Tu přicházejí ze Strakovy vily, tu ze Strahova či Pražského hradu anebo z tajných zákoutí, kde místopředseda vlády pletichaří a intrikuje… Někteří ministři odstupují, někteří se zase svého kulatého razítka drží zuby nehty a v běžném občanovi jen vzrůstá nechuť či dokonce zloba k politikům a politice obecně.
Společnost je rozdělená a příkopy mezi oběma póly se prohlubují a prohlubují. Co je však nejhorší, zdravý rozum bývá stále více a více zatemněn emocemi a mozek často přestává pracovat. Jsem přesvědčen, že síla politika se musí projevit právě v těchto krizových momentech. Zachovat v nich čistou mysl a hledat řešení, aby škody pro občana a teď nemám na mysli občana voliče, ale obyčejného souseda, kamaráda, spoluobčana, byly co nejmenší.
Nejen z titulu své funkce místopředsedy podvýboru pro sport Senátu České republiky velmi bedlivě sleduji vývoj jak ve fotbalovém hnutí, tak kolem celého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Děsí mě vývoj ve fotbalové asociaci, která místo vlastní sebereflexe a reálné diskuse nad vyvedením z krize, zvažuje obrazně řečeno pověsit si na krk vlastní oprátku. Přitom řešení, které nenabízím už jen já, je vcelku jednoduché: Pověřme krizového manažera dočasným spravováním běžného chodu asociace tak, aby netrpěla mládež a především malé kluby, vyčkejme výsledků vyšetřování a souběžně vytvářejme prostor a energii pro diskusi, ze které vzejde řešení. Jen tak se může fotbal zbavit jednou pro vždy temných stínů.
Stejně jako obavy „kluků v trenkách“ prohánějících na vesnických hřištích mičudu, mně dělají hluboké vrásky na čele i telefonáty do mé senátorské kanceláře, které říkají, že stát nechce dodržet, co už jednou slíbil a garantoval. Na mysli mám konkrétně přidělení dotací na rekonstrukci střechy Sokola Uherské Hradiště, o jejímž přidělení už bylo rozhodnuto, panem starostou zajištěno dofinancování celého projektu, vysoutěžen dodavatel, podepsány příslušné smlouvy a před prvním položením nové tašky na střechu přijde strohé: Nic nedostanete, všechno je zrušeno, požádejte si znovu... Na individuální selhání konkrétních osob přece nesmí doplatit lidé, kteří dělají sport z čistého úmyslu, dobrovolně věnují svůj volný čas veřejnosti a ke všemu jim při tom vinou státu teče rozbitou střechou za krk.
Nechci se smířit s touto situací, a proto apeluji na předsedu vlády či stále ještě úřadující paní ministryni, které si mimochodem velmi vážím i za krok, o kterém její kolega z vlády nehodlá ani diskutovat, přestože je jeho selhání ještě výraznější: Nechme emoce za dveřmi, vezměme rozum do hrsti, sedněme za jednací stůl, vyjeďme k poškozeným a v případech, kdy zastavením přidělených dotací vzniknou reálné škody, zvažme konečný ortel. Přece nevylejeme s vaničkou i dítě a ještě jej necháme napospas.
Český sport je momentálně v krizi. Současně se potvrzují moje slova, která v těchto dnech získávají na aktuálnosti. Ukazuje se, že v praxi nemůže fungovat systém, který u nás na Slovácku lidé zjednodušeně, ale trefně popisují: Když chceš z Prahy něco získat, musíš tam zajet na praseti a odrážet se demižónem… Dříve nepopulární „porcování medvěda“ se v Praze přesunulo jen o pár ulic dál. Z Parlamentu na Ministerstvo. Přitom od svého vstupu do Senátu volám po transparentním systému financování, na základě kterého by si i každý předseda v malé tělovýchovné jednotě či sportovním klubu mohl rozmyslet, jestli se může domluvit se zapáleným a obětavým trenérem, který děti a mládež udrží u sportování a odvede je od obrazovek počítačů, na jeden měsíc, maximálně rok, anebo může spojit s touto bohulibou činností své delší životní období. Myslím, že právě v těchto dnech, kdy sport krvácí, bychom mohli znovu začít intenzívně diskutovat potřebu samostatného Ministerstva sportu a volnočasových aktivit… Co ale udělám hned, bude iniciace svolání mimořádného podvýboru pro sport Senátu, kam budu trvat na přizvání odpovědných zástupců z MŠMT, aby nám řekli, jak má v tuto chvíli pan starosta Sokola Uherské Hradiště a určitě řada dalších postupovat, aby nedošlo k velkým škodám, které by musel na státu vymáhat, aby nebyla ohrožena činnost tohoto tělovýchovného sdružení.
