Samotný deficit je samozřejmě obří a neodpovídá tomu, co si česká ekonomika může dovolit. Tyto Babišovy deficity budeme v budoucnu platit vyššími daněmi či vyšší inflací. Rozpočtové výdaje, které by mohly v budoucnu směřovat na rozvojové oblasti, spolknou výdaje na úroky ze státního dluhu a splátky státního dluhu. V současné době bychom přitom rozpočtem potřebovali pomoci soukromému sektoru, který jediný může pomoci ekonomice k růstu. Místo toho ze schváleného rozpočtu vychází vítězně stát, který bude nadále bobtnat na úkor soukromé sféry. Obří deficit také vypovídá o tom, že vládní strany, které nezvládají boj s druhou vlnou koronaviru, si v rozpočtu dělají finanční vatu s cílem uplácet a uchlácholit své voliče před sněmovními volbami. Ze všech těchto důvodů nemůže politik myslící dále než k nejbližším volbám tento návrh rozpočtu podpořit.

Dalším selháním vlády je také nepřipravenost na rozdělování peněz z transformačního fondu EU, který by mohl významně pomoci dotčeným regionům. Vláda bohužel nemá připraven dostatek projektů a velký otazník visí také nad spolufinancováním ze státního rozpočtu.