07.01.2019 8:41:21
Senátor Valenta: Živnostníci nemají platit zbytečné poplatky
Vystoupení senátora Ivo Valenty na plénu Senátu 19. 12. 2018
rád bych se vyjádřil na podporu pozměňovacího návrhu Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.
Nejprve ke změně, která se týká notových záznamů:
Jak možná víte, jako slovácký senátor dlouhodobě podporuji mimo jiné tradiční lidovou kulturu a její šíření mezi mladou generací. I proto jsem před třemi lety pomohl založit tzv. Folklorní akademie, která se snaží o nevrácení folkloru do života rodin i do škol. Proto mne překvapilo, že některé knihovny zakazovaly kopírování notových zápisů např. lidových písniček, které chtěli použít vedoucí folklorních kroužků nebo učitelky např. pro vánoční besídky. Proto pokládám za důležité, aby byl v této oblasti autorský zákon upřesněn a nedocházelo k jeho třeba i nechtěnému ohýbání a špatné interpretaci. Myslím si, že je třeba, abychom naopak podporovali volné šíření např. lidové hudby především mezi nastupující generace.
Neztotožňuji se s tím, že by mělo být toto zpřesnění v rozporu s unijním právem. Pokud již dnes je možné dát souhlas ke kopírování zjednodušenou cestou (mimo jiné upravila to poslední novela v roce 2017), pak pozměňovací návrh, který přijal výbor, je zcela v souladu nejen s českou právní úpravou, ale zejména s právem EU.
Teď bych se rád vyjádřil ke změně, která rozšiřuje výjimku z poplatkové povinnosti.
Rád bych hned v úvodu zdůraznil, že z pohledu selského rozumu pokládám za absurdní, že každý i sebemenší živnostník musí platit kolektivním správcům autorských práv mnohatisícové poplatky jen za to, že má např. ve svém kadeřnictví nebo kanceláři puštěné do podkresu rádio nebo televizi. Vždyť přeci provozovatelé rádia i televize již jednou zaplatili autorům za to, že budou šířit jejich díla. Tak nerozumím tomu, proč by se tak mělo dít opakovaně.
Právě proto chci na tomto místě podpořit pozměňovací návrh Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který rozšiřuje výjimku z této poplatkové povinnosti také pro provozovny, u nichž nemá zapnuté rádio nebo puštěná televize hospodářský význam.
Přeci mi nemůže někdo tvrdit, že si kadeřnictví budeme vybírat podle toho, jestli tam hraje rádio nebo ne. Nebo že lékárnu budeme navštěvovat jen proto, že tam uslyšíme oblíbenou písničku. Nebo že si půjdeme nakoupit pečivo jenom do té pekárny, kde bude mít prodavačka zapnutou televizi s oblíbeným hudebním kanálem. To je přeci nesmysl. Proto placení autorských poplatků pokládám za zcela nedůvodné.
Jen abychom si rozuměli, nejde o zrovna malé peníze Poplatek OSA za televizi je až 320,85 Kč za rok. To je ročně 3 850,20 Kč. Ten stejný poplatek se týká každého rádia, které je dokonce v samotném sazebníku OSA označen jako „hudební kulisa“ a týká se to také CD přehrávače, MP3 přehrávače, apod. Zá jedno rádio a TV tak např. kadeřnice zaplatí 7 700,40 Kč za rok.
Také pokládám za důležité na tomto místě konstatovat, že pozměňovací návrh plně odpovídá jak vnitrostátnímu, tak mezinárodnímu a unijnímu právu. Připomenu jen několik zásadních právních souvislostí:
1. Ústavní soud se v minulosti zastal například provozovatele cykloprodejny, kam si prodavačka přinesla přenosné rádio, a kolektivní správce po něm chtěl poplatky za autorská práva, protože podle něj šlo o veřejnou produkci.
2. Soudní dvůr EU v minulosti také rozhodl, že poplatek nemusí platit zubař, který hraje hudbu ve své ordinaci, protože hudba nemá žádnou souvislost s návštěvností jeho ordinace.
3. Pozměňovací návrh reflektuje judikaturu Soudního dvora EU, který ve věci SCF vs. Marco del Corso jasně konstatoval, že např. pacienty zubní ordinace nelze považovat za veřejnost a tudíž puštěné rádio nemůže být považování za veřejné šíření autorských děl.
K námitkám Ministerstva kultury, které jsou podle mne spíše motivované snahou pohlídat tržby kolektivních správců autorských práv, bych uvedl ve stručnosti asi tolik.
Tvrzení, že kritérium hospodářského významu nemůže být pro určení toho, zda o jde nebo nejde o „sdělování veřejnosti“, žádným způsobem významné, není pravdou a vyplývá to jak z judikatury Soudního dvora, tak rozhodovací praxe českých soudů včetně nálezu Ústavního soudu. Vyjádření ministerstva kultury je v tomto značně vnitřně rozporné, když uvádí, že kritérium sledování zisku není pro posouzení toho, co je „sdělování veřejnosti“ podstatné, přitom vzápětí samo přiznává, že toto kritérium sledování zisku „není zcela irelevantní“ a že při jeho nenaplnění nelze „sdělování veřejnosti“ automaticky vyloučit. Pokud je to tak, pak zcela jistě vnitrostátní právní úprava, která zpřesní tento právní pojem ve vztahu k pojmu „sdělování veřejnosti“, nemůže a ani není v rozporu s evropským právem.
A ještě jedna poznámka k údajném rozporu s unijním právem. Samotný článek 5 odst. 3 Směrnice, na kterou se ministerstvo kultury odkazuje (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti) umožňuje stanovit výjimky a omezení z citované úpravy v čl. 3 této Směrnice. Se zohledněním hospodářského významu pak počítá také samotné ustanovení § 30 autorského zákona, které definuje, co je v případě fyzických osob užitím díla, pokud nedochází k přímému nebo dokonce nepřímému (!) hospodářskému prospěchu.
Právě proto jsem přesvědčený o tom, že právě zohledňování hospodářského prospěchu je podstatné i u právnických osob a dokládá to bohatá judikatura, která rozhoduje spory soukromých podnikatelských subjektů s kolektivními správci a k významu hospodářského prospěchu se vždy vyjadřuje.
Na závěr mi dovolte, abych apeloval na naši společnou odvahu nebát se prosazovat do českého práva zdravý selský rozum a konečně se zastávat třeba právě těch nejmenších živnostníků, kteří jsou v posledních letech vystaveni enormnímu tlaku ze strany státních regulací, kontrol a přímých i nepřímých odvodových povinností. Zároveň chci zdůraznit, že tento pozměňovací návrh není namířen proti autorům a jejich spravedlivé odměně za jejich autorská díla. Tento pozměňovací návrh má pouze zastavit poplatkový apetit kolektivních správců autorských prav, který podle mého soudu dosahuje enormních rozměrů.
Jen pro zajímavost, víte, že OSA např. vybírá autorské poplatky také za každý pohřeb? Ano, za každý obřad by měli pozůstali zaplatit 74 Kč. A víte, že stejně tak OSA kasíruje také sportovní akce? V případě aerobiku je to 6 Kč za každého návštěvníka, v případě hokeje je to 2,25 Kč za každého návštěvníka. A dokonce si vybírá také 150 Kč za každou hodinu tanečních, kam chodí třeba právě vaše děti nebo vnučky.
Ivo Valenta
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
