Děkuji za slovo.

Pane místopředsedo, dámy a pánové, vážení a milí spoluobčané, pokud nás sledujete, a vím, že někteří ano, protože mi píšete během tohoto jednání, já jsem patřila jako členka vlády mezi ty, kteří už nechtěli na vládě zvednout svoji ruku pro pokračování nouzového stavu, a i jsem to prezentovala v médiích minulý týden, prostě jsem byla přesvědčena, že už to není nutné, že už toho bylo dost, že máme dostatek právních nástrojů k tomu, abychom pokračovali i bez nouzového stavu, ať už je to zákon o veřejných zakázkách, nebo případně zdravotní zákon.

Nicméně v pátek bylo publikováno, už tady několikrát zmíněné, rozhodnutí Městského soudu, a to zamíchalo zcela jasně kartami. Já ho nebudu vůbec hodnotit, to nám nepřísluší, jediné soudy mohou vykládat právo v této zemi, a my to vždycky budeme respektovat. A soud řekl jednoznačně: pokud máte vyhlášený nouzový stav, když tu interpretaci zjednoduším, měli jste postupovat podle krizového zákona, nikoliv podle zdravotního zákona. Nic víc, nic míň. Nezpochybnil rozsah těchto opatření, nezpochybnil jejich legitimitu, nezpochybnil to, že ta opatření, a ani se do této interpretace nepouštěl, by nebyla na místě. Prostě řekl: měli jste si zvolit jiný právní prostředek, jiný právní nástroj. Samozřejmě že nás dostal do situace, a to říkám naprosto bez emocí, bez jakékoliv kritiky, ta, opakuji, nám vůči soudům nepřísluší, že jsme se jako vláda museli rozhodnout, protože to rozhodnutí se stalo účinným, myslím soudu, v pondělí tohoto týdne, a pokud bychom nezareagovali nějakým adekvátním způsobem, tak by nám nouzový stav skončil 30. a my bychom se dostali do poměrně nepřehledné situace a určitě mnohem víc nepřehledné než to, jak jsme reagovali, to znamená, že jsme požádali o prodloužení nouzového stavu. A to říkám i s ohledem na to, že ministr zdravotnictví prohlásil, že bude podána proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost, což je legitimní mimořádný opravný prostředek, a následné konečné rozhodnutí ve věci bude náležet Nejvyššímu správnímu soudu. A to si myslím, že je naprosto v pořádku, protože otázky typu k čemu tedy máme zdravotní zákon, jestli skutečně může být aplikován jenom vůči například určitým zásahům menšího rozsahu a tak dále, to jsou legitimní otázky a bude dobře, když na ně odpoví Nejvyšší správní soud. Ale znovu musím opakovat, že je to rozhodnutí jednoho soudu.

Dnes jste si možná všimli, já jsem to tady teď rychle četla během dnešního dopoledne, že rozhodoval Ústavní soud a rozhodoval ve věci několika, teď to rychle hledám, asi deseti stížností, které tam byly z různých důvodů v obdobných věcech podány, a v podstatě, jak rychle jsem si přečetla to, co bylo dostupné v médiích, je odmítl. Odmítl z různých důvodů, ale prostě odmítl. První z podnětů, kterými se zabýval, směřoval proti březnovému vyhlášení nouzového stavu a proti omezení volného pohybu v České republice nejprve vládou a potom Ministerstvem zdravotnictví. A Ústavní soud řekl: vyhlášení nouzového stavu vládou je akt vládnutí, doslova cituji. Je přezkoumatelný primárně demokraticky zvoleným orgánem, kterým je Poslanecká sněmovna, píše se v odůvodnění. Potom byla dále odmítnuta některá stížnost z důvodu, že stěžovatelka nebyla osobou, která by mohla být účastníkem ústavní stížnosti. Další byla odmítnuta, protože směřovala proti usnesení vlády, které už bylo mezitím zrušeno. Samozřejmě tady má i určitou výtku, Ústavní soud říká: měli jste to interpretovat ne jenom na tiskových konferencích a tiskovými zprávami, měli jste to vybubnovat na každém rohu. Dobře, bereme to na vědomí a poučme se z této výtky Ústavního soudu, ale podstatné je, že Ústavní soud rozhodoval jiným způsobem.

Já teď nechci postavit tato dvě rozhodnutí proti sobě. Nechci. To není účelem toho, co tu říkám. Já chci prostě říct, že tady máme v obdobných věcech různá rozhodnutí. Takže neviňme vládu, nebuďme skutečně tím, kdo bude mít pocit, že má právo na ty největší soudy. Neviňme ji z toho, jestli postupovala tak, či onak. Nikdo nezpochybnil legitimitu těch opatření, které byly vedeny snahou ochránit zdraví lidí v naší zemi. A to bylo to nejdůležitější. A já nebudu opakovat argumenty, které tady řekl můj vládní kolega Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví, protože si myslím, že byly jasné a že byly srozumitelně vysvětleny. Co je to nejpodstatnější? Prostě že se boj s pandemií - a říkám to se vší pokorou a s vědomím toho, že nikdo pořádně, ani ti největší odborníci ne, neví, jak ten vir se bude chovat. Ale skutečně si stojíme za tím, že jsme ho zvládli. A ta čísla jsou jasná. Jasné je i to, že jsme takto vnímáni i v mezinárodním hledisku a že teď se, doufám, vytvořily podmínky, a proto vláda tak rozhodla, na postupné uvolňování. A já nebudu brát argumenty mému dalšímu vládnímu kolegovi Karlovi Havlíčkovi, který bude určitě hovořit o plánu uvolňování a o tom, že jsme jedna ze tří zemí Evropy, která takový plán má. Možná jste četli článek, že i britský ministr financí ho studuje a v podstatě jsou země, které se námi inspirují, např. Slovensko. Takže to neříkáme zase proto, že bychom se chtěli tady chvástat, to není vůbec důležité. Podstatné je to, že jsme zvládli to nejdůležitější, a to je boj s pandemií, a postupně ruku v ruce s Ministerstvem zdravotnictví, epidemiology a dalšími experty vědomi si tolika neznámých, které na té cestě potkáváme, jsme stanovili určitý plán uvolňování, který by měl pomoci odstranit frustraci našich obyvatel, našich podnikatelů, našich zaměstnanců, kteří samozřejmě logicky mají obavy o svou budoucnost.

Každopádně nesmírně si jako vláda vážíme - a zaznělo to tady a myslím, že je na místě, abych to tady zopakovala také - odpovědnosti našich lidí a toho, jak přistupují ke všem těmto opatřením a jak vnímají jejich důležitost. Já bych je zase jako vicepremiérka pro ekonomiku a ministryně financí chtěla ubezpečit, že my si uvědomujeme, že jsme se ocitli v nelehké situaci, která nemá v dlouhodobé historii naší země obdoby. A považujeme za svoji naprostou povinnost, všichni členové vlády, pracovat s naprostým nasazením. Vůbec to tady nedáváme na odiv. Je to pro nás přirozené a jasné, že nebudeme hledět na to, jestli jsme v práci od rána do noci, soboty, neděle, to je prostě naše povinnost pracovat a připravit všechna opatření, ať už v oblasti zdravotnické, ať už v oblasti epidemiologické, na ochranu zdraví, tak samozřejmě ekonomické a sociální tak, abychom zmírnili ty ničivé ekonomické dopady, které jsou samozřejmě sekundárním projevem této celé pandemie.

Já vím, že tady budu opakovat věci, které jsou vám známy, nicméně ono možná říci je tady v kostce není úplně špatné, připomenout, že jsme je přijali ve velice krátké době - a znovu opakuji, považujeme to za samozřejmost, za naprostou samozřejmost pro tuto zem, pro podnikatele, pro zaměstnance, pro firmy. Zavedli jsme celou řadu opatření tak, abychom ochránili zaměstnanost, ať už je to program Antivirus, který je velmi důležitý a který procesuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, na kompenzaci mzdových nákladů, abychom zachránili lidem pracovní místa. Víte, že jsme začali velice rychle. První věc byly tzv. liberační balíčky, odložit daňové povinnosti, prominout sankce vyplývající z těchto věcí, bezúročný odklad splatnosti celé řady daní, DPH tolik debatované. Já si vedu evidence povolování finanční správou odkladu DPH tak, aby to cílilo skutečně na ty zranitelné a na ty nejvíc postižené. Jenom pro vaši informaci. K 22. 4. povolila finanční správa desetkrát více počtu odkladů, posečkání u DPH, přičemž plošně jsem prominula veškeré poplatky s tím spojené, máme tam prominutí sankcí, tzn. když tam vznikne úrok, je možné požádat v důsledku koronaviru až o 100procentní prominutí. To je to správné - cílit pomoc tam, kde je to nejvíc potřeba.

Ulevili jsme u daně z nabytí nemovitých věcí. Víte, že mám připravený návrh na její zrušení, budeme to projednávat koaličně, jak jsme se domluvili tento týden. Všem, kdo platí silniční daň, jsme odložili zálohy. Prominula jsem plošně na základě mandátu vlády zálohy na dani z příjmů. Připravili jsme šestiměsíční prázdniny placení zdravotního a sociálního pojistného a připravili jsme samozřejmě hlavně - a já jsem ráda, že jsem získala takovou velkou podporu této Poslanecké sněmovny, podporu Pětadvacítky a jsem ráda, že minulý týden se schválilo pokračování v této podpoře pro OSVČ až do 8. června. A když to bude prostě potřeba, tak to prostřednictvím nařízení vlády, pokud schválí tento týden Senát a podepíše pan prezident, budeme prodlužovat až do 31. srpna. Zítra vláda schválí podporu pro malé s.r.o. z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, ale spolupracovali jsme na tom samozřejmě i další vládní kolegové - finance, MPO atd. a počítáme tam s tím, že ta podpora by se nakonec týkala tříčlenných s.r.o. Zohlednili jsme připomínky svazů, komor, které říkají - jsou tam manželé, jednatel nedosáhne na Antivirus atd., čili i tam to bude nastaveno obdobně jako u Pětadvacítky pět set korun na den, zítra to vláda schválí, bude to speciální program procesovaný Ministerstvem pro místní rozvoj. Připravuji další uplatnění, možnost zpětné ztráty. Víte, že jsme tady jednali o naprosto unikátním systému státních záruk, zítra jdu obhajovat tento zákon a děkuji za podporu této Poslanecké sněmovně, která byla poměrně široká, zítra ho jdu obhajovat do Senátu. Díky tomu bude možné do provozních úvěrů, hlavně těch malých a středních firem, kde stát bude ručit až 90 %, u provozních úvěrů do 50 mil., do 250 zaměstnanců, u těch větších od 250 do 500 je to do 80 %. Víte, že díky tomu banky dají do těchto úvěrů až 500 miliard. Takže to jsou všechno velmi důležité věci. Ten balík těch ekonomických opatření, záruka COVID plus pro exportéry, pro ty větší firmy nad 500 zaměstnanců zejména, i když samozřejmě máme tam překrytí s těmi od 250 do 500 zaměstnanců. Moratorium na splácení úvěrů, které nám už běží. Píší mi lidé, už s tím mají první zkušenost, tzn. že mohou vstoupit do moratoria, u hypoték, u podnikatelských úvěrů, u spotřebitelských úvěrů, kde jsme dokonce u těch spotřebitelských zastropovali na tu dobu těch šesti měsíců - mohou vstoupit do moratoria, odložit si splácení tak, aby je to nedrtilo. Novela zákona o spotřebitelském úvěru - zase, ta dokonce prošla tak jednomyslně tehdy přítomnými poslanci, také za to děkuji, protože pomůže ochránit lidi po skončení moratoria. Ti, co mají spotřebitelské úvěry, OSVČ jsme nově podřadili pod tento zákon. Zastropovali jsme tam objem všech těch balíků pokut, které s tím splácením souvisí. Takže to jsou všechno důležité věci, abychom lidi nedostávali do dluhových pastí.

Reagovali jsme také samozřejmě na zákon o nájemném - a Ministerstvo financí připravilo a schválila ho vláda - cenové moratorium na nájemné z bytů a tím vycházíme vstříc nájemníkům, kteří v té těžké situaci, kdy mají problémy zvládat placení nájmů, aby tento nájem jim nebyl zvyšován. Všechny tyto nástroje dohromady, ať už je to přímá podpora, ať jsou to daňové úlevy, ať je to ten systém záruk, protože musíme počítat, že to jsou také peníze, které ty banky dají do ekonomiky, tak díky tomuto všemu zamíří do naší ekonomiky 1,2 bilionu korun a dělá to neuvěřitelných 21,5 % HDP, ale řadí nás to mezi země, které skutečně dávají do ekonomiky naprosto nejvíce - před námi je snad Německo podle těch čísel, která mám, ale neustále je zjišťujeme, protože samozřejmě ta čísla z ostatních zemí musíte docela složitě zjišťovat.

Připravili jsme a jako vláda předložili této Poslanecké sněmovně - a zase děkuji, protože ta podpora byla poměrně široká - už druhou novelu zákona o státním rozpočtu. Díky tomu jsme zvedli a počítáme tam s určitým navýšením schodku na 300 miliard, čímž dáváme do vládní rozpočtové rezervy téměř 79 miliard. Vláda o každém výdaji, o kterém vám tady hovořím, rozhoduje ve sboru a je to hrazeno z této rozpočtové rezervy.

Také je velice důležité pro Ministerstvo financí to, že se podařilo minulý týden přehlasovat novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Díky tomu si budeme moci udržet úroveň našich občanů, ekonomiky, investice i v příštím roce. Víte, že jsme naplánovali plán konsolidace na sedm let a já to považuji také za velice důležitý nástroj, který pomůže nás vrátit, vyvést z ekonomické krize.

Co je také důležité, chtěla bych ještě, možná pro vás informace, že se nám daří i na finančních trzích (v) obchodech s dluhopisy. Od počátku roku jsme prodejem dluhopisů s průměrnou splatností šesti let získali již 386,2 miliardy korun, přičemž cca 90 procent prodejů, to znamená, v hodnotě 344 miliard, proběhlo v období po vyhlášení nouzového stavu a průměrný výnos, a to je to důležité, úrok, průměrný úrok, protože to je to důležité, prodáte vždycky, ale podstatné je, aby jednou na nás ti, co přijdou po nás, nehřešili. Ten průměrný úrok je 1,19 procenta. Dokonce je nižší než za který jsme sjednávali před vypuknutím pandemie. To jsou všechno důležité věci a pomohla tomu novela zákona o České národní bance, velice výrazně už jenom to, že jsem prezentovala, že Česká národní banka, a také děkuji za podporu, bude moci vstoupit na sekundární finanční trh a nakupovat vlastně státní dluhopisy nikoliv od státu, to nemůže, ale prostě od pojišťoven, bank a od dalších subjektů, což samozřejmě pomůže dát další likviditu na trh. Takže to je také velice důležitý rok.

A ty všechny prostě sečteny, podtrženy, pomohou a když ještě vyjdeme z té makroekonomické situace, ve které se Česká republika nacházela, k jejímu nízkému zadlužení, které jsme měli u veřejných financí, kolem 30 procent státního rozpočtu, to bylo 29 procent, tak já věřím a jsem přesvědčena, že ten jednorázový stimul ty české veřejné finance nebo ten krátkodobý stimul ekonomiky unesou.

My si samozřejmě jako vláda uvědomujeme, že velice důležité budou - tento záchranný balík, to je naprostá povinnost to prostě udělat a jsme přesvědčeni, že to je jediná cesta, ale pak je důležité podporovat ekonomiku, podporovat - teď jsme vydali státní záruky na provozní úvěry, ale budeme potřebovat investice a budeme muset velice veřejný sektor podržet, investice, jako bývá v krizových letech důležité, ale my musíme myslet a myslím, že to tady také, myslím, (zaznělo) od některého z předřečníků, my se musíme zaměřit na investice 21. století, musíme se zaměřit na oblast digitalizace, na moderní technologie. Teď to ta pandemie ukázala, že vlastně jsme na den začali komunikovat v online systému, školy, vláda, další instituce a to je naše budoucnost a tam se musíme zaměřit.

Samozřejmě, že investice 20. století do infrastruktury, do dobudování páteřní sítě, jsou velmi důležité, ale my musíme hledět dál a prostě přemýšlet o novém systému investice, o digitalizaci. Já věřím, že získám podporu pro zákon, o novelu daňového řádu, kterou jsme i ve spolupráci s opozicí připravovali teď od minulého týdne, kdy ta původní spadla pod stůl, a věřím, že i to nás posune stejně jako další projekty a že ve školství se domnívám, že by toto nás mělo všechno někam posunout a to bude možná ten pozitivní dopad a teď mě, prosím, nechytejte za slovo, které bychom si měli z pandemie, z této prostě bezprecedentní situace, odnést.

Mnohokrát děkuji. Já bych chtěla říct poslední větu a děkuji vám za pozornost. Ta situace je pro nás pro všechny nová. Věřte, že děláme maximum, abychom ochránili zdraví našich občanů, co nejvíce zmírnili rány naší ekonomice a hlavně děláme vše pro to, abychom dali všem lidem naději, protože ta je velmi důležitá, ta naděje, a víru, že tyto těžké časy budou brzy za námi. Děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)