městské obvody, městské části a obce třetího a druhého stupně jsou však povinny pro vznik pracovního poměru na dobu neurčitou u jakéhokoliv úředníka vždy udělat výběrové řízení s celou komisí, a to bez ohledu do zařazení do platové třídy. Provázanost zákona o úřednících územních samosprávných celků a zákona o statní službě by měla být samozřejmostí. Další významnou odchylkou pouhých obcí od státu je nedotknutelnost tajemníků obcí, kteří jsou odvolatelní snad jen v případě z důvodu shodných s výpovědními důvody dle zákoníku práce. Je otázkou, zda by obdobné pětileté funkční období nemělo být koncepčně i u těchto pozic. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dále se k věci vyjádřím v obecné rozpravě.
Tolik k této zpravodajské zprávě.
