Myslím, že jsme ty úspěchy digitalizace měli možnost sledovat všichni na vlastní oči:
- e-shop na dálniční známky,
- registrační systém k očkování nebo
- elektronické sčítání lidu.
Co projekt, to menší či větší průšvih. Společným jmenovatelem vždycky byla prvotní nefunkčnost systému, nepraktičnost pro uživatele a následné průběžné opravy na koleni.
Rozjezdy těchto systémů ve stylu "my jsme to vypnuli, aby se to nepřetížilo" spíš než digitalizaci státu obvykle připomínaly povedený stand-up. V soukromé firmě by tvůrci takto odfláknuté práce nejspíš dostali padáka. Ovšem za vlády markeťáků je lze bez uzardění dokonce vydávat za úspěch.
Skutečné výsledky digitalizace státu jsou přitom tristní. V Portálu občana máme za loňský rok 4 služby navíc, což je asi tak stále o 150 méně než v malém, ale skutečně digitálním Estonsku. Jestli někdo odpracoval na digitální agendě státu opravdu obrovský kus práce, tak to nebyl ani Babiš, ani Havlíček, ani Schillerová, ale naši kolegové poslanec Martin Kupka a prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček, za kterými je zákon o právu na digitální služby nebo zákon o bankovní identitě.
Mimochodem se brzy bude hlasovat o mém pozměňovacím návrhu k zákonu o DPH, který odstraní jeden formulář při žádosti o vratku DPH u zákazníků ze zahraničí. I v tomto případě se jedná o dílčí krok v digitalizaci a zjednodušení života lidí. Tak držte palce.