Jsem zpravodajkou tisku 110. Byť nyní projednáváme jiný tisk, tak tyto dva tisky spolu souvisí. Tisk 110 je návrh poslanců Jakuba Michálka, Věry Kovářové, Marka Výborného, Marka Bendy a Jana Jakoba na vydání zákona, kterým se mění zákon 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Proč o něm hovořím? Protože poslanec Jakub Michálek, vaším prostřednictvím paní předsedající, si zapomněl přečíst stanovisko vlády, které k tomuto tisku vláda dala, a opakuje stejnou chybu ve svém pozměňovacím návrhu, nyní přilepenému k tomuto tisku 312.
Pomineme-li způsob jednání - tisk jako tisk, někam to strčíme, tak je na pováženou ignorace poslance vládní koalice k velmi racionálnímu stanovisku vlády. Byť jsem opoziční poslanec, tak musím konstatovat, že to stanovisko vlády je opravdu velmi dobře napsáno a ne z pohledu politika, ale prostě je velmi racionální. Ocituji vám část stanoviska k tisku 110. Sami potom uznáte, jak úzce souvisí s tímto tiskem. Vždy uvedu bod stanoviska.
Bod 3 zmíněného stanoviska k tisku číslo 110: Z hlediska práva EU vláda upozorňuje, že návrh nastoluje otázky týkající se toho, nakolik je možné ospravedlnit zásahy a omezení výkonu hospodářských činností, zejména svobody usazování, která je jako jedna ze svobod vnitřního trhu EU zakotvena v čl. 49 a následující smlouvy o fungování EU. Na tyto otázky nedává důvodová zpráva k návrhu uspokojivé odpovědi. Například pravomoc úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, navrhovaná v § 4a odst.3: "nařídit prodej podílu právnické osobě" je velmi silným instrumentem, který by si zasloužil ospravedlnění z hlediska práva EU obdobně jako právní úprava nevyplácení podílu ze zisku obsažena v navrhovaném § 4a odst. 4.
Kdybyste se chtěli podívat do pozměňovacího návrhu pana poslance Michálka, tak tyto věci jsou v jeho návrhu samozřejmě uvedeny a stanovisko vlády je zcela jasné.
Bod 4 zmíněného stanoviska: V případě nahrazení pojmu "ovládání" pojmem "skutečný majitel" vláda podotýká, že skutečný majitel představuje širší pojem, ovládající osobu lze do značné míry připodobnit k pojmu osoby s koncovým vlivem podle zákona o evidenci skutečných majitelů. Ovládající osobu však již nepředstavuje druhá složka vymezení skutečného majitele, a to tak zvaný koncový příjemce. Změna by tak znamenala zohledňování nikoliv jen pozice osob s možností aktivně uplatňovat rozhodující vliv nad posuzovanou právnickou osobou, ale také osob, které z ní mohou pasivně profitovat. Je otázkou, nakolik je taková pozice beneficienta relevantní z hlediska smyslu úpravy zákona o střetu zájmů v případě navrhovaného § 4a zákona o střetu zájmů, kde relevantní není ani tak majetkový prospěch, jako spíše schopnost mít rozhodující vliv na provoz médií, jejich reakční činnost nebo stanovování obsahu a programu vysílání.
Další bod stanoviska vlády, bod 5. Za spornou a nevyváženou považuje vláda skutečnost, že zákazy stanovené v § 4a nedopadnou například na internetová média, která mohou mít značný a prakticky okamžitý dopad na vybrané cílové skupiny. Naproti tomu mohou dopadat například na dětské časopisy, odborné technické časopisy nebo čistě hudební kanály.
Bod 6 stanoviska vlády. V případě § 4a odst. 4 a 5 vláda upozorňuje, že smyslem paragrafů 53 a 54 zákona o evidenci skutečných majitelů je zajistit naplnění evidence skutečných majitelů, řádné plnění povinností členů statutárních orgánů obchodních korporací ve vztahu k evidenci a zajistit ochranu menšinových společníků před skrytým vyváděním majetku, a to například napadání platnosti konkrétních usnesení. Smysl předmětného pravidla není primárně sankční. Současně je pravidlo konstruováno tak, aby umožňovalo splnění povinnosti snadno ověřit vůči evidenci. V případě předloženého návrhu zákona je shodné pravidlo možno zavést, ale je třeba si uvědomit, že sankce dopadne i na osoby, které nic neporušily. Konkrétně například na minoritní společníky obchodní korporace, která je společníkem zkoumané právnické osoby, pokud bude jejím skutečným majitelem a dotčeným veřejným funkcionářem většinový společník obchodní korporace. Tito společníci současně nemají jakýkoli nástroj, jak sankci předejít.
Bod 12 zmíněného stanoviska vlády. V důvodové zprávě je mimo jiné uvedeno, že se u předloženého návrhu zákona nepředpokládají dopady na státní rozpočet. Tady se domnívám, že by bylo vhodné, aby byl pan ministr financí, protože to je zajímavá kapitola. Takové tvrzení nelze podle názoru vlády akceptovat, neboť přinejmenším rozšíření působnosti Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vyvolá mzdové náklady na nová služební místa a náklady na pronájem kancelářských prostor. V této souvislosti ještě vláda považuje za nutné upozornit, že problematika vlastnictví médií ze strany veřejných funkcionářů z věcného hlediska příliš nesouvisí se stávající agendou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
Já se, s prominutím, kolegové, tady zastavím. Hezké stanovisko vlády, ale teď nevím, jak to koresponduje s tím, že projednáváme novelu zákona o sdružování v politických stranách a tady to zjevně už vláda jednou řekla, že to s tím fakt nesouvisí. Nicméně zjevně bude zájem to do tohoto zákona dát.
Pokračuji: Není tak například zřejmé, proč by měl veřejný funkcionář informovat namísto evidenčního orgánu tento úřad, který by měl posoudit, zda veřejný funkcionář provedl všechna potřebná opatření k realizaci v zákoně o střetu zájmů stanovených povinností. Vláda rovněž upozorňuje, že se s ohledem na nutnost přípravy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na novou agendu jeví jako problematické i navrhované datum nabytí účinnosti novely zákona o střetu zájmů. To ať si vláda posoudí a pan ministr financí ať navrhne zvýšení schodku státního rozpočtu.
Bod 13 zmíněného stanoviska vlády. Nebojte, je to bod poslední, který budu citovat. Za problematický považuje vláda způsob výpočtu pokuty uvedený v § 23 odst. 3 písm. d) a v § 24 odst. 3 písm. a), kdy je výše pokuty vázána na hodnotu aktiv právnické osoby, jejímž je veřejný funkcionář společníkem, členem nebo skutečným majitelem, a která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Důvodová zpráva sice poukazuje na vzájemnou ekonomickou provázanost obou subjektů, nicméně z hlediska příslušné skutkové podstaty neodpovídá za přestupek ekonomická entita, ale vždy konkrétní fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba. Z toho důvodu není vhodné vázat výši správního trestu jednoho subjektu na hodnotu aktiv subjektu odlišného. Podle názoru vlády není navíc ani zřejmé, k jakému okamžiku bude hodnota aktiv zjišťována a zda má příslušný správní orgán dostatečné nástroje, jak takovou hodnotu zjistit.
Tolik citace ze stanoviska vlády. Domnívám se, že to snad nikdo nebude považovat za obstrukční materiál opozice, citovala jsem pouze stanovisko vlády.
Předložením pozměňovacího návrhu až v druhém čtení znemožnil pan poslanec opravit tyto nedostatky, na které vláda upozorňovala u jiného tisku. Já bych to řekla tak, "protože šoupnem to sem, nebo šoupnem to tam, je nám to jedno, jenom ať uděláme zářez na pažbě".
Absolutně iracionální jednání kolegy za účelem honu na čarodějnice zastírá zdravý úsudek a rozum. Zákony této země se mají dělat tak, aby řešily problematiku komplexně a ne s ohledem pouze na jednu osobu. Jak si potom vysvětlit jednání od člověka, který chce potírat dezinformace šířené na internetu, když je mu zcela jedno, kdo vlastní internetová média, protože tento návrh se na internetová média nevztahuje.
Tak jak jsem se z tisku 110 a z pozměňovacího pirátského návrhu dozvěděla, že je vhodné, aby politici vlastnili internetová média, ta nikoho v úsudku neovlivní a je vše v pořádku. Takže bacha na dezinformátory v periodickém tisku, ale internetový tisk můžou vlastnit všichni politici, takže, kolegové, můžeme začít.
Už se chýlím ke konci. Pokud skutečně chce navrhovatel zabránit vlivu veřejného funkcionáře na média, tak by neměl vynechat internetová média. Pokud opravdu je to v jeho zájmu, tak buď chce komplexně řešit problematiku, anebo chce řešit jenom někoho. Zabránění vlivu - celkovému vlivu politika na média však zjevně nikdy nebylo a není snahou poslance Michálka, chce jen řešit osobní averzi vůči jedné osobě. Takže teď děláme zákony takto. Promiňte mi - za mě to není věcný přístup, který bych očekávala od někoho, jako je kolega Michálek, které ho si jinak, ač se to nezdá, vážím.
Děkuji za pozornost.
