Vážená paní předsedající, senátorky a senátoři. Taxislužba. Taxislužba, jejíž další regulace je předmětem této novely silničního zákona, patří bezpochyby mezi podnikatelské obory, které nemají lichotivou pověst. Nepopírám, že je tomu tak do značné míry oprávněně, neboť v minulosti byla prokázána celá řada případů, kdy se řidiči taxi dopustili podvodů, zejména na cizincích, kdy využili jejich neznalosti, dezorientaci.
Nechci zde tvrdit, že nekalá praxe spojená s taxislužbou je již zcela minulostí. Domnívám se ale, že ony nejvíc divoké doby jsou již dávno pryč a že byla přijata celá řada opatření ať již na legislativní úrovni nebo na úrovni samospráv, která přinesla změnu a která podvody značně eliminovala.
Zároveň s tím došlo k posunu i v praxi samotné, kdy se stejně jako v mnoha jiných odvětvích spolu s moderními technologiemi a rozvojem nových služeb trh začal samovolně pročišťovat a nabízíme širokou škálu možností pro zákazníky a jejich specifické požadavky a očekávání. Hovořím zde zejména o vývoji nových druhů podnikání na poli tzv. sdílené ekonomiky, která v posledních letech zažívá ve světě i u nás boom a bezpochyby má budoucnost.
Na poli taxislužby zde tak vzniká hned několik služeb, kdy lidé k osobní přepravě mohou využívat soukromá vozidla nijak nelicencovaných řidičů, jen po vzájemné domluvě. Zároveň vzniká celá řada aplikací, která umožní zjistit detailně, jak spolehlivý je ten který řidič taxi, jaké s ním mají zákazníci zkušenosti, jakým typem vozidla jezdí a zde si přesně mohou naplánovat trasu. Doba se zkrátka změní, a některé účely, pro které bylo nutné přijmout určitá opatření, již pomíjejí, neboť ten, kdo se neumí těmto trendům přizpůsobit, přirozeně skončí.
V tomto ohledu se mi jeví dnes projednávaná novela zákona o silniční dopravě jako anachronismus, který jakoby zamrzl v době někdy před deseti či patnácti lety.
Nerozumím tomu, proč bychom dnes zrovna měli zpřísnit pravidla pro řidiče taxislužby, proč bychom na ně měli klást meč například ve formě pravidla jednou a dost nebo v podobě nepřiměřeně vysokých pokut, když necháme stranou to, že lidé se dnes mohou vozit auty zcela bez pravidel a bez zákonné garance úrovně služeb.
Aniž bych měl jakýkoliv zájem na tom, aby jakákoliv taxislužba prosperovala, musím objektivně říct, že zpřísnění pravidel, které máme před sebou, se v kontextu toho, co jsem zde popsal, jeví jako zcela neúměrná a neúnosná diskriminace.
Zákon je socialistický v tom, že se existenci nějakého problému snaží řešit regulací namísto toho, aby hledal cesty, jak přirozeně dotčené subjekty navést tam, kde je chceme mít, tedy do kategorie poctivých podnikatelů. Regulace a represe, jak známo, nemají stoprocentní úspěšnost, spíše naopak. Jsou-li přehnané, lidé směřují do ilegality, do černé zóny, kde se stávají nekontrolovatelnými.
A já se domnívám, že právě tento další stupeň regulace taxislužby je již za hranou únosnosti a je celý zbytečný a nesmyslný. Domnívám se, že správná cesta v kontextu dnešní doby směřuje zcela opačným směrem, tedy směrem k uvolnění pravidel. Pokud se na příkladu sdílených služeb jasně ukazuje, že trh, zákazníci a podnikatelé si díky novým technologiím poradí sami, postrádá smysl, aby byla licencovaná taxislužba svazována nějakými umělými pravidly. Nevidím nejmenší důvod, proč by taxikáři měli třeba prokazovat znalost místopisu, když si zákazníci zcela jistě řeknou, že dotyčný řidič ve městě neumí trefit z bodu A do bodu B. Na to zde zkrátka nástroje již existují, a my bychom měli jít s dobou a neměli bychom se snažit na vše vymyslet stále nová pravidla.
Proto s tímto návrhem zákona vyslovuji nespokojenost, neboť princip, na kterém je postaven, je podle mého soudu přežitkem, který do 21. století nepatří.
A proto navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona, neboť jej považuji za nadbytečný. Taxislužba je právě tou oblastí, kde by díky tomu, co jsem zde uvedl, mohlo a mělo dojít k rozvolnění pravidel a tím i k jejich narovnání mezi těmi, kteří tuto službu vykonávají řádně a legálně, a těmi, kteří ji vykonávají alternativně. Jsem přesvědčen, že zákazníci si s tím poradí. Děkuji za pozornost.
